AUTO: Jezdím s Felicií. Samozřejmě, že bych si přál lepší vůz, jenže to je závislé na finančních možnostech.

BOLEST: V první prvoligové sezóně mne dost zabrzdilo zranění kotníku, se kterým jsem i díky nedoléčení a obnovení zranění promarodil půl roku.

CÍLE: Snažím se mít pouze postupní cíle. Prioritou pro mne nyní je prosazení se v prvoligové sestavě.

DIVÁCI: Atmosféra v Jihlavě se s tou ve Zlíně nedá vůbec srovnat. Na zlínské Letné se nikdy moc nefandilo, ale v poslední době je to stále horší. Možná i díky tomu se vytratila tradiční úspěšnost Zlína na domácí půdě, kde jsme dokázali porazit prakticky každý tým včetně Sparty.

EVROPA: Zahrál jsem si v poháru Intertoto a mám na to krásné vzpomínky. Hrál jsem proti finskému Myllykosken Pallo, poté jsme vyřadili belgické Westerlo a nakonec jsme jen díky pravidlu o gólech vstřelených venku vypadli proti Atleticu Madrid. Nejdříve jsme 2:4 prohráli doma a poté jsme senzačně zvítězili 0:2 v Madridu, což byl před 25 tisíci diváky obrovský úspěch a zážitek. V další sezóně 2005/06 jsem nastoupil v belgickém Gentu.

FILM: Do kina nechodím. Spíše si přítelkyní občas pustíme nějaký film na DVD.

GÓL: Nikdy jsem moc gólů nestřílel a nula na mém kontě ze zápasů I. a II. ligy o tom jasně vypovídá. Nějakou branku jsem občas dal za „béčko“ v MSFL.

HUDBA: Vyloženě oblíbený žánr nebo kapelu nemám. Spíše poslouchám rádio na cestách v autě.

JIHLAVA: Měl jsem nabídku i ze slovenského prvoligového Sence, jenže z testů nakonec sešlo. Po svém příchodu jsem byl příjemně překvapen tím, co se zde pro fotbal dělá. Ještě více mne samozřejmě těší, že se nám podařilo dostat se z výsledkové krize a že jsme nyní v boji o postup. V této hře a v tomto přístupu však musíme pokračovat i nadále.
V Jihlavě navíc bydlí strýc, u kterého jsem ubytován a mám zde zázemí.

KONÍČKY: Velmi mne baví práce se dřevem. Jsem takový domácí kutil.

LITERATURA: Někdy si přečtu knihu, kterou mi „vnutí“ přítelkyně. Někdy je dokonce i v angličtině, abych si procvičil své znalosti.

NÁPOJ & JÍDLO: Chutná mi cokoliv z kuřecího masa a k tomu džus. Z alkoholu si občas dám v létě pivo a v zimě víno.

OPAVA: Na jaře 2005 mne sem stáhl kouč Palička. Ligu jsme nakonec zejména díky korupčnímu trestu –6 bodů nezachránili. Jsem však přesvědčen, že nebýt tohoto odpočtu, tak se nám to podařilo.

PARDUBICE: Ve Zlíně jsem nedostával moc příležitostí a tak jsem zde na podzim 2003. Docela se nám dařilo a na toto působení vzpomínám v dobrém. V týmu jsem hrál i s Tomášem Peteříkem a Zdeňkem Koukalem. Pamatuji si, že jsem dokonce 2:1 vyhráli v Jihlavě.

RODINA: Celá rodina včetně mne bydlí ve vesnici Veselé, která se nachází 2 km od Slušovic. S fotbalem jsem ale začínal v nedaleké vesnici Březová, odkud jsem v roce 1993 zamířil právě do Slušovic.

ŠKOLA: Vystudoval jsem stavební průmyslovku. Navíc mám slušnou znalost angličtiny, kterou jsem měl už od 2. třídy. O vysokoškolském studiu jsem uvažoval ve Zlíně, ale nevyhovoval mi obor.

TELEVIZE: Sleduji hlavně fotbal a občas filmy.

ÚSPĚCH: Tím největším bylo určitě 2. místo na ME „18“, které proběhlo v roce 2001 ve Finsku a ve finále nás porazili Poláci. V týmu se mnou například byli Svěrkoš, Laštůvka, Trojan či Čoupek. Poté jsem občas nakoukl na soustředění „21“, ale do baráže jsem nezasáhl.

VZOR: Rozhodně Brazilec Roberto Carlos.

ZLÍN: Přivedl mne sem trenér Páník v roce 1997. Tehdy jsem ve Slušovicích věkem žák kopal už za mladší dorost a krom nabídky Zlína jsem mohl jít i do Olomouce. Ve Zlíně jsem se samozřejmě zařadil do týmu starších žáků a na toto období velmi rád vzpomínám. Byli jsme čeští haloví mistři, hodně jsme cestovali a dokonce jsme se podívali do JAR na světové finále Nike cupu. Nejdříve jsme zvítězili v českém finále, poté jsme skončili 3. v Evropě a to nám zajistilo exotické letenky. V týmu jsem například s Koubským, Lacigou, Janíčkem či Lejsalem.
Dorostenecké časy už tak úspěšné nebyly. Já jsem se většinou pohyboval v týmu o ročník výše. Do kádru „áčka“ jsem se dostal zároveň s ukončením dorosteneckého věku, kdy jsem podepsal první profesionální smlouvu. Druholigovou soutěž dospělých jsem poprvé okusil v závěru jara 2002, kdy mi dal šanci trenér Komňacký. Na konci sezóny jsem tak mohl slavit 2 postupy – s „áčkem“ do I. ligy a s juniorkou do MSFL. V ročníku 2002/03 jsem si za trenéra Marečka připsal i první zápas nejvyšší soutěže v Liberci, kde jsem při naší početné marodce dokonce nastoupil v útoku. V kádru zlínského „áčka“ jsem s přestávkami na hostováních v Pardubicích a Opavě neustále. Nikdy jsem se ale 100% nezabydlel v základu a více jsem toho odehrál na výpomoc v „béčku“. Mým největším konkurentem na postu levého beka byl Hubáček nebo Červenka a v záloze Lukaštík, Janíček či Jelínek. Nejvíce jsem toho odehrál na podzim 2004 za trenéra Paličky, po jeho konci jsem za Hapala vůbec nenastoupil a byl jsem rád, že jsem jaro 2005 strávil v Opavě. V loňské sezóně Zlín vedl Blaha a já si celkem připsal 13 startů. Hrál jsem hlavně na konci sezóny, cítil jsem formu a já doufal, že se v tomto ročníku v základu uchytím více. Jenže přišel nový trenér Uličný a já jsem v úvodu podzimu často nebyl ani na lavičce. Proto jsem uvítal nabídku z Jihlavy, což pro mě byla lepší varianta, než hrát ve Zlíně pouze za rezervu. Ve druhé lize je spousta nových mančaftů, které tuto soutěž zkvalitnily, a mně osobně to může jen prospět. V zimě mi skončí hostování, vrátím se do Zlína a pokusím se znovu probít do týmu. Uvidíme co bude za půl roku...

ŽENY: Čtyři roky chodím s přítelkyní Lenkou. Až svatba přijde, tak přijde.

Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies