AUTO: Řidičák si plánuji udělat v letní přestávce, kdy na něj snad bude dostatek času. Je to takto ideálně načasováno, protože v září mi bude 18 a konečně dostanu řidičák. Musím se však přiznat, že už vlastně auto řídit umím. Plánuji, že si pořídím Octavii Combi.

BOLEST: Největší zdravotní problém mne potkal v vloni v létě, kdy se mi během zápasu zablokovalo koleno a já utrpěl utržený meniskus. Naštěstí jsem se dokázal poměrně rychle uzdravit.

CÍLE: Nyní se soustředím na to, abych týmu pomohl postoupit do I. ligy. Postupně bych se samozřejmě chtěl výrazněji prosadit v „A“ týmu a hrát v Jihlavě pravidelně ligu. Toto by mi určitě mohlo pomoci k udržení místa v reprezentaci. Zvláště, když „devatenáctku“ v příštím roce čeká na domácí půdě mistrovství Evropy. Co bude dál je samozřejmě daleko. Budu dělat maximum pro to, abych se ve své fotbalové kariéře dokázal posunout ještě výše.

DIVÁCI: Početné publikum představuje velký rozdíl oproti dorostenecké lize. S podporou fanoušků se mi hraje mnohem lépe, dokáží mne vyhecovat.

EMOCE: Na hřišti jsem hodně klidný a emoce v sobě krotím. Červenou kartu jsem nikdy nedostal.

FILM: Filmy sleduji často a rád. Namátkou mne zaujal film Pearl Harbor nebo česká klasika jako je Dědictví….

GÓL: Určitě budu vždy rád vzpomínat na svůj první gól ve II. lize, který jsem vstřelil nedávno do sítě Vítkovic. Snad na další branky nebudu čekat dlouho. Ještě v dorostu si pak vybavuji gól, kterým jsme zvítězili na hřišti Baníku Ostrava 2:1.

HUDBA: Poslouchám zejména český rock. Například Lucii, Chinaski, ale mám rád i U2 a Bryana Adamse.

JIHLAVA: Do jihlavských starších žáků mne přivedli v létě 2003 pánové Křeček a Fikes. Podzim 2003 jsem skutečně odehrál v žákovské lize, ale v zimě jsem už byl přeřazen rovnou do dorostu C, tedy do ligového týmu mladšího dorostu. Asi nemusím zdůrazňovat, že šlo o nelehký krok. Musel jsem se vyrovnat s fyzickou převahou protihráčů, ale nakonec se mi to podařilo zvládnout. V mladším dorostu jsem strávil i celou sezónu 2004/05, ale už v létě 2005 jsem byl přeřazen do kabiny dorosteneckého „áčka“. Tedy o dva roky dříve, než je to běžné. V ročníku 2005/06 jsem se v týmu trenéra Kriega podílel na nelehké záchraně nejvyšší soutěže. Ve starším dorostu jsem zahájil i poslední letní přípravu, ale uvědomoval jsem si, že pokud se mi bude dařit, tak mám šanci na to, abych se posunul do juniorky nebo třeba i do dospělého „áčka“. K tomu skutečně došlo ve druhé polovině podzimu, kdy jsem vedle tréninků dorostu začal docházet i na tréninky druholigových mužů. Více mi škola neumožňovala. Už na podzim jsem si připsal doma proti Bystrci první druholigový start a zároveň jsem třikrát nastoupil za juniorku v MSFL.

Před zimní přípravou mi bylo oznámeno, že jsem napevno zařazen do kádru „áčka“, což mi umožnilo vyřízení individuálního studijního plánu. Vlastní zimní příprava byla hodně náročná, ale byl jsem na ní dobře připraven už z přípravy staršího dorostu pod koučem Kriegem. Největší rozdíl oproti dorosteneckému fotbalu představuje velký důraz na taktiku a samozřejmě i síla a rychlost hráčů.

Jsem samozřejmě velmi rád, že na jaře dostávám od trenéra Bokši stále více příležitostí ve II. lize. Zároveň však vítám i starty v MSFL, protože je pro mne velmi důležité, abych hrál celé zápasy mezi muži.

KONÍČKY: Pokud mi to čas umožní, tak se zase věnuji sportu. Tenisu, ping-pongu...

LITERATURA: Zůstávám jen u novin a časopisů.

NÁMĚŠŤ: Město, kde žije moje rodina a i já se sem stále velmi rád vracím. Přeci jenom ubytovna FC Vysočina, kde jsem na pokoji s Milošem Netrdou, mi rodné hnízdo nenahradí. Už jsem si však zvykl. Navíc s klukama uvažujeme o pronájmu bytu.

K fotbalu mne přivedl asi v pěti letech můj otec. Byl to logický a jasný krok, protože fotbal má v naší rodině velkou tradici. Táta ho dlouhá léta hrál a trénoval a můj starší bratr prošel dorostem Brna a nastupoval za muže Náměšti. Mládežnické týmy jsem zde vždy přeskakoval o dva až tři roky. Vše vyústilo v můj přechod do Jihlavy.

OVLIVNĚNÍ: Největší vliv na mne měl a stále má můj otec, který nechybí na žádném mém zápase. Velkou podporu však mám od celé rodiny včetně maminky.

PENALTA: V dorostu jsem je poměrně pravidelně proměňoval, mezi dospělými jsou na ně naštěstí určeni jiní hráči.

REPREZENTACE: Poprvé jsem byl do ní nominován v srpnu loňského roku, přičemž se jednalo o výběr „osmnáctky“ na prestižní Turnaj Václava Ježka. Zde se mi velmi dařilo. Nastřílel jsem čtyři branky a s týmem jsme došli až do finále, kde jsme až po penaltovém rozstřelu pohledli Belgii. Další starty na mne snad čekají na přelomu dubna a května na Slovakia cupu. Asi nemusím zdůrazňovat, jak rád bych se v týmu kouče Dovalila udržel. Závěrečný turnaj ME U-19 na domácí půdě v roce 2008 je logicky obrovskou motivací.

ŠKOLA: Studuji na Střední škole obchodu a služeb v Jihlavě v Havlíčkově ulici. Učení v rámci mého individuálního studijního plánu mi vyplňuje velkou část volného času. Věřím, že se mi školu podaří zvládnout.

TELEVIZE: Moc času na její sledování nemám. Nejčastěji v ní koukám na fotbalové zápasy.

ŽENY: Momentálně jsem bez stále přítelkyně. Na jednu stranu bych se jí vůbec nebránil, na stranu druhou si však uvědomuji, jak málo času bych na ní měl.

Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies