Akcionáři klubu

Hlavní partneři klubu

Významní partneři klubu

Partneři klubu

M-soft
 
10.8.2017, Miroslav Fuks

Popović: Chceme lepší umístění, než v uplynulé sezóně

Popović: Chceme lepší umístění, než v uplynulé sezóněKádr prvoligových fotbalistů FC Vysočina doplnil bez velké pompy v polovině ledna během zimní přípravy. Ve dvaadvaceti letech fotbalově opustil Bosnu a zamířil do klubu, kde mají s bosenskými hráči velmi dobré zkušenosti. Trvalo mu, než se v Jihlavě aklimatizoval, řadu kol pouze paběrkoval a v základní sestavě figuroval poprvé až ve 26. kole. Poté už z úvodní jedenáctky nevypadl a nemalou měrou se podílel na záchraně FC Vysočina mezi českou elitou. Ano, řeč je o krajním záložníkovi Marinu Popovićovi, kterého si nyní dovolíme blíže představit.

 

NA AKTUÁLNÍ TÉMATA

Jak se zrodil tvůj přestup do FC Vysočina? Měl si nabídky i z jiných klubů?
Až do konce roku 2016 jsem fotbalově působil v jediném klubu – NK Celik Zenica. Cítil jsem, že potřebuji změnu a nový impuls pro moji kariéru. Obdržel jsem několik nabídek ze zahraničí – z Polska, jedna byla z Německa a jedna z Česka. Důkladně jsem jednotlivé možnosti zvážil a rozhodl jsem se, že pro můj fotbalový vývoj bude ideální volbou přesun do FC Vysočina. V rozhodování mi pomohl rozhovor s vlastníkem klubu panem Vaculíkem a tehdejším sportovním ředitelem Bokšou.

Mimochodem, věděl si, že v Jihlavě úspěšně působili Haris Harba a Muris Mešanović?
Ano, ano. Slyšel jsem o tom. Navíc jsem v březnu 2016 proti Harisovi nastoupil v bosenské lize. Na stadiónu FK Sarajevo jsme tehdy mým gólem vedli 0:1, ale nakonec jsme podlehli 2:1, když v poslední minutě rozhodl právě Harba. Později jsem s ním měl možnost diskutovat o mém přestupu do Jihlavy. Rozhodně mi ho doporučil.

Jaké byly tvé první dojmy z Jihlavy? Nebyla tady na tebe velká zima?
Je pravdou, že v polovině ledna v Jihlavě panoval pořádný mráz. Na takový z Bosny nejsem zvyklý. Byl jsem ale ujištěn, že léto je zde docela příjemné. A měli pravdu. Město jako takové se mi líbí, je klidné a výrazně menší, než Zenica. To představuje třetí největší bosenské město a žije v něm asi 130 tisíc obyvatel.

Byla pro tebe zimní příprava na Vysočině hodně náročná? Jak se liší tréninky v Česku a v Bosně?
Hlavně to pro mne byla velká změna, protože to bylo vůbec poprvé, co jsem změnil dres a zamířil do jiné země, města a klubu. Byl jsem si však vědom, že takovou změnu potřebuji, tudíž jsem byl připraven rychle se přizpůsobit. Tréninky jsou v Česku mnohem náročnější, než v Bosně. Myslím ale, že jsem si po všech stránkách zvykl rychle.

Musel sis zvykat na jiný styl fotbalu?
V českém fotbale je mnohem více síly a bojovnosti, než v nejvyšší bosenské soutěži. Odpovídají tomu i tréninky. Česká liga je rozhodně náročnější a tvrdší.

Jak si snášel boj o místo v sestavě? Věřil si, že se do základní jedenáctky dokážeš prosadit?
Samozřejmě, bylo to pro mne něco nového. V Zenici jsem byl kapitán, klíčový hráč a pravidelně jsem nastupoval. Bral jsem to jako novou fázi své kariéry. Snažil jsem se být trpělivý, zvykat si na nové fotbalové prostředí a v každém tréninku přesvědčovat trenéry, aby mi dali šanci a začal jsem hrát stabilně. Výkony v ligových zápasech jsem chtěl pomoci svému novému týmu a celému klubu.

Jak vzpomínáš na těžké boje o záchranu?
Bylo to pro nás opravdu hodně náročné. Zpočátku jara jsme hráli opravdu těžké zápasy a nebyli jsme v nich bodově úspěšní tak, jak jsme si přáli. Jsem rád, že jsme v závěru ligy našli sílu a zvládli několik důležitých zápasů. Na mysli mám zejména domácí výhru nad Spartou a tříbodový zisk ve Zlíně. Jsem přesvědčen, že jsme si záchranu zasloužili.

Který jarní duel se ti nejlépe vydařil? Který byl nejtěžší?
Asi domácí zápas proti Brnu, ve kterém jsme vybojovali důležitou výhru 3:0, a já jsem měl možnost vůbec poprvé nastoupit v základní sestavě FC Vysočina. Nejtěžší byla nepochybně nesmírně psychicky náročná záchranářská bitva proti Příbrami. To byly vážně velké nervy!

Byla letní jednání o pokračování tvého působení v Jihlavě složitá?
Ne. V zimě jsme se domluvili na půlročním kontraktu, který bude prodloužen v případě spokojenosti na obou stranách. Jsem rád, že v Jihlavě mohu pokračovat.

Co očekáváš od zahájené sezóny? Máš nějaké osobní cíle?
Můj hlavní cíl není o mně, ale o celém klubu. Toužím po tom, abychom dosáhli lepšího tabulkového umístění, než v uplynulém ročníku. Osobně si přeji, abych pravidelně nastupoval v základní sestavě a se spoluhráči dosáhl dobrých výsledků.

Proč se týmu nepodařilo porazit Slovácko?
To je vážně těžká otázka. Myslím, že na hřišti bylo vidět, jak moc chceme uspět a v prvním domácím zápase zvítězit. Udělali jsme pro to vše, co bylo momentálně v našich silách. Bohužel, v daném utkání to na výhru nestačilo.

OHLÉDNUTÍ ZA KARIÉROU

Odkud pocházíš? Jsi z fotbalové rodiny?
Narodil jsem se v Zenici, kde jsem strávil celý svůj život. Fotbal hrál na amatérské úrovni můj děda, ovšem až já jsem to dotáhl na profesionální úroveň.

Můžeš blíže představit svůj mateřský klub NK Celik Zenica?
Jde o jeden z nejúspěšnějších bosenských klubů. V době existence Jugoslávie hrál 17 let nejvyšší soutěž, jednou vyhrál evropský pohár Intertoto a v sedmdesátých letech dvakrát i Středoevropský pohár. V nejvyšší soutěži Bosny a Hercegoviny triumfoval třikrát v letech 1995 až 1997. Další roky už pro klub tak úspěšné nebyly. NK Čelik velmi pomáhají věrní fanoušci, kteří jsou velmi aktivní a chodí v hojném počtu jak na domácí, tak venkovní zápasy. I proto je stadion Bilino polje druhý největší v Bosně a Hercegovině. Za zenický klub v nedávné minulosti nastupovali hráči známí z české ligy – Aidin Mahmutović a Admir Ljevaković. Z Čeliku pochází i dvojice juniorů FC Vysočina – Ivan Dujmović a Amir Mašić.

Kdy jsi debutoval v bosenské lize?
Na jaře 2013, kdy mi bylo teprve 18 let. Právě v této sezóně jsme dosáhli na nejlepší umístění během mého působení v prvním týmu – na 4. místo. V dalších ročnících jsme se pohybovali v poklidném středu tabulky. Blízko úspěchu jsme byli v roce 2014 v národním poháru, kde jsme však prohráli ve finálovém dvojzápase proti FK Sarajevo. Celkem jsem za Celik nastoupil do 100 prvoligových či pohárových zápasů, ve kterých jsem vstřelil 13 branek.

Kdy jsi poprvé nakoukl do mládežnické reprezentace Bosny a Hercegoviny?
Velmi se mi vydařil ročník 2014/15, kdy mne fanoušci vyhlásili nejlepším hráčem Zenice a byl jsem nominován do reprezentačního týmu U21. Už předtím jsem odehrál několik zápasů za výběr U19.

Kolik utkání za mládežnickou reprezentaci si odehrál? Na který duel nejraději vzpomínáš?
Celkem jich bylo deset, z toho 8 kvalifikačních. Jsem pyšný na to, že jsem v řadě z nich nosil kapitánskou pásku. Stejně jako v Zenici. V kvalifikaci U21 mi samozřejmě nejvíce utkvěly v paměti oba duely proti výběru Anglie. V tom domácí jsme remizovali 0:0, ovšem na anglické půdě jsme podlehli vysoko 5:0.

Kdy ses rozhodl, že chceš přestoupit do jiné ligy? Nezůstal jsi v Bosně dlouho?
O přestup jsem usiloval už dříve, ovšem vedení klubu mne nechtělo uvolnit. Už loni v létě byl můj odchod na spadnutí. Jsem rád, že jsme nalezli společnou řeč a povedlo se jej uskutečnit o půl roku později.

Máš oblíbený fotbalový styl či klub?
Líbí se mi cesta, kterou kráčí německý fotbal. Jedním z mých oblíbených klubů je Bayern Mnichov.

 
Aktuálně

Staněk: Aktuální situace si žádá dřívější zahájení plánovaných změn

Fotbalisté FC Vysočina mají za sebou nejhorší podzimní sezónu během dosavadních sedmi ročníků, v nichž klub působil v nejvyšší soutěži. Jihlavský tým, který vede kouč Ivan Kopecký, přezimuje na poslední 16. příčce HET ligy se ziskem pouhých deseti bodů z šestnácti zápasů. Ředitele Jana Staňka jsme se zeptali nejen na jeho hodnocení skončené... Celý článek

 
Servis
V tento den před lety
Facebook
 
 
Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2017 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.