Jak blízko byla Vysočina ve Zlíně remíze?
Do 70. minuty hodně daleko. Sice jsme v úvodu Zlín nepustili do tradičního tlaku, ale v 18. minutě jsme nezvládli to, na co jsme se připravovali. A to pohlídat ve vzduchu velmi nebezpečného Kroupu, který zboural Kadlece a domácí vstřelili uklidňující gól. Poté domácí dominovali a naplno se projevovala velká zkušenost jejich základní jedenáctky v krizových momentech, kdy dokázali podržet míč a nebo naopak hru zrychlit. Stačí si sečíst prvoligové starty jejich hráčů. Nám chyběla mezihra a především jsme v útoku neudrželi míč.
Přesto jste ve druhé části po bodu sahali...
Podobně jako v Hradci nám pomohla poločasová přestávka. Ve druhé půli jsme zvedli hlavu a velmi nás nakopla proměněná penalta v 70. minutě. Poté jsme hráli o zázrak v podobě možného jednobodového zisku. Škoda, že po průniku Korčiána střílel Peška ve skluzu jen těsně vedle. Jsem rád, že se kluci v zápase dokázali zvednout a že se o body porvali. Prohra ve Zlíně nás nesmí položit, odtud se budou s prázdnou vracet i další týmy.
FC Vysočina už ve třetí druholigové sezóně v řadě musel své úsilí primárně koncentrovat na udržení ve velice náročné a vyrovnané soutěži. Ředitel klubu a předseda klubového představenstva Lukáš Vaculík tak opět prožil nelehký fotbalový rok. Tradičně jsme jej oslovili s žádostí o obsáhlý, nejen hodnotící rozhovor.