Konečnou remízu 2:2 však ani on odvrátit nedokázal. „Gól byl dobrej. Ale nestačil,“ litoval jihlavský kanonýr. „Dneska jsme měli vyhrát.“
Jenže jihlavští fotbalisté nedokázali prolomit starou fotbalovou pravdu o tom, že dva domácí zápasy hned po sobě se obvykle vyhrávají jen stěží. „Jeden získaný bod je pro nás málo,“ lituje Faldyna. „Ale remíza je asi zasloužená. Ve druhém poločase jsme totiž hráli hrozně.“
Domácímu mužstvu, pomýšlejícímu na okamžitý návrat do nejvyšší soutěže, scházela po přestávce bojovnost, vůle i nasazení. „Soupeř byl jednoznačně lepší, měl i dost šancí,“ uvědomuje si Faldyna.
Hráči prvoligových Českých Budějovic na Vysočině pomalu končí jeho půlroční hostování. „Blíží se to,“ ví třicetiletý forvard. „Ale ještě s týmem pojedu do Hradce Králové. A věřím, že to nebude můj poslední zápas za Jihlavu.“
O tom, zda v kádru druholigového mančaftu bude moci zůstat i v jarní části soutěže, zatím nic neví. „To ani není otázka na mě,“ krčí rameny. „Já bych tu určitě rád zůstal.“
FC Vysočina už ve třetí druholigové sezóně v řadě musel své úsilí primárně koncentrovat na udržení ve velice náročné a vyrovnané soutěži. Ředitel klubu a předseda klubového představenstva Lukáš Vaculík tak opět prožil nelehký fotbalový rok. Tradičně jsme jej oslovili s žádostí o obsáhlý, nejen hodnotící rozhovor.