V úterý vedl první trénink v Česku a ve středu 19. září poprvé předstoupil před regionální novináře. Po Romanovi Pivarníkovi je druhým Slovákem na lavičce FC Vysočina, v jeho ženě se mísí mexičtí a čeští předci, ale nejvíce obdivuje italský fotbal. Řeč je o novém kouči FC Vysočina <b>Karolu Markovi</b>, který své svěřence zítra povede do těžké domácí bitvy proti exligovému Slovácku. Hodlá v sestavě či taktice provést výrazné změny?
Snažil jsem se mužstvu dát v takovém expresním čase co nejvíc. Na rozjezd nás čeká velmi těžký soupeř, o kterém však máme dostatek informací a je určitě v našich silách zápas zvládnout. Sestavou pravděpodobně trochu zamíchám a trošku změníme herní systém a rozestavení hráčů. Vycházet však samozřejmě budeme ze stávajícího schématu s cílem vyvarovat se předešlých chyb v defenzívě. Tým skutečně inkasuje příliš. Hráči do utkání musí vložit mnohem více agresivity a pochopit, že fotbal je tvrdý byznys.
Je tým složité po víkendovém debaklu připravit?
Je pravdou, že v úvodu týdne byla psychika kabiny narušena. Ovšem život i fotbal běží neúprosně dál a my tuto nepříjemnou porážku nemůžeme dále živit a být negativní. Z chyb se určitě poučíme, ale o Příbrami už nechci vůbec nic slyšet. Nyní se maximálně soustředíme na Slovácko. Jsem hodně komunikativní typ a věřím, že se mi špatnou pozápasovou atmosféru v kabině podařilo zlepšit.
Stihl jste tým pořádně poznat?
Pár tréninků vám může pouze mnohé naznačit a já jsem řadu věcí již zpozoroval. Opravdovým testem je však mistrovský zápas, ve kterém někteří fotbalisté často nejsou schopní zopakovat výkony z tréninku. V Jihlavě jsem našel kvalitní technicky vybavené hráče, kteří určitě umí hrát fotbal. Vždyť je tu reprezentant do „21“ let, vicemistr světa do „20“ a řada fotbalistů s prvoligovými zkušenostmi. V minulosti jsem ve Slovanu trénoval Suchého, znám Rzeszota, Šedivého a Mezlíka.
V čem se liší vaše tréninky?
Jsem zvyklý pracovat s vícečetným trenérským kolegiem, ve kterém jsou úlohy během tréninků přesně vymezeny. Tréninkové jednotky připravuji, ale často během nich plním pouze roli kontrolora a pečlivého pozorovatele. Hráči v něm musí pracovat na maximum a cítit, že jsou součástí týmu. Snažím se, aby i tréninky simulovaly zápasy včetně patřičné tvrdosti a nasazení. Velký důraz kladu na stoprocentní kondici a taktickou připravenost s velmi dobrou organizací.
Jak jste se sžil s trenérem Vrzáčkem?
Jsem rád, že Josef u týmu zůstal. Zatím jsem ho poznal jako excelentního kouče a kolegu. Mrzí mne, že u týmu nezůstal i pan Zákostelský. Na druhou stranu zcela chápu jeho rozpoložení a stanovisko. Nijak jsem se tím však nezabýval. V týdnu jsme měli moře práce a soustředil jsem se pouze na přípravu týmu. Dál to neřeším.
Budete usilovat o příchod dalšího asistenta?
Jsem zvyklý pracovat ve složení hlavní trenér, dva asistenti trenéra a kouč brankářů. V současném stavu však nevidím žádný problém. Je možné, že se doplněním realizačního týmu budeme zabývat v zimní pauze.
Jak vlastně došlo k vašemu příchodu do Jihlavy?
Prostřednictvím jednoho manažera jsem projevil zájem trénovat v Česku. Váš fotbal je velmi kvalitní, respektovaný a patří k evropské špičce. Skutečně mne láká zde trénovat. Navíc jsme si blízcí mentalitou i kulturou. Mé očekávání se v Jihlavě splnilo, protože krom krásného historického centra, jsem zde našel fotbalový klub na velmi vysoké úrovni, dobře organizovaný, s kvalitními tréninkovými podmínkami, slušným zázemím a profesionálním jednáním. Zde se skutečně mohu soustředit pouze na svoji práci.
Při pohledu na vaši kariéry nejvíc zaujme angažmá v mexickém Acapulcu. Jak jste se k němu dostal?
Moje manželka tam má rodiče, tak jsme tam jeli na jeden rok. Ale moje podmínka byla, že tam musím mít nějaké angažmá, jinak nepojedu. A její otec mi to zařídil.
Byla to velká exotika?
To víte že ano. A to žiju se svojí ženou už jednadvacet let, takže pro mě to bylo normální (smích). Ale žít v takové zemi třetího světa naučí člověka určité skromnosti a pokoře, protože lidé tam mají o hodně složitější život než my. Potom tak máte větší nadhled.
Máte hodně blízko k italskému fotbalu…
Určitě ano. Byl jsem tam na stážích v Udine a Veroně, mám tam velmi dobré kontakty i mezi trenéry. Můžu říct, že trénovat jsem se naučil tam.
Pokračovat na další článek: