Větším oříškem bylo, kde hrát. Rozlousknout se jej podařilo až za dalších sedm let. Znamenalo to do té doby nejen trénovat, kde se dalo - na ulici, v Březinových sadech, v terénu - ale také hrát na pronajatých hřištích, kde se dalo o domácím prostředí těžko hovořit. Řada utkání se konala na hřišti u hlavního hřbitova, které v pozdějších letech muselo ustoupit výstavbě sídliště, další pak zase na hřišti tehdejšího SK Jihlava pod bývalým krajským soudem. Ani toto hřiště dnes neexistuje, neboť na jeho místě bylo postaveno autobusové nádraží.
Nelze se tedy divit, že vybudování vlastního hřiště bylo pro oddíl první velkou starostí. Vhodné místo se našlo poměrně snadno při silnici z Jihlavy do Starých Hor přibližně v místech předpokládané trasy dálničního přivaděče. S vyrovnáváním terénu se začalo 10. září 1951 i při neexistenci řádného povolení a vyřešení majetkoprávních otázek. Po přemístění asi 3000 krychlových metrů zeminy ale narazil buldozerista na potrubí dálkového ropovodu a ONV v Jihlavě další práce s okamžitou platností zakázal.
Fotbalisty to do kolen nesrazilo. Dosáhli toho, že získali nový pozemek na Špitálském předměstí ještě blíže k městu a tak již koncem ledna 1952 bylo přemístěno prvním 4500 m3 zeminy. Opět s předstihem, neboť KNV v Jihlavě si se schválením projektu, vypracovaného pohotově jihlavským Stavoprojektem, dával na čas. Hrubé terénní práce měly být ukončeny ještě na jaře 1952 a přesunuto mělo být skoro 30000 m3 zeminy.
Jenže lidé míní a příroda mění. V horní části pozemku se narazilo na celistvou skálu, takže postup prací byl velmi zpomalen. Na druhé straně byl tento materiál využit k řádnému vyštětování hrací plochy i atletických sektorů po ukončení prací na půdní drenáži. Systém odvodnění stejně jako zpevnění celé plochy funguje spolehlivě dodnes. Mechanizace bylo velmi málo - jeden zapůjčený buldozer, sem tam nějaký skrejpr. Ke cti přišly proto krumpáče, lopaty, kolečka i vozíky polní drážky. Brigádníci z členů ZSJ, později pracovníci závodu, občané města i školní mládež odpracovala na stavbě desetitisíce hodin zdarma.
Přes všechny potíže byla na začátku roku 1955 srovnána vlastní plocha hřiště, opatřena vrstvou škváry a uválcována. Začátkem června se zde už konala krajská spartakiáda, na které cvičilo kolem 10 tisíc cvičenců a jejich vystoupení přihlíželo přes 15 tisíc diváků. Stadion nemohl být otevřen slavnostněji.

Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies