Zaostřeno na mládež - umístění v tabulce a jeho specifika
Jak je možné, že v žákovské lize nebo v mladším dorostu jsme se stejnými soupeři měli lepší výsledky a skončili jsme v tabulce lépe než ve starším dorostu? Proč jsou výsledky umístění jednotlivých mládežnických družstev tak odlišné a v mladších kategoriích jsou zpravidla lepší než ve starších? Tedy další z řady dotazů „na tělo“, které zajímají mnoho rodičů…
V případě mládežnického fotbalu není natolik rozhodující umístění družstva v soutěži, tedy zda celek skončí na 3., 5. nebo 10. místě. To je hlavní rozdíl v přístupu hodnocení mládežnických a seniorských družstev. V mládežnických týmech je totiž většinou i velmi rozdílné věkové složení družstev. Existují kluby, které hrají nejvyšší mládežnické soutěže pouze s dorazovými ročníky a jsou kluby, které významně posunují nejtalentovanější hráče do vyšších výkonnostních kategorií, právě z důvodu jejich individuálního výkonnostního růstu. První pojetí přístupu vede většinou k vyšší výkonnosti mužstva, výsledkově lepšímu umístění v tabulce, ale méně podporuje výchovu individualit. Druhá koncepce funguje spíše opačně, ale je mnohem progresivnější z hlediska dlouhodobé práce, pokud v klubu není narušen systém výchovy talentovaných hráčů, což se nejčastěji stává při přechodu těchto hráčů z dorosteneckého do dospělého fotbalu. Dříve tento systém přechodu nahrazovaly vojenské kluby, dnes by tuto roli měly plnit juniorské týmy. Ne vždy tomu tak je, zvláště pokud v juniorkách převažují hráči věkově starší…
Z biologického hlediska ontogenetického vývoje organismu, tedy rozvoje pohybových schopností (rychlost, síla, vytrvalost, obratnost/, pohybových dovedností a psycho - somatických předpokladů je velký rozdíl, zda je hráč o rok starší nebo mladší zvláště ve věku 15, 16, 17, 18 let…. a zda hraje „mezi sobě rovnými“ nebo v náročnějším prostředí. FC Vysočina jde druhou cestou, protože věříme, že tato koncepce má vyšší efekt a klub z ní může ekonomicky profitovat, ať již z prodeje těch nejlepších nebo jejich využitím a zařazením v našem klubu. S tím souvisí i rozdílnost výsledků a umístění družstev v mládežnických soutěžích, tak jak procházejí např. čtyřletým cyklem v SCM.
Pokud bychom vzali např. současné kádry a rozložení kvalit hráčů v dorosteneckých družstvech FC Vysočina, pak by jistě nebyl problém postavit ještě silnější týmy D, C a B dorostu, pokud bychom ty nejlepší hráče vrátili zpět do věkových kategorií kam patří. Je však otázka: „Má smysl vylepšit výsledek umístění v tabulce za tuto cenu? “
V současné době máme posunuto u většiny družstev 5 - 6 hráčů věkově mladších do vyšších kategorií. Hráči mají možnost se připravovat, hrát a sbírat zkušenosti, které by jinak získávali mnohem později. To je cesta k nadprůměrnosti. Není to sice jistota a stoprocentní záruka, ale velká pravděpodobnost, že hráč který takovýmto systémem dlouhodobě projde, dosáhne vyšší sportovní výkonnosti.
V seniorském fotbalu je mnohem menší rozdíl věkové závislosti na výkonnosti hráče. Tím se liší z fyziologického hlediska od žákovských a dorosteneckých kategorií. Vzhledem k ukončenému biologickému vývoji organismu nejsou takové diametrální odlišnosti rozvoje kondičních i psychických předpokladů u hráčů ve věku 20 - 25 - 30 let, jako je tomu v mládežnických kategoriích, kde jsou mnohdy velmi výrazné rozdíly mezi kalendářním a biologickým věkem dítěte.
Jinými slovy, kádry jednotlivých mužstev se velmi často mění a jednotlivé kluby vychází z různých možností, jak posilovat konkurenční prostředí družstva. I to je jeden z důvodů rozdílné výkonnosti družstev a to třeba i ve srovnání mezi jednotlivými ročníky téže věkové kategorie v průběhu 4 let. Někdo urazí za čtyřletý cyklus delší kus cesty a někdo kratší. Totéž platí o individuálním rozvoji hráče ale i družstva.
Obecně platí, že s rostoucím věkem hráče se „výkonnostní nůžky“ neustále více rozevírají, stejně jako rozdíly mezi hráči samotnými. To, že hráč patřil mezi nadprůměrné v mladším dorostu ještě automaticky neznamená, že totéž bude platit o 2 roky později, byť bychom mu vytvořili ideální prostředí materiální i personální. Čím více se stupňují nároky, roste úroveň soutěží a konkurenčního prostředí, tím více hráčů není schopno vyrovnat se nebo překonat požadavky na ně kladené a to se projevuje ve výkonnosti mužstva.
Úkolem trenérů je především hráčům maximálně pomoci při zdolávání překážek a úskalí na cestě zvyšování jejich sportovních kvalit a možností. Jde především o výchovu, systematický trénink a formování psychické odolnosti hráče. To hlavní co dovede hráče k úspěchu či nikoliv, musí však udělat on sám.
Zvolte nejhezčí podzimní gól FC Vysočina!
Vybrali jsme 12 dle našeho názoru nejhezčích branek, které fotbalisté FC Vysočina vstřelili během patnácti podzimních zápasů v Chance Národní Lize. Sestříhali jsme je do jediného videa, abyste se mohli v předvánočním čase pokochat hezkými góly, připomenout si euforii s nimi spojenou a vybrat tu nejkrásnější trefu! Celý článek
- Žákovské hodnocení podzimu: U13 - Pavel Tvarůžek (17.12.2024)
- Žákovské hodnocení podzimu: U14 - Tomáš Kaplan (15.12.2024)
- Program zimní přípravy fotbalistů FC Vysočina (13.12.2024)
- Žákovské hodnocení podzimu: U15 - Jakub Pavlas (11.12.2024)
Vytisknout