Zaostřeno na mládež - rozdíly v práci s mládeži ve Spartě a v FC Vysočina
Jaký je rozdíl v přípravě špičkových mládežnických celků Sparty či Slavie oproti ostatním klubům, jako je např. FC Vysočina Jihlava? Je dobře, pokud hráči kteří dostanou nabídku odcházejí v mládežnických kategoriích do těchto klubů? Proč těmto hráčům bráníte v odchodu?... Další zajímavé a mnohdy názorově velmi rozdílné téma častých diskusí.
Pokud bych měl odpovědět, zda je přechod talentovaného hráče v mládežnických kategoriích do Sparty nebo Slavie pro hráče výhodný a zda je dobře pomýšlet na jeho realizaci, pak bych odpověděl ANO i NE. Každý případ je nutné hodnotit individuálně.
Důvody proč ANO lze vidět především v těchto rovinách:
1) Velmi kvalitní a nadstandardní materiální zázemí pro tréninkovou i zápasovou činnost.
2) Možnosti větších ekonomických výhod pro hráče oproti jiným klubům.
3) Tradice a jméno klubu, jeho prestižní postavení v historii našeho fotbalu.
d) Relativně „snazší“cesta do mládežnických reprezentačních výběrů u nadprůměrných hráčů.
4) Možnost mezinárodní konfrontace se špičkovými kluby v zahraničí.
5) Naplnění vnitřní seberealizace a pocitu dílčího úspěchu ve sportovní kariéře.
6) Hráč je více „na očích“ manažerů, skautů v Praze než - li v Jihlavě, i když v dnešní době mají „lovci“ hráčů poměrně hustou síť svých spolupracovníků v celé ČR.
Důvody proč NE spatřuji zejména:
1) Hráči hrají stejnou úroveň soutěží a mají možnost konfrontace se stejně kvalitními soupeři. FC Vysočina i Sparta nebo Slavie hrají pouze nejvyšší mládežnické soutěže, 1. a 2. ligu dorostu i žáků.
2) Dostatečně kvalitní konkurenční prostředí pro ty nejlepší hráče jsou schopny vytvořit všechny celky. Každý jde však jinou cestou. Sparta a Slavie jdou spíše směrem výběru a doplňováním nejlepších hráčů do jedné věkové kategorie. FC Vysočina vytváří vyšší konkurenční prostředí posunováním těch nejlepších o 1 nebo 2 kategorie výš. Obě dvě cesty jsou dostatečně účinné a vedou k růstu sportovní výkonnosti hráče.
3) Nadprůměrný hráč má větší možnost zviditelnění v menším klubu než - li ve větším. Více se na něj soustředí pozornost, proto Sparta i Slavie hledají především takovéto typy hráčů. Je však malá pravděpodobnost, že tomu tak bude i po příchodu do těchto klubů.
4) Poměrně velké riziko adaptace na velmi odlišné společenské prostředí a jiný charakter práce s mládeží (škola, spoluhráči, denní režim, charakter života velkoměsta, doprava atd.) . Kdo nestačí je rychle vyměněn.
5) Velmi vysoká „úmrtnost“ talentů především při přechodu hráčů z dorostenecké do seniorské kategorie. Do „A“ mužstva se neprosadí téměř nikdo, protože vzhledem k ambicím a cílům Sparty i Slavie si tyto kluby kupují ty nejlepší hráče z celé ČR. Menší kluby nemají o drahé hráče Sparty a Slavie zájem a logicky raději dávají z ekonomického i sportovního hlediska příležitost nejlepším vlastním odchovancům.
Rád bych se ještě vrátil k jedné z nejdůležitějších součástí výchovy talentovaného hráče, růstu jeho sportovní výkonnosti a tím je vytváření konkurenčního prostředí.
Neexistuje pouze jediná cesta, jak lze zvýšit konkurenční prostředí v rámci jednoho ročníku družstva SCM. Tedy zpravidla příchodem hráčů stejného ročníku. Tak tomu činí zejména Sparta a Slavie tím, že se snaží oslovit nadprůměrné hráče z jiných konkurenčních klubů celé ČR. Tento způsob práce nesvědčí příliš o schopnosti vychovávat ale spíše vybírat, shromažďovat a vyřazovat…Vychovávat znamená být trpělivý, dlouhodobě pracovat, tolerovat a přesvědčovat…. Proto také druhý způsob práce má vyšší efektivitu a menší „úmrtnost“, než - li systém výběru nejlepších hráčů bez dlouhodobého procesu výchovy!Do seniorského fotbalu odchází většinou hráči Sparty či Slavie pouze tam, kde se „nedělá“ mládež nebo se dělá neefektivně. Systém výběru, shromažďování a vyřazování má spíše větší opodstatnění v seniorském fotbalu, kde je rozhodující hra na výsledek, než - li v mládežnickém, kde jde v prvé řadě o výchovu, formování nezralé osobnosti hráče, jeho psychické odolnosti a dlouhodobé trpělivosti v procesu učení…. V dospělém fotbalu je většinou hráč, který se rychle neadaptuje do vnitřního prostředí družstva a nepodává nadprůměrné výkony, rychle vyměněn, vyřazen a nahrazen. To u mládeže není hlavním cílem!Nadprůměrný může být i hráč, který neprojde tou nejrychlejší cestou vývoje. Proto kluby, které nemají dostatek trpělivosti v práci s mládeží, mají i nízkou efektivitu výchovy a v poměru počtu nadprůměrných hráčů se jich na seniorské úrovni prosadí podstatně méně, než-li třeba u menších klubů, které sice nemají početně tolik nadprůměrných, ale dokáží s nimi pracovat s mnohem větší efektivitou!
Žákovské hodnocení podzimu: U12 - Michal Vejmelka
Nejmladší žáci FC Vysočina Jihlava nastupují v soutěži SpSM-U12 JIH a po 14. kole jim náleží 4. příčka se ziskem 32 bodů. Zeptali jsme se proto hlavního trenéra U12 Michala Vejmelky na zhodnocení podzimu jeho svěřenců. Celý článek
- Zvolte nejhezčí podzimní gól FC Vysočina! (19.12.2024)
- Žákovské hodnocení podzimu: U13 - Pavel Tvarůžek (17.12.2024)
- Žákovské hodnocení podzimu: U14 - Tomáš Kaplan (15.12.2024)
- Program zimní přípravy fotbalistů FC Vysočina (13.12.2024)
Vytisknout