20.10.2008, Miroslav Krieg - šéftrenér mládeže FC Vysočina

Zaostřeno na mládež - souvislost umělé trávy se zraněními

Zaostřeno na mládež - souvislost umělé trávy se zraněnímiV poslední době dochází ve zvýšené míře k nárůstu zdravotních problémů některých hráčů, přičemž se nabízí souvislost s četnějším využitím tréninkového zatížení na hřišti s umělou trávou. Zaznívají otázky i odpovědi v souvislosti s tímto tématem, mnohdy i názorově diametrálně odlišné. „Mají zdravotní problémy hráčů se zatížením na umělé trávě souvislost či nikoliv? Pokud ano, proč na tento stav nereagujete? Jak se těmto problémům dá zabránit?“

 
V průběhu sportovní přípravy se zdravotní stav hráče často mění a zvýšené nároky (objem i intenzita) tréninkové činnosti jsou někdy jednou z příčin zdravotních problémů. To je velký problém, protože nemalé investice do hráče vložené pak ztrácejí svou rentabilitu. Hráč by měl hrát a podávat výkon, ne absentovat z důvodů léčení svých zdravotních obtíží.

Většina lékařů také nedoporučuje z výše uvedených důvodů vrcholový sport jako zdraví jednoznačně prospěšný. Z tohoto pohledu je mnohem významnější pravidelné zatížení ve sportovně rekreační činnosti, kde nedochází k přetěžování hráčů. Objem tréninkové činnosti v rozsahu 5 - 6 tréninkových jednotek týdně (nařízení ČMFS pro SCM) v hlavním období a

7 - 8 v přípravném období představuje značné zatížení. V žákovské kategorii je tomu o 1 - 2 tréninkové jednotky méně, ale navíc k tomu ve sportovních třídách připadá ještě 5 hodin rozšířené formy tělesné výchovy. Ty jsou však zaměřeny především na rozvoj všeobecné sportovní přípravy (košíková, házená, volejbal, florbal, atletika, gymnastika, kompenzační cvičení nebo teorie fotbalu) , tedy na rozvoj všestrannosti, což lze jistě hodnotit velmi pozitivně z hlediska rovnoměrného zatěžování funkčních schopností a pohybových dovedností jednotlivce. To však nelze říci o výrazné specializaci již od mladšího školního věku na konkrétní sportovní odvětví. Kompenzace takovéhoto zatížení je většinou velmi nedostatečná a eliminovat vlivy dlouhodobého přetěžování lze jen:

a) regenerace (řada odborníků doporučuje poměr regenerace a zatížení 1:1, což však z praktického hlediska není možné)
b) kompenzační cvičení a zdravotní tělesná výchova na odstranění svalových dysbalancí
c) pohyb na povrchu, který co nejméně zatěžuje svaly, klouby, šlachy, vazy a úpony
d) psychický odpočinek, dovolená, lázně, změna prostředí
e) životospráva a správné stravovací návyky, což je největší problém současné populace a především výchovy nás všech

Z výše uvedených důvodů může dnes hráč těžko provozovat sportovní činnost na vrcholové úrovni déle než 10 - 15 let, protože jeho organismus není schopen takovouto zátěž vzhledem k opotřebování namáhaných utkání dlouhodobě vydržet.

Na druhé straně si lze jen těžko představit, aby hráči méně trénující dosáhli vrcholové úrovně, předčili konkurenci a na základě své výkonnosti obstáli v nejvyšších mládežnických soutěžích (1. liga) . Tuto skutečnost podporuje fakt, že 98% hráčů kteří v současnosti působí v 1. lize dospělých prošlo systémem SCM!

Často diskutovaným problémem v poslední době se stává zatížení hráčů na umělé trávě a hypotéza příčinné souvislosti s nárůstem kvantity zdravotních obtíží hráčů. Pokud pomineme vývoj kvality umělého povrchu od prvopočátků do současnosti, lze konstatovat, že vývoj těchto povrchů zaznamenal obrovský pokrok. Od umělých koberců až po trávníky 3. a 4. generace. Zjednodušeně řečeno platí, že i špatná umělá tráva je lepší, než - li škvárová hřiště z minulosti. Hlavním smyslem a výhodou povrchů s umělou trávou z hlediska vrcholového sportu však není její celoroční využití, ale pouze v klimaticky nepříznivém období. Odlišný charakter zatížení z hlediska objemu i intenzity je v rekreačním sportu a jiný ve vrcholovém. A v takovémto případě je značný rozdíl při zatížení na umělém povrchu pouze 2 krát týdně s 4 denním odpočinkem nebo 5 - 6 krát týdně s 1 denním odpočinkem, jak je tomu ve vrcholovém sportu. Jak již bylo řečeno dlouhodobé zatížení na umělém povrchu představuje i jiný charakter a techniku pohybu, než - li je tomu na přírodní trávě a s tím souvisí i vyšší náročnost na zatížení úponů, vazů, šlach, kloubů a svalů. Je třeba si uvědomit, že charakter zatížení ve vrcholovém sportu z hlediska objemu a intenzity prodělal za posledních 20 let velký akcelerační vývoj s nástupem moderních technologií a prostředků. Tento vývoj je však nerovnoměrný z hlediska požadavků co od organismu vrcholového sportovce chceme a co mu dáváme. Zde působí především vliv špatné výchovy z hlediska stravovacích návyků, podceňování poměru zatížení a regenerace či kompenzačních cvičení. Až v poslední době si začínají i mladí sportovci uvědomovat tyto důsledky, zpravidla však až když nastanou zdravotní problémy. Zatížení před 20 lety bylo z hlediska zejména kondičních parametrů naprosto odlišné, než-li nyní a většina hráčů na vrcholové úrovni by se neztratila ani mezi výbornými atlety. Konkurence se neustále zvyšuje a laťka ve vrcholovém sportu neustále stoupá a to i u mládeže. Za 10 let bude jistě dál, než-li nyní. Ten, kdo nebude schopen vytvořit adekvátní podmínky pro sportovní přípravu, nezachytí trend vyšší kvality, nebude schopen již dále na nejvyšší úrovni obstát. To je však i ekonomický problém.

Jak již bylo řečeno za posledních 20 let se ve vrcholovém sportu podstatně změnil i charakter zatížení. Vše se rapidně zvýšilo, proto nelze srovnávat minulost se současností a jako velmi naivní znějí věty: „To já když jsem hrával, tak...“

Organismus současných sportovců na vrcholové úrovni je mnohem více namáhán a rychleji opotřebováván. Tím se změnil i charakter zranění a zdravotních potíží hráčů.... Tomu nelze zabránit, lze to pouze částečně omezit.... Přitom nelze dlouhodobě udržet výkonnostní úroveň nejvyšších soutěží ani výkonnost hráčů, pokud by poklesl objem a intenzita tréninkové činnosti. Nelze odolávat konkurenci, která má v mnohém náskok lepší organizační strukturou, tréninkovými podmínkami, ekonomickým potenciálem.... A už vůbec ne pokud by byl narušen systém:

ST - F - SCM - internátní ubytování - výběry a výchova talentovaných hráčů ze široké spádové oblasti. Středně velké město jakým je Jihlava (50 tis. obyvatel) může jen s velkým vypětím a vysokou efektivitou práce konkurovat více než 100 tisícovým Plzni, Brnu, Ostravě, Praze, Olomouci,Českým Budějovicím a dalším....

Pokud se vrátím zpět k často diskutovaným příčinám zdravotních problémů hráčů a různým názorům na ně, pak je třeba říci, že nikdo z nás není větším odborníkem a fundovanou odpověď má právo vyslovit pouze lékař. Pak tedy postupujme jako u běžného pacienta, kterého se vždy lékař zeptá na příčinu a charakter jeho zdravotních problémů při úrazu či poškození tkáně. Zeptejme se tedy hráčů, v čem shledávají příčinu svých zdravotních problémů? Odpověď bude u většiny z nich hodně podobná. Dlouhodobé zatížení na umělé trávě. To je fakt, který nechci dále komentovat.

Rezistence a odolnost tělesných tkání vůči námaze i únavě je dána především genetickými dispozicemi a má setrvačníkový charakter. Proto má někdo odolnost vyšší a jiný je více senzitivnější. Při dlouhodobém zatížení na úrovni vrcholového sportu se zdravotní problémy začínají většinou projevovat až na konci adolescentního období, tedy ve věku 18 - 20 let, kdy dochází k ukončení vývoje tělesných tkání a orgánů. Až do této doby organismus po zátěži snáze regeneruje a rychleji se revitalizuje. S ontogenetickým vývojem však tato schopnost klesá a organismus musí vynakládat více času i podpůrných prostředků na celkovou revitalizaci. Z fyziologického hlediska je patrné, že při takto strukturované zátěži jakou se ubírá vrcholový sport, bude zdravotních problémů spíše přibývat, než - li ubývat....

Zajímavý je i pohled jednoho ze špičkových lékařů z oboru ortopedie a sportovních úrazů MUDr. Ivana Melichara z Úrazové nemocnice v Brně:

„Je jistě fakt, že dlouhodobý trénink na umělém povrchu více namáhá klouby, šlachy a svalové úpony. Z toho rezultuje větší počet úrazů jak bezprostředně tak i pozdějších v důsledku degenerativních změn. Myslím si ale, že u mládeže mají velký vliv na vznik úrazů i jiné faktory“:

1) Zatížení vyššími tréninkovými dávkami při přechodu do vyšších kategorií.

2) Opomíjením významu regenerace mladými sportovci.

3) Nedostatečně důsledná kondiční příprava, ta může být i na jiném povrchu.

4) Nedodržování celkové životosprávy mladými sportovci.

„To je jistě k zamyšlení pro trenéry mládeže, ale jinak lze s výše uvedeným rozborem souhlasit.“

 
Aktuálně

Představujeme partnery: Technické obory a fotbal jdou dohromady aneb prezentace LINDE a EMRO

Doposud jsme prezentovali vždy pouze jediného partnera. Tentokrát jsme se rozhodli prezentaci spojit a představit hned dvojici podporovatelů FC Vysočina. Oba jsou z technické oblasti. Společnost Linde se specializuje na plyn, Emro pro změnu na elektřinu. Shodně však pomáhají v rozvoji i fotbalové Vysočině. Celý článek

 
Servis
V tento den před lety
 
Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies

 
 
 
 

Akcionáři klubu

Hlavní partneři klubu

Významní partneři klubu

Partneři klubu

Mediální partneři klubu