03.11.2008, Miroslav Krieg - šéftrenér mládeže FC Vysočina

Zaostřeno na mládež - lyžování, hokej a další sporty v přípravě

Zaostřeno na mládež - lyžování, hokej a další sporty v přípravěLyžování, lyžařské výcvikové tábory, malá nebo sálová kopaná, bruslení, lední hokej, hokejbal a další sportovní činnosti v rámci sportovní přípravy v ST - F a SCM nebo pouze jako doplněk trávení volného času v období po skončení mistrovských soutěží? To je další téma názorově velmi rozdílné a mnohdy velmi vyhraněné.

 
Po skončení podzimní části mistrovských soutěží nastává období relativního odpočinku, změny náročného týdenního tréninkového programu v počtu i intenzitě tréninkových jednotek. Podle náročnosti uplynulého období vybírají trenéři z několika možných variant pasivního i aktivního odpočinku, aby si hráči doléčili svá zranění, psychicky si odpočinuli a připravili se na náročnou a dlouhou zimní přípravu. Podotýkám, že se jedná o model, který je zaměřen na vrcholový nikoliv výkonnostní nebo rekreační sport.

a) V dospělém fotbalu dle možností klubů nebo individuální potřeby připadá v úvahu nejčastěji zahraniční dovolená u moře v klimaticky příznivém období, lázeňské procedury, aktivní trávení volného času jinými pohybovými aktivitami.

b) Na mládežnické úrovni vzhledem k tomu, že pokračuje školní výuka zpravidla až do předvánočního období, dostávají hráči 1 - 2 týdny volno a poté 2 - 3 krát týdně trénují s nižší intenzitou zatížení se zaměřením na rozvoj obratnosti, síly, pokud to lze využívají i další formy aktivní sportovní činnosti - jiné míčové sporty, hokejbal, florbal, bruslení a lední hokej, individuálně i lyžování. Velmi vhodné je i doplnění o zdravotní tělesnou výchovu, kompenzační cvičení a regenerační procedury (sauna, vířivky, vodní masáže apod.) .

Jiná je však teorie a jiná realita. Vše vychází z možností jednotlivých klubů, ale především z individuálního přístupu hráčů. Nezřídka se stává, že mnohdy si hráči vysvětlují období po skončení mistrovských soutěží jako období volna, období „nicnedělání“ a pasivního odpočinku. To je velký omyl. Organismus sice potřebuje odpočinek, ale aby přechod do náročné zimní přípravy neprobíhal metodou šoku, je nutné pravidelně a aktivně organismus sportovce zatěžovat nejlépe jinými sportovními aktivitami vhodnými jako doplněk k specifickému zatížení vrcholového fotbalu.

S tímto obdobím jsou však spojena i rizika, která hrozí sportovcům a která jsou mnohdy podceňována. Hráči se pouštějí do takových sportovních aktivit, které příliš dobře neovládají, přeceňují své schopnosti a pak se nezřídka stává, že ty jsou příčinou úrazů a zdravotních problémů, které jim zabrání zapojit se do zimní přípravy. V profesionálním fotbalu je to problém a proto se kluby často brání tím, že zakazují hráčům konkrétní sportovní aktivity nikoliv ve snaze nepodporovat všestrannost, ale chránit své ekonomické zájmy. Zraněný hráč musí být nahrazen, dlouhodobě zraněný hráč je neproduktivní a kluby se proto snaží omezit míru rizika na minimum.

V každém případě lze konstatovat, že zvláště u mládeže by měl převažovat přístup k rozvoji všestrannosti bez výraznějších omezení a dle možností využívat více kolektivně ale i individuálně také jiné sportovní aktivity, než-li fotbalové zaměření.

Jiná je však situace v době zimní přípravy. Častým problémem a názorovou nejednotností je pohled na specifické formy zatížení v době zimní přípravy. Někteří trenéři volí formy rozvoje kondičních schopností spíše formou herní, jiní atletickou, další zapojují lyžařský nebo cyklistický trénink atd. Nelze jednoznačně říci, která z těchto forem je nejlepší a je nutné znát konkrétní situaci v družstvu. Co je dobré pro jednoho, nemusí být ještě nejlepší pro druhého. Faktem je, že např. zapojení lyžařské přípravy do kondiční části má pozitivní efekt zejména z hlediska psychiky hráče, zatímco atletická forma má zase vyšší účinnost z hlediska kvality fyziologických funkcí organismu. U lyžařské přípravy je navíc rozdíl mezi technickým zvládnutí lyžařských dovedností jednotlivých hráčů. Ti kteří umí lyžovat se příliš „nenadřou“, ti kteří neumí se na lyžích trápí. Zatímco prostý běh je nejpřirozenější projev pohybové aktivity a motorických stereotypů hráče fotbalu. Názory se však různí a každý trenér nachází důvody jak pro změnu charakteru zatížení, tak i proti.

Dá se říci, že čím je hráč mladší, tím více všestrannosti v zaměření různých forem sportovních aktivit a tím menší specializace na jednostranné zatížení. Jinými slovy v žákovském věku je lyžování, malá kopaná či jiné druhy sportovních odvětví vítanou průpravou a součástí rozvoje pohybových schopností i dovedností v rámci zimní přípravy. Často se takto koncipují např. zimní výcvikové tábory nebo - li soustředění žákovských družstev.

V dorosteneckých kategoriích v minimální míře lze uvažovat o zapojení těchto složek v kategoriích mladšího dorostu pokud to podmínky umožňují, kategorie staršího dorostu by se však již měla blížit obsahovému zaměření podobnému jako na seniorské úrovni.

Ze sportovního hlediska zcela určitě není vhodný např. týdenní individuální nebo školní pobyt v rámci lyžařského výcviku, což významně narušuje sportovní přípravu hráče i družstva. Důvodů je několik:

- vyšší riziko možnosti úrazu a zranění činností, kterou hráč technicky příliš dobře nezvládá

- hráč musí výpadek ve sportovní přípravě dohánět a zpravidla nemůže být tato skutečnost trenérem nezohledňována např. v přípravných zápasech

- sociálně - interakční vazba, která hraje v kolektivním sportu mnohem významnější roli, než - li v individuálním

- precedens pro ostatní hráče či rodiče uplatnit stejnou výhodu v jiném období „Když jste to dovolili hráči XY, proč to nedovolíte mě?“

Podobný nesoulad ve sportovní přípravě hráče SCM je např. i jeho účast na školních akcích v malé kopané zejména na umělé trávě, sálové kopané či futsalu. Tam se jedná kromě výše uvedených skutečností i o jiné motorické návyky a odlišný charakter zapojování pohybových stereotypů či taktického myšlení hráčů.

Je však zapotřebí říci, že trenéři FC Vysočina nezakazují hráčům, účast na školních, individuálních či jiných sportovních akcích, pokud tuto skutečnost nemají uvedenu ve smluvním vztahu. Toto je plně v kompetenci pouze rodičů! Trenér může pouze doporučit nebo vysvětlit, nikoliv však přikázat a nařídit. Na hráčích samotných a na rodičích leží hlavní tíha rozhodnutí, které z cest dají přednost.

 
Aktuálně

FC Vysočina udělena licence pro soutěžní ročník 2019/20

Našemu klubu FC VYSOČINA JIHLAVA, a.s. byla dne 12. června 2019 udělena licence k účasti v profesionálních fotbalových soutěžích v ročníku 2019/2020. Zásadní překážkou pro získání licence byla skutečnost, že jeden z akcionářů klubu byl v insolvenci. Celý článek

 
Servis
V tento den před lety
 
Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2019 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.

 
 
 
M-soft
 

Akcionáři klubu

Hlavní partneři klubu

Významní partneři klubu

Partneři klubu

Mediální partneři klubu