Jinoch: „Musíme začít tvořit perspektivní kádr“
Sportovní úsek FC Vysočina se dnes dočkal výrazné posily, když do klubu oficiálně nastoupil nový zkušený sportovní manažer Josef Jinoch. Dvaačtyřicetiletý Jinoch odehrál přes 180 prvoligových zápasů za Slavii Praha, Slovan Liberec, Příbram či Bohemians Praha. Hrál i v Japonsku a z hráčské kabiny plynule přešel do manažerského křesla. Po působeních ve Slavii Praha, Slovácku, Jablonci a dvakrát v Liberci ho do svých služeb získal ambiciózní jihlavský klub.
Zcela upřímně řeknu, že to byla zima, neútulný stadión a velmi důrazný soupeř, který uměl hrát fotbal. V posledním desetiletí klub prošel obrovskými změnami, které nelze přehlédnout. Jsou zde kvalitní tréninkové podmínky, krásný stadión s veškerým potřebným zázemím a výborná mládež.
Kdy jste s představiteli FC Vysočina navázal první kontakt?
S ředitelem Zdeňkem Tulisem jsem se průběžně potkával na fotbale. Poprvé jsem však byl osloven až letos v létě předsedou představenstva PSJ, a.s., Františkem Vaculíkem. Ten mne nejprve požádal o externí konzultace a začal jsem se blíže seznamovat s klubem a jeho hráčským materiálem. Postupem času jsem dostal ze strany představenstva klubu zadání, abych vypracoval strategii sportovního rozvoje klubu. Ta se líbila, je čerstvě schválená a já byl uveden do funkce sportovního ředitele. A teď mne čeká spousta práce na jejím naplnění.
Pojďme se trochu podívat na vaši hráčskou kariéru. Kde jste začínal s fotbalem.
Jsem odchovancem Slavie Praha, kde jsem na podzim 1987 debutoval v lize. Ve Slavii jsem kopal do roku 1989 a poté přišlo druholigové působení v Hradci Králové a v Českých Budějovicích. Na podzim 1992 jsem se do Slávie krátce vrátil, ale v zimě už přišel můj definitivní přechod do Liberce. Zde jsem pomohl vykopat I. ligu a s kratším působením v Japonsku jsem zde vydržel až do konce roku 1997. Následoval rok v Dukle Příbram, půlroční hostování v druholigových Českých Budějovicích a na závěr kariéry v ročníku 1999/00 výpomoc Bohemians Praha. Zde jsem po domluvě s koučem Petrželou zároveň začal funkcionařit.
V roce 2000 jste přešel do Liberce...
Půl roku jsem byl sportovním manažerem a poté jsem zároveň plnil roli ředitele klubu. Vše vyvrcholilo v ročníku 2001/02 ziskem titulu s týmem kolem Johany, Štajnera či Kolouška. Už v lednu 2002 přišla nabídka, která se těžko odmítá – ze Slavie Praha, kam jsem přišel v létě. Zde jsem skončil po třech letech. Brzy nato přišla nabídka Slovácka, které velmi špatně vstoupilo do I. ligy a pan Řezník mne oslovil s žádostí o pomoc. Ta se snad vydařila, neboť Slovácko v lize skončilo sedmé. Po roce jsem se vrátil na sever Čech, kam mne přivábila nabídka Jablonce. Šlo o ročník 2006/07, který nakonec dopadl úspěšně, neboť Jablonec se dostal až do finále národního poháru a tím si po deseti letech vybojoval start v evropském poháru. Následovala v létě 2007 nabídka Liberce. Na něj jsem měl výborně vzpomínky, nabídka mne velmi potěšila a tak jsem ji přijal. Bohužel, byla to chyba. Klima v klubu prostě bylo jiné, než když jsem odtud odcházel. Po osmnácti měsících jsem pod Ještědem skončil. Letos jsem si užíval mateřské dovolené a poté se ozvala Vysočina.
Není pro vás manažerské působení ve II. lize krokem zpět?
Nerozlišuji, zda klub hraje I. nebo II. ligu. Důležitější je pro mne perspektivita a ambice klubu. Vysočina má jasně nastavené krátkodobé i dlouhodobé cíle. Pokus o jejich naplnění pro mne představuje velkou výzvu.
Co Vysočině v předchozích letech chybělo k postupu do I. ligy?
Scházel ji malý, ale rozhodující krok. Problém vidím v myšlení hráčů a v celkové atmosféře v klubu. Kádr byl v předchozích letech budován s postupovým cílem, na který však nikdy nedosáhl. Je tedy otázkou, zda dané mančafty na postup vůbec měli. S vědomím, že jednoznačným cílem Vysočiny je postoupit do I. ligy a dlouhodobě se zde zabydlet, nyní musíme začít tvořit perspektivní kádr.
Jak vidíte jihlavskou práci s mládeží?
Je známým faktem, že se v Jihlavě s mladými hráči pracuje velmi dobře. Svědčí o tom celá řada fotbalistů v I. lize či v zahraničí. Další talentovaní hráči nyní nastupují za první tým dospělých. I v „mládežnické fabrice“ FC Vysočina je však stále co zlepšovat. Musíme se zaměřit na co neefektivnější zvládnutí nejtěžšího kroku – přechodu dorostenců do dospělé kopané. Tito hráči musí dostat šanci a především pravidelně hrát dospělý fotbal. Nemusím snad dodávat, že naši práci s mládeží nejlépe zúročí působení v I. lize, kde talenty můžeme ideálně zviditelnit.
Hodláte využít zahraničních hráčů?
Evropa i celý svět se stále více otevírají a to českému fotbalu přináší šanci přilákat do ligových soutěží perspektivní hráče s jiným naturelem. Ti do hry přinášejí nové prvky a zatraktivnění pro diváky. V Jihlavě nyní máme tři Slováky a jednoho Brazilce, což není dostatečné. Nemůžeme si myslet, že I. ligu budeme hrát jen s kluky z Vysočiny.
Plánujete do konce aktuálního přestupového období nějaké posílení kádru?
Zejména se soustředíme na příchod kvalitního útočníka. Na tento post máme vytipováno více hráčů a věříme, že se nám jednoho podaří přivézt. Zároveň usilujeme i o příchod jednoho obránce. Pokud ve snaze posílit tým neuspějeme, tak věřím, že stávající kádr bude schopen dosáhnout po podzimu takového bodového zisku, abychom na jaře měli do konce ročníku stále o co hrát.
Žákovské hodnocení podzimu: U12 - Michal Vejmelka
Nejmladší žáci FC Vysočina Jihlava nastupují v soutěži SpSM-U12 JIH a po 14. kole jim náleží 4. příčka se ziskem 32 bodů. Zeptali jsme se proto hlavního trenéra U12 Michala Vejmelky na zhodnocení podzimu jeho svěřenců. Celý článek
- Zvolte nejhezčí podzimní gól FC Vysočina! (19.12.2024)
- Žákovské hodnocení podzimu: U13 - Pavel Tvarůžek (17.12.2024)
- Žákovské hodnocení podzimu: U14 - Tomáš Kaplan (15.12.2024)
- Program zimní přípravy fotbalistů FC Vysočina (13.12.2024)
Vytisknout