„Byl to skok o dvě třídy výš“
UMĚLÁ TRÁVA, FOTBALOVÝ FENOMÉN 21. STOLETÍ Nejstarší hřiště s umělou trávou na Vysočině je v areálu Na Stoupách v Jihlavě. Slouží k zimním přípravným zápasům, hraje se na ní liga v malé kopané, na mistrovské zápasy jej ale využívá i třetiligová rezerva FC Vysočina. Když bylo v listopadu roku 2003 v jihlavském areálu Na Stoupách slavnostně otevřeno hřiště s umělým travnatým povrchem třetí generace, vkročil místní fotbalový klub Vysočina „do 21. století“. Jako první na Vysočině se totiž mohl pochlubit tímto povrchem.
„Realizace umělého trávníku pro nás znamenala skok o dvě třídy výše, co se týče tréninkových možností,“ vzpomíná tiskový mluvčí jihlavského klubu Miroslav Fuks.„Byla to veliká změna, obrovské plus. Protože dosavadní podmínky byly v zimě x let spojeny se škvárou,“ doplňuje.
Škvárové hřiště přitom přinášelo řadu nepříjemností. „Problematicky se udržovalo, bylo velmi náchylné k namrznutí,“ vrací se do dnes už fotbalového dávnověku Fuks. „Nehledě na to, jak hráči po tréninku na něm vypadali.“
Premiéra umělé trávy v Jihlavě nemohla ujít zraku ani dalších fotbalových nadšenců z Vysočiny. „Byl to plus nejen pro FC Vysočina a jeho mládežnické celky, ale pro fotbal v celém kraji. Protože minimálně první dvě, tři zimy, kdy ještě nebyly umělé trávníky v dalších okresních městech, se do Jihlavy stahovaly celky ze širokého okolí,“ doplňuje Fuks.
Nové hřiště hrálo také důležitou roli při zvyšování popularity jihlavských soutěží v malé kopané. „De facto také díky němu narostl počet týmů i soutěží. Neboť v době, kdy umělá tráva v Jihlavě nebyla, se hrálo osm lig. V současné době je jich deset. Takže to pomohlo i obecně rozvoji volnočasového fotbalu,“ tvrdí Fuks.
Příchod hráčů malé kopané do nového areálu však na druhou stranu přispěl k jeho rychlejšímu opotřebení. „Naše hřiště je dimezováno na 22 fotbalistů, zatímco takto bylo rozděleno na čtyři části, po kterých se pohybovalo vždy po 12 hráčích,“ vysvětluje Fuks.
Také proto umělý trávník Na Stoupách po šesti letech používání už připomíná spíše koberec. „Tím, že byla naše umělka první v kraji, a byla tedy skutečně enormě využívána, je také jako první zničená,“ všímá se mluvčí FC Vysočina.
Ani nyní však jihlavský oddíl neuvažuje o kompletním „odpisu“ tohoto povrchu. „Samozřejmě bychom nechtěli tento trávník jen tak vyhodit. Zaobíráme se proto myšlenkou, že by jej bylo možné přesunout na jinou plochu v Jihlavě,“ prozrazuje Fuks.
Jednou z variant je, že by současný „koberec“ nahradil škvárové hřiště Sokola Bedřichov vedle haly na Sokolovské ulici. „Místní škvára je totiž v hodně špatném stavu, začíná spíše obrůstat trávou a mechem,“ všímá si Fuks. „Takže plány tímto směrem skutečně jsou.“
Naopak Vysočina by se nejpozději v příštím zimním období měla dočkat umělého trávníku čtvrté generace. „Jeho vzorek už máme také na stadionu v Jiráskově ulici, kde je položen vedle vchodu do mix zóny a prostor hráčských kabin,“ prozrazuje Fuks.
„A je opravdu znát, že jde skutečně o kvalitnější výrobek. Má delší vlákna a ještě lépe simuluje přírodní travnatý povrh,“ pochvaluje si. Jihlavský klub dokonce v minulosti zvažoval možnost položit vyhřívaný umělý trávník čtvrté generace na hlavní plochu stadionu v Jiráskově ulici. „Bylo by to mnohem výhodnější než přírodní vyhřívaný trávník,“ říká Fuks, podle kterého by šel umělý trávník čtvrté generace narozdíl od nákladného přírodního trávníku využívat celoročně.
„V současné době ale Českomoravský fotbalový svaz jednoznačně preferuje realizaci klasických vyhřívaných trávníků,“ připomíná Fuks, že na umělém pažitu v tuto chvíli není možné hrát profesionální soutěže, tedy první a druhou ligu mužů.
A to i přesto, že čtvrtou generaci umělého trávníku jako vhodný povrch schválily FIFA i UEFA a tento povrch je běžně k vidění například v Rusku či severských zemích. „U nás se umělá tráva využívá pouze v první lize žen, extralize dorostu, nebo od třetí nejvyšší soutěže mužů, ČFL a MSFL, níž,“ doplňuje Fuks.
***
Několik zajímavostí o umělých trávnících v kraji
- První umělý trávník třetí generace v kraji byl položen v listopadu 2003 v Jihlavě, v areálu Na Stoupách. Naopak jako poslední z okresních měst z Vysočiny se dočkal Havlíčkův Brod, kde byl vybudován v září loňského roku ve sportovním areálu Na Losích.
- FC Vysočina Jihlava v současnosti plánuje výstavbu umělého trávníku IV. generace.
- Ten už má v kraji mimo jiné Humpolec či Bystřice nad Pernštejnem.
Vrzáček: Umělka? Dobrá věc, ale pouze jako doplněk
Hrát na přírodní trávě hlavního stadionu, nebo na umělém povrchu vedlejšího hřiště?
Třetiligová jihlavská rezerva si může před každým soutěžním zápasem vybrat. A z dosavadních šesti domácích zápasů v této sezoně hned pětkrát zvolila klasický povrch, na „umělku“ se nechala vyhnat nepříznivými klimatickými podmínkami až o tomto víkendu.
„Přírodní tráva je prostě přírodní tráva,“ říká hlavní trenér FC Vysočina B Josef Vrzáček. „Umělka je dobrá věc, zejména u nás na Vysočině a v podobných podmínkách. Ale určitě pouze jako doplněk.“
Vrzáček přitom pamatuje časy, kdy se v zimě trénovalo na nevyhovujících hřištích. „Umělá tráva je obrovský posun. Dobře, že skončily škváry a písková hřiště,“ tvrdí.
Přesto jihlavský kouč není zastáncem toho, aby se na umělém povrchu hrály prvoligové nebo dokonce reprezentační zápasy. „I když se to stávalo, třeba mistrovství světa hráčů do 20 let na tenhle povrch jednoznačně nepatří,“ tvrdí.
Rozdíl mezi klasickým a umělým trávníkem je podle Vrzáčka veliký a snadno rozeznatelný. „Když pominu zdravotní hledisko, větší námahu kloubů, vazů, šlach a dalších věcí, je umělá tráva daleko rychlejší a míče na ní mají jiný odskok,“ vysvětluje. „Většinou také mají umělé trávy menší rozměry než normální hřiště,“ pokračuje Vrzáček, podle kterého je proto na přechod mezi jednotlivými terény potřeba se připravit.
„Musíte se tomu přizpůsobit, hráči se musí více zajišťovat,“ prozrazuje. „Nebezpečí ztráty míče a náhlé brejkové situace je větší, takže tomu musíte přizpůsobit i taktiku.“
Vrzáček by nesouhlasil ani s tím, aby se umělá tráva čtvrté generace, s vyhříváním, stala hlavní plochou na jihlavském stadionu.
„Sice by bylo dobré, že by poté mohly hrát na hlavním stadionu i mládežnické oddíly, ale myslím, že by to nebylo dobře,“ kroutí hlavou Vrzáček. „Zejména v létě je to složité. Trávník je proložen černými kuličkami, které ho změkčují, a ty poté mají daleko větší teplotu. Hřiště se pak musí stříkat.“
Inspiraci však objevil na hřišti prvoligové Olomouce. „Tam mají na hlavním stadionu do přírodního trávníku vložená taková umělá vlákna. Taková kombinace je podle mě perfektní,“ doplňuje Vrzáček.
Zvolte nejhezčí podzimní gól FC Vysočina!
Vybrali jsme 12 dle našeho názoru nejhezčích branek, které fotbalisté FC Vysočina vstřelili během patnácti podzimních zápasů v Chance Národní Lize. Sestříhali jsme je do jediného videa, abyste se mohli v předvánočním čase pokochat hezkými góly, připomenout si euforii s nimi spojenou a vybrat tu nejkrásnější trefu! Celý článek
- Žákovské hodnocení podzimu: U13 - Pavel Tvarůžek (17.12.2024)
- Žákovské hodnocení podzimu: U14 - Tomáš Kaplan (15.12.2024)
- Program zimní přípravy fotbalistů FC Vysočina (13.12.2024)
- Žákovské hodnocení podzimu: U15 - Jakub Pavlas (11.12.2024)
Vytisknout