Mezi naší hrou doma a venku je diametrální rozdíl. Jsme týmem  dvou tváří. Někteří hráči jsou mimo náš stadión poloviční, to je snad na psychologa... Soupeři trestají naše individuální chyby a inkasujeme první branku. Gól domácí celek výrazně nakopne a my poté už nedokážeme zápas otočit či alespoň vydolovat bod. Přitom herně na to určitě máme! Schází nám však více sebevědomí, doma má naše hra vyšší parametry a hráči jsou mnohem uvolněnější.
Druhá liga je nesmírně vyrovnaná. Z týmu špičky tabulky však máme nejhorší bilanci venku, což nás strašně sráží. V tomto směru se musíme výrazně zlepšit. Je třeba si uvědomit, že i bod za remízu z venku je pro nás plusový.

Jak jste viděl výkon svého týmu v Třinci?
Porážka mne hrozně štve. Proti hratelnému soupeři jsme prohráli zcela zbytečně, šlo o remízové utkání. Tady se rozhodně dalo bodovat! Jenže přišla chyba Görnera při autovém vhazování, Rožníka překvapila střela a inkasovali jsme. Hlavně v první půli nám nehráli ofenzivní hráči – Tecl, Dort, Görner, Dolejš. Chtěli jsme využít brejkových situací, ale chyběla přímočarost a pohyb. V chladném ranním počasí uprostřed mlhy jsme působili zmrzle. Ve druhé části se naše ofenzíva s příchodem Krutého a později i Bači zlepšila. Hrálo se prakticky na jednu branku a vypracovali jsme si množství nebezpečných standardních situací. Nejblíže brance byl hlavičkující Šimonek. Jenže v Třinci bychom mohli hrát týden a stejně bychom neskórovali. Chybělo nám i štěstí...

Lze na tomto zápase nalézt nějaká pozitiva?
Doma proti Žižkovu jsem chválil útok a kritizoval obranu, která inkasovala 3 branky. Nyní v Třinci jsem mohl být spokojený s výkonem defenzívy. Tlustý hrál na pravém beku místo zraněného Gabriela a byl možná našim nejlepším hráčem. Stopeři Halama – Šimáček byli velice jistí.

Pokračovat na další článek: