Splněný sen aneb „Odložil jsem kelímek s pivem a šel hrát fotbal“
Zřejmě každý skalní fotbalový fanoušek zná ten pocit, kdy stojíte v kotli, koukáte na svůj oblíbený tým a říkáte si: „Že já hlupák jsem u toho fotbalu nevydržel a víc jsem nemakal, mohl jsem teď běhat s klukama po hřišti!“ samozřejmě i mně tahle věta mockrát bleskla hlavou. Ale opravdu ani ve snu by mě nenapadlo, že se mi tato moje představa, byť na jeden den, splní!
Den před finále Tipsport ligy jsem byl na hokeji v Třebíči spolu s fanoušky Dukla Fanatik, když mi najednou zazvonil telefon a na displeji neznámé číslo. Po jeho zvednutí se na druhém konci ozval trenér FC Vysočina Roman Pivarník, že se mu v hlavě zrodil nápad, který vznikl bezprostředně po sobotním semifinálovém zápase s Hradcem. Vše prý vzniklo v plynulé pozápasové debatě fanouška a trenéra, kde se řešil nedostatečný počet hráčů na specifický požadavek: dvě utkání hrané ve dvou dnech. V uvolněné náladě padlo, že by mohl tým „posílit fanoušek". Postupně se z úsměvného nápadu začalo řešit, jak myšlenku zrealizovat a koho tímto odměnit. Ale zpět k telefonátu kde zaznělo: „Tak co takhle kdybys strávil finálový den s „áčkem" s tím, že pokud by to stav dovoloval, mohl bys případně na pár minut nastoupit?" Věřte tomu, že první co vás napadne je, že si říkáte: „Hmm podařenej vtípek mých vypečených kamarádů!", ovšem po pár sekundách mi došlo, že to, co jsem právě slyšel v telefonu, byla opravdová nabídka na jednodenní angažmá v druholigovém týmu! Tohle se prostě nedalo odmítnout, zapomněl jsem na lehkou rýmičku a šel jsem v duchu naleštit kopačky na zítřek!
Dozvěděl jsem se, že jsem byl vybraný na základě mé aktivity, kterou pro klub dělám (výjezdy, fanklub, děkovačka, pomoc s organizací akcí FCV, reprezentování klubu na turnajích a mnoho jiného) a také proto, že jsem registrovaným hráčem na svazu.
Ještě ten den ovšem bylo nutné řešit potřebné povolení, aby bylo vše oficiální a podle pravidel. Díky bohu se vše podařilo vyřešit a já po návratu z hokeje dostal povolení od mého klubu a už jsem se těšil, aby vše klaplo. Sbalil jsem si věci a ráno na devátou hodinu jsem šel na sraz. Následovala předzápasová snídaně v hotelu Gustav Mahler. Najednou jsem pochopil, že to není sen a hráči mě začali zdravit a někteří většinou mladší z „béčka" se na mě koukali a asi v duchu se ptali, co tu dělám? Když začali vystupovat hráči jako Standa Tecl, Honza Halama tak už to nebylo jen o pohledech a protože se známe, už začali padat první vtípky, že tady mají tu posilu, co jim jde pomoct vyhrát a mnohé další. Po vydatné snídani jsem dal tašku do autobusu a usedl jsem do jeho zadní části. Pak jsme vyrazili na cestu do Berouna. Všechno bylo jiné, než když se jede na výjezd s fanoušky, člověk si ani to pivo po cestě dát nemůže!:o)) Na druhou stranu tam panovala příjemná atmosféra a já zjistil, že v kabině je opravdu výborná parta.
Po příjezdu jsme šli do kabiny, kde proběhla taktická a předzápasová porada, při oblékání už jsem cítil, jak ve mně narůstá nervozita. Najednou slyším: „A co zápisné? A jak to, že jsem na sraz nedorazil v klubovém oblečení?" To je pokuta, volá na mě trenér Pivarník a kabinou se nese, jestli bych neměl nastoupit ještě s kapitánskou páskou, že by to bylo zajímavější do pokladny kabiny. Chvílemi jsem nevěděl, jestli je to pravda nebo jen legrace, ale i kdyby to byla pravda, za ten zážitek by to stálo.
Při příchodu na hřiště se ve mně probudil určitý pocit hrdosti, který se nezapomíná! Bylo úplně jiné sedět na střídačce vedle hráčů, než stát a fandit v kotli. Jelikož byl příznivý stav, tak jsem se dostal do hry, což celý nezapomenutelný zážitek ještě více umocnilo. Něž jsem vběhl na plac, dostal jsem poslední pokyny, kde mám stát při standartkách a jaké prostory mám vyplňovat. Byl jsem hodně nervózní, ale na hřišti to ze mě spadlo, říkal jsem si „hlavně nic nepokazit, na dalším výjezdu by to určitě kluci pojali jako věčné téma srandiček".
Sice jsem nastoupil jen na 4 minuty, ale jsem strašně rád za takovou příležitost, jako je zahrát si finále Tipsport ligy proti ligovému týmu. Po něm jsem si mohl říct, že jsem vlastně i já jeho vítězem! Za to můžu poděkovat hlavně panu Pivarníkovi, který s nápadem přišel a zrealizoval ho. Strašně moc jsem si tento den užil a poznal výjezd i z jiného pohledu. V průběhu týdne jsem byl až v šoku, jaký zájem to o mou osobu vyvolalo a to, jak mediální, tak lidí z mého okolí. Najednou i lidi co fotbal nezajímá, jako třeba některé naše učitele ve škole, o tom věděli a ptali se mě na to. Prostě úžasný zážitek!
Zvolte nejhezčí podzimní gól FC Vysočina!
Vybrali jsme 12 dle našeho názoru nejhezčích branek, které fotbalisté FC Vysočina vstřelili během patnácti podzimních zápasů v Chance Národní Lize. Sestříhali jsme je do jediného videa, abyste se mohli v předvánočním čase pokochat hezkými góly, připomenout si euforii s nimi spojenou a vybrat tu nejkrásnější trefu! Celý článek
- Žákovské hodnocení podzimu: U13 - Pavel Tvarůžek (17.12.2024)
- Žákovské hodnocení podzimu: U14 - Tomáš Kaplan (15.12.2024)
- Program zimní přípravy fotbalistů FC Vysočina (13.12.2024)
- Žákovské hodnocení podzimu: U15 - Jakub Pavlas (11.12.2024)
Vytisknout