Igor Obert: Věřím, že krizi už máme za sebou

Pocházím z Partizánského, kde jsem v šesti letech v místním Tempu začal s fotbalem. V mladším dorostu jsem odešel na sportovní školu do Banské Bystrice, kde jsme se fotbalu věnovali pod hlavičkou FK Junior Radváň. Po návratu z hostování jsem krátce nastupoval za muže v Partizánském a přišel povolávací rozkaz. Devět měsíců jsem strávil v druholigovém VTJ Topolčany, ale těch startů příliš nebylo.

Poté jsi několik let strávil v Žiaru nad Hronom…
Byl jsem tam na dlouhodobém hostování a měl jsem možnost pravidelně nastupovat ve III. lize. Bohužel, postupu do II. ligy jsme se nedočkali. Znovu jsem si ji zahrál během dvou sezón v Duslo Šala. Dokonce jsme se neúspěšně účastnili baráže o Corgoň ligu.

Jak vzpomínáš na působení v Dubnici? Kdy ses dočkal prvního startu ve slovenské lize?
Do prvoligové Dubnice mne na přestup přivedl trenér Dragúň, který mne dobře znal ze Šali. Udělal ze mne pravého beka, když předtím jsem nastupoval v záloze. Premiéru v nejvyšší soutěži jsem zažil v létě 2007 – na Slovanu jsme prohráli 4:1. V Dubnici jsme měli mladý kolektiv, hráli jsme kombinační fotbal a vždy byla našim cílem záchrana. Během tří soutěžních ročníků, které jsem v Dubnici strávil, se nám to vždy podařilo, protože jsme se dokázali koncentrovat na klíčové zápasy. Nejen proto na Dubnici rád vzpomínám, zažil jsem tam mnoho dobrého.

Za jakých okolností jsi odešel na Žitný ostrov do Dunajské Stredy?
Dunajská mi nabídla hostování, protože měli ambice vytvořit nový tým postavený hlavně na českých a slovenských hráčích. Výborně jsme odstartovali, když jsme devětkrát v řadě neprohráli. Nakonec jsme po podzimu 2010 byli na 5. místě. Na tuto dobu rád vzpomínám, protože na stadión chodilo kolem pěti tisíc bouřlivých diváků a dařilo se mi.

V létě jsi přestoupil do řeckého klubu Olympiakos Volou. Jak se takový přestup zrodil?
Po dobrém sezóně v Dunajské mi bylo nabídnuto angažmá v Senici. Dokonce jsem tam absolvoval kondiční i herní soustředění. Na poslední chvíli však přišla nabídka z Řecka z prvoligového Olympiakos Volou. Ten zbrojil na novou sezónu, v níž startoval i v Evropské lize, a hledal alternativu na post pravého beka. Uspěl jsem na zdravotních testech a podepsal jsem dvouletou smlouvu.

Pravděpodobně sis ale řecké angažmá maloval v úplně jiných barvách…
První problém nastal v komunikaci s Dunajskou Stredou, která otálela s vydáním transferkarty. Nakonec ji zaslala den po uzávěrky kádrů pro Evropskou ligu. To už ale klub řešil mnohem větší problém, neboť byl obviněn z korupce. Zatkli prezidenta a nás hráče ujišťovali, že vše bude v pořádku. Jenže nebylo. Z Evropské ligy nás UEFA vyřadila a z řecké Superligy nás poslali až do IV. ligy. Na plnění hráčských smluv nebyly peníze a tak mi nezbylo nic jiného, než na počátku září hledat nové působiště. Mé zklamání snad ani nejde popsat.

Měl jsi po definitivním konci řeckého zklamání jiné možnosti, než návrat do Dunajské?
Ne, jako kmenový hráč Dubnice jsem mohl jedině do Dunajské anebo do druholigové Dubnice. Přestože jsem věděl, že jsou v Dunajské problémy s financemi, protože mi už tehdy něco dlužili, tak jsem zvolil I. ligu. Nebyl to podzim, na který bych rád vzpomínal. V kabině se řešily jenom peníze, což se hodně negativně projevovalo i na hřišti. Pohár trpělivosti přetekl jako prvnímu mně, když jsem s celou situací seznámil slovenská média. Už mi bylo všechno jedno, bylo nutné to řešit. Stal jsem se jakýmsi mluvčím kabiny. Nemalé peníze mi Dunajská dluží dodnes.

V zimě ti přilétlo laso z Jihlavy. Věděl jsi o tomto klubu něco? Měl jsi i jiné možnosti?
Byly tam nějaké varianty z Polska a Maďarska, jenže jsem byl omezen menším zraněním. Navíc jsem ze strany trenéra Pivarníka, který mne znal z Dunajské, cítil skutečný zájem. Jinak o Jihlavě jsem měl pozitivní informace už z doby, kdy jsem v Šali působil se stoperem Pavlem Vojtíškem. Jeho slova potvrzuje i mé dosavadní působení na Vysočině.

Jaké byly začátky na Vysočině?
Mrzelo mne, že jsem zpočátku nebyl zcela zdráv. Naštěstí jsem se dal rychle dohromady a v přípravě jsem toho stihl odehrát docela dost. Zimní zápasy nám vyšly na výbornou, čehož jsem se trochu bál a bohužel to potvrdil náš nevydařený start do ligy. Chci věřit tomu, že určitá krize přijde na každý mančaft a my už jsme si ji vybrali. Teď co nejdříve potřebujeme vítězství, třeba i za cenu špatné hry. Jsem přesvědčen, že poté budeme schopní nastartovat úspěšnou sérii.

Jaká je česká II. liga? Jaký máš pocit ze svých dosavadních výkonů?
Méně se v ní kombinuje, než v Corgoň lize. Naproti tomu je v ní více soubojů, bojovnosti a agresivity. Osobně jsem zatím ze svých výkonů zklamaný a hodně o nich přemýšlím. Hraju hodně pod své možnosti. Udělám všechno pro to, abych týmu více pomohl.

ABECEDA

AUTA: Hodně je sleduji, jsem fandou do aut a rychlé jízdy. Kupuji si časopisy o autech. Momentálně jezdím s vozem Audi A6.

BARVA: Oblíbenou barvu nemám.

CESTOVÁNÍ: Baví mne a nijak mi nevadí. Rád poznávám nová místa a země. Líbilo se mi v Řecku, nebo na dovolené v Dubaji či Maledivách.

DOMOV: Tím je pro mne Partizánské. Momentálně zde bydlím u rodičů. V Jihlavě je mým útočištěm byt na stadiónu v „komíně“.

EMOCE: Zápasy hrozně moc prožívám. Rozhodčí však mám v úctě, neboť jednoho mám v rodině.

FILM: Mám rád české filmy, hlavně komedie. A to včetně těch pro pamětníky s Vlastou Burianem. Naposledy jsem se dobře pobavil na Okresním přeboru v jihlavském Cinestaru.

GÓL: Na vstřelený ligový gól stále čekám, jsem typický nahrávač. Na Youtube však není problém jeden můj ukázkový gól nalézt. Je do vlastní sítě z utkání se Zlatými Moravcemi. Skóroval jsem hlavou a hodně smolně jsem tak oslavil 100. zápas v lize. Prohrávali jsme 0:1, ale naštěstí jsme zápas dokázali otočit.

HOBBY: Hodně čtu. Baví mne detektivky, mafiánská témata.

INTERNET: Moc ho nevyužívám.

JÍDLO: Nejraději mám bryndzové halušky.

KOUČ: Asi nepřekvapím, když řeknu, že každý trenér mi dal něco. Pokud bych měl některého z nich vypíchnout, tak by to byl Anton Dragúň.

LITERATURA: Jak jsem už uvedl, tak čtu docela dost. Krom detektivek jsou to právě motoristické časopisy.

MUZIKA: Poslouchám slovenské Horkýže Slíže či Team, ze zahraničních U2 a Robbie Williamse.

NÁPOJ: Z alkoholu preferuji bílé víno, jinak piju nejčastěji minerálku.

OVLIVNĚNÍ: K fotbalu mne nesměřoval otec, sám bývalý atlet a fotbalista na nižší úrovni.

POLITIKA: Dění na Slovensku samozřejmě sleduji. Poslední volby jsem ale nezvládl.

RITUÁL: Žádný nemám.

SPORT: Rád si zahraji míčové sporty – nohejbal, volejbal, tenis anebo ping-pong.

ŠKOLA: Studium jsem ukončil v roce 2009 s titulem bakalář na Univerzitě Konštantína Filozofa v Nitře, obor sociální práce. Tehdy jsem hrál ligu v Dubnici a nebylo pro mne vůbec jednoduché skloubit vysokoškolské studium s fotbalem.

TELEVIZE: Koukám hlavně na fotbal.

VZOR: Byl jsem velký obdivovatel Zinedine Zidana.

ZVÍŘATA: Měl jsem boxera s příznačným jménem Tyson. Bohužel, na podzim ve věku deseti let zemřel.

ŽENY: To je u mne zvláštní kapitola, která by vydala na knihu...

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies

• Yeni Deneme Bonusu Veren Siteler
• Deneme Bonusu Veren Siteler
• Deneme Bonusu
• Deneme Bonusu Veren Yeni Siteler
• Deneme Bonusu Veren Siteler 2024