09.08.2013, Miroslav Fuks

Jánoš: Z příchodu do Jihlavy jsem měl trochu obavy

Jánoš: Z příchodu do Jihlavy jsem měl trochu obavyDo Jihlavy přišel jako talentovaný mladík prakticky bez ligových zkušeností, ovšem ze všech letních posil tohoto zatím v dresu FC Vysočina odehrál nejvíc. Hostuje zde ze Sparty Praha a je synem tragicky zesnulého slavného brankáře. Jak je Adam Jánoš spokojen se vstupem do nového ročníku Gambrinus ligy? Jak hodnotí své výkony?

 

Jsem velmi rád, že jsem mohl odehrát dva celé zápasy. Škoda nezvládnutého závěru utkání na Slovácku, kde nás ztráta bodu hodně mrzela. Bývám před zápasy docela nervózní, tudíž jsem čekal, že při své premiéře v dresu Jihlavy budu hodně trpět nervozitou. Nakonec ale ze mne spadla docela rychle a zápas jsem docela zvládl. Je pravdou, že jsem se lépe cítil v první půli. V té druhé se na mém výkonu podepsalo nesnesitelné vedro. Proti Znojmu jsme týmovým výkonem a bojovností částečně napravili ztrátu ze Slovácka. Snad nás nakopne i do dalších zápasů.

V barvách Sparty máš odehráno přes 30 zápasů ve FNL. Jak velký rozdíl vnímáš mezi oběma soutěžemi?
Největší rozdíl je ve fotbalovosti. Ve FNL se hodně běhá, více bojuje a méně kombinuje. Za Spartu jsem ve II. lize odehrál dvě sezóny. Zatímco v ročníku 2010/11 jsme se docela v pohodě zachránili, tak sezóna následující se pro nás vyvíjela od začátku špatně. Dobrý výkony jsme začali podávat až v závěru soutěže, kdy už bylo o našem sestupu skoro rozhodnuto.

Rudý dres jsi poprvé opustil letos v létě. Vítal jsi tuto změnu prostředí? Měl jsi i jiné možnosti?
Už v zimě se rýsovala možnost, že bych mohl odejít do Jihlavy. Tehdy však mělo sparťanské vedení obavy, že bych moc nenastupoval, tudíž jsem zůstal na Letné a připravoval se s „áčkem“. Alespoň jsem na jaře na Letné proti Slovácku debutoval v lize, odehrál něco v Poháru České pošty a ještě předtím v prosinci jsem si připsal poslední minuty v Evropské lize na půdě Bilbaa. V létě to nevypadalo, že bych měl větší možnost nastupovat za Spartu, tudíž jsem toužil po možnosti hostování v prvoligovém klubu. Byl jsem rád, že zájem Vysočiny nadále trval. Upřednostnil jsem jí před nabídkou Bohemians 1905. V Jihlavě vidím stabilní tým, který by neměl mít problémy se záchranou.

Splnilo zázemí v FC Vysočina tvé představy. Jak hodnotíš fungování klubu? Měl jsi z něčeho obavy?
Poprvé jsem zamířil do jiného klubu, tudíž jsem měl trochu obavy, jak mne v Jihlavě přijmou do kolektivu. Znal jsem vlastně jen Masopusta a Kosaka z mládežnických reprezentací. Nakonec byla adaptace do kolektivu úplně v pohodě, našel jsem tu skvělou partu kluků a rychle jsem zapadl do kolektivu.

Jinak rozdíl mezi zázemím Sparty a Jihlavy samozřejmě je, ovšem není to nijak dramatické. Pro fotbal jsou v FC Vysočina vytvořeny velmi dobré podmínky.

Figuruješ v aktuální nominaci reprezentace U21. Vidíš před sebou velkou motivaci v podobě účasti na evropském šampionátu této věkové kategorie, který se v roce 2015 uskuteční v Česku?
Trenéři reprezentace U21 chtěli, abych začal sbírat pravidelné herní zkušenosti v Gambrinus lize a i já sám jsem cítil, že v jednadvaceti letech už musím pro svůj další fotbalový vývoj hrát kvalitnější zápasy, než ČFL za „béčko“ Sparty. Hostování v Jihlavě je pro mne určitě správným krokem. Pokud budu ligu hrát a bude se mi dařit, tak bych snad mohl přesvědčit trenéry reprezentace, abych se do kádru do EURO dostal. Představuje velkou motivaci, každý by se na tomto šampionátu chtěl ukázat. Je to však hodně daleko a přede mnou je ještě mnoho práce.

V české reprezentaci jsi debutoval v patnácti letech a od té doby procházíš všemi výběry. Na které zápasy či turnaje nejraději vzpomínáš?
Velmi dobrý pocit jsem měl z kategorie U18 a U19, kdy nás vedl trenér Hřebík. Strašně jsme na sobě zapracovali a tým se výrazně zlepšil. Vrchol pak přišel na EURU U19 v roce 2011, které se konalo v Rumunsku. Zde jsme chtěli hlavně postoupit ze skupiny, což se nám bez potíží povedlo. Naše výkony na turnaji se stále zlepšovaly a nakonec vyústily do finále proti Španělsku. Vedli jsme 1:0, ovšem soupeř 5 minut před koncem vyrovnal. V prodloužení jsme se znovu ujali vedení, jenže Španělé v poslední čtvrthodině zápasu skóre otočili. Na hřišti jsme to po zápase obrečeli, ale už na hotelu nám docházelo, jak velkého úspěchu jsme dosáhli. Naše stříbrná medaile s postupem času získává na hodnotě.

Plno úspěchů jsi v mládežnických kategoriích nasbíral i v dresu Sparty. Vždyť jsi také součástí jednoho z nejsilnějších ročníků, které Sparta kdy vychovala...
V jednom týmu jsem nastupoval s Frýdkem, Jiráskem, Kadeřábkem, Krejčím, Polomem či Skalákem a je pravdou, že jsme v Česku všechno vyhrávali. Získali jsme titul v mladším a starším dorostu a zejména v kategorii U19 jsme dominovali. Nyní se setkáváme na srazech reprezentační jednadvacítky.

Nemaloval sis, že se v „áčku“ Sparty prosadíš dříve? Není v tomto směru role ofenzivních hráčů jednodušší?
Možná ano. Ofenzivní hráči se častěji střídají, než fotbalisté do obrany či na post defenzivního záložníka. Ve Spartě navíc vždy panovala obrovská konkurence a nelze to hrát jen s mladými hráči. Já jsem se do „áčka“ Sparty dostával postupně. Poprvé se tak stalo už v létě 2010 za trenéra Chovance. Později jsem zažil zimní přípravu pod trenérem Martinem Haškem. Do kádru Sparty jsem se dostal stabilněji až za Vítězslava Lavičky.

Od kterých zkušených hráčů ses na Letné nejvíce přiučil?
Úplně v počátcích jsem hodně sledoval hru Tomáše Řepky. V poslední době jsem se snažil něco pochytit od Marka Matějovského. Třeba to, jak je schopen na malém prostoru a pod tlakem protihráče řešit v klidu těžké herní situace.

Vybavuješ si fotbalové začátky v Horních Měcholupech? Kdo tě přivedl do Sparty?
Od šesti let jsem hrál asi rok tenis. Poté však došlo k úmrtí otce, bylo složitější platit si trenéra a tak jsme se s mamkou domluvili, že začnu hrát fotbal. Kamarád mne přivedl na hřiště do Horních Měcholup, kde jsem strávil asi tři roky. Poté přišel zájem ze Sparty, kam jsem přešel na prahu kategorie mladších žáků. Tehdy se podařilo ideálně skloubit školu i cestování na tréninky s kamarády.

Nelze se nezeptat na tvého otce Zdeňka, slavného prvoligového brankáře Slavie, Jablonce a Příbrami. Tragicky zahynul při automobilové nehodě v tvých sedmi letech. Jaké máš na něj vzpomínky? Nakolik tento nešťastný zásah osudu ovlivnil tvůj život, tvoji fotbalovou kariéru?
V té době mi bylo sedm let a vše jsem asi přešel docela dobře. Složitější to tehdy bylo pro mého o pět let staršího bratra a samozřejmě pro mamku. Ta si postupem času našla přítele, ve kterém jsem nalezl velkého kamaráda. Přísná tátova ruka mi ale ve výchově a možná i ve fotbalovém růstu chyběla.

Nestavěli tě trenéři v mládí automaticky do branky? Umíš se do ní postavit a zachytat?
V mládí jsme trávili hodně času za barákem, kde mne bratr postavil do branky a střílel na mně. Vždy mne to ale táhlo více do pole. Ve Spartě jsem měl v deváté třídě natržený meniskus, tudíž jsem se nemohl optimálně připravovat a několikrát jsem zaskakoval jako náhradní brankář. Tehdejší trenér gólmanů Kouba mi dokonce nabídl, jestli někdy nechci zajít na brankářský trénink. Dokonce jsem o tom chvíli uvažoval, ovšem nakonec jsem si řekl, že pro mne bude lepší nastupovat v poli. Tam je přeci jenom větší šance na prosazení se do sestavy. I s ohledem na moji výšku jsem asi udělal dobře.

Jaké máš další fotbalové cíle? Máš i dlouhodobé plány?
Jako malý jsem měl velké sny, jak budu nastupovat v Premier League. Teď už vše vidím mnohem střízlivěji a snažím si stavět postupné cíle. Základem pro můj fotbalový vývoj bude, zda se dokážu prosadit do Gambrinus ligy a pravidelně zde nastupovat. Pak se uvidí. Věřím, že by mi v kariéře mohla pomoci případná účast na EURU U21.

Co studium, koníčky a volný čas?
Maturoval jsem na Anglicko německé obchodní akademii, kde jsem měl zároveň možnost skloubit studium s tréninkem. Pokračovat ve studiu na vysoké škole se mi nechtělo, neboť jsem chtěl maximum věnovat fotbalu. Ve volném čase si snažím přidávat v posilovně či v práci s míčem. Jinak jsem ale docela lenoch. Dříve jsem si rád zahrál basketbal a zkoušel jsem baseball, ovšem nejraději hraju tenis. Jinak se snažím věnovat přítelkyni Denise, se kterou jsem už dva a půl roku. Teď, když dojíždím z Jihlavy, na sebe máme méně času.

 
Aktuálně

Vysočina po zásluze porazila juniorku Slavie Praha

Fotbalová Vysočina drží v zimní přípravě nadále neporazitelnost. Proti druholigové juniorce Slavie Praha byla lepším celkem a zejména v první půli si vypracovala řadu příležitostí, které však zůstaly nevyužity. Pod vítězství 2:1 (1:1) se brankami podepsali oba útočníci Justin Araujo-Wilson a Mame Alassane Tall. Celý článek

 
Servis
V tento den před lety
 
Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2023 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies

 
 
 
 

Akcionáři klubu

Hlavní partneři klubu

Významní partneři klubu

Partneři klubu

Mediální partneři klubu