Teplý: Na prvoligovou šanci jsem si trpělivě počkal

Přiznám se, že jsem doufal, že příležitost v lize dostanu ještě dříve. Jsem ale rád, že jsem si na šanci trpělivě počkal a řekl si o ní prací na tréninku a v zápasech. Snažím se soustředit na svoji hru a výkony v Juniorské lize. Gambrinus ligu beru jako určitý bonus a věřím, že se mi v ní postupně podaří zabydlet.

Jak velký skok vlastně nevyšší soutěž představuje oproti MSFL či Juniorské lize?
Ten rozdíl je dost znát. Hlavně v rychlosti, práci s míčem, nasazení všech hráčů a důrazu obránců. Juniorská liga je oproti MSFL o dost rychlejší a agresivnější. I proto ji stavím o něco výše. Třetí liga je zase díky přítomnosti řady zkušených matadorů fotbalovější.

Na který start v Gambrinus lize nejraději vzpomínáš?
Každý zápas, do kterého jsem zasáhl, byl něčím specifický a výjimečný. Asi nejraději však vzpomínám na svůj první start v Gambrinus lize v Teplicích, kde jsem po šesti minutách pobytu na hřišti hned vstřelil svoji premiérovou branku. Dětský sen jsem si tak vlastně splnil hodně rychle. Strašně bych si přál, abych co nejdříve v dresu Vysočiny zaznamenal další góly, které tentokrát přinesou i tolik potřebné prvoligové body.

V juniorské soutěži jsi střelecky velmi úspěšný a vedeš tabulku střelců. Pravidelně se dostáváš do mnoha šancí, tudíž se nabízí otázka, zda vstřelených branek nemohl být více, než současných 14?
Je to tak. V každém utkání mám minimálně tři tutovky. Moc dobře vím, že mám v koncovce stále co zlepšovat. Hodně se na tom snažím individuálně pracovat. Zapracovat musím i na psychice, protože hrozně důležité je soustředění a koncentrace na ten správný moment.

Jak momentálně vnímáš svoji pozici v kádru trenéra Františka Komňackého? Jsi rád za množství startů v Juniorské lize?
Jsem spokojený ve všech směrech – jak po trenérské, tak i herní stránce. Dostávám mnoho prostoru v juniorce a postupně se prosazuji i do zápasů „áčka“. Jsem rád, že mohu v juniorce pravidelně nastupovat a dále se zlepšovat. Je dobře, že pouze nesedím na prvoligové lavičce.

„Áčko“ nesbírá body dle představ a náleží k sestupem ohroženým celkům. Projevuje se tato skutečnost na atmosféře v kabině? Jak se s tlakem, který dokáže zamávat i se zkušenými hráči, vyrovnáváš ty?
Je jasné, že s větším počtem bodů by v kabině byla pohotovější atmosféra. Všichni si moc dobře uvědomujeme naší situaci a toužíme po tom, abychom výsledkově co nejlépe zvládli závěr podzimní části. Dokonce jsme na toto téma měli i posezení se staršími zkušenými hráči. Pro mne osobně je to zcela nová situace, kterou z pohledu tlaku na hráče nelze srovnávat třeba s bojem o postup do II. ligy.

V ligové sestavě jsi nastoupil na hrotu i na křídle. Kde se cítíš lépe?
Jsem rád, že mi trenér Komňacký dává šanci i na kraji zálohy, čímž se rozšířila má možnost na uplatnění v prvním týmu. Pořád se ale nejlépe cítím na hrotu útoku. Je ale zajímavé, že jsem začínal v brance, neboť taťka chytal za Libinu úrovni I.A třídy. Později jsem se ale posunul do obrany, hrál jsem ve středu zálohy a jako krajní halv. Nakonec jsem ale skončil v útoku.

Vraťme se v čase do tvých fotbalových začátků. Kdo tě na fotbalové trávníky přivedl?
Narodil jsem se ve Frýdku-Místku a k fotbalu mne už někdy v pěti letech přivedl kdo jiný, než otec. Pocházím ze sportovní rodiny, vždyť maminka se závodně věnovala atletice a sestra hrála basketbal.

Jak se ti vedlo v mládežnických týmech Frýdku-Místku?
Docela dobře, dařilo se mi. Klíčové bylo, že jsem se v sedmnácti letech posunul do dorostu U19. Zde jsem zaujal scouty Sigmy a v létě 2010 se zrodilo mé hostování v Olomouci.

Jak na působení v Sigmě vzpomínáš?
Ty necelé dva roky mne hodně fotbalově i lidsky obohatily. Mám na Sigmu jenom dobré vzpomínky. Naučil jsem se správnému přístupu k fotbalu, zlepšil jsem se po stránce technické i psychické odolnosti. V kategorii U18 jsme v ročníku 2010/11 zvítězili s Moravskoslezské lize a ve stejné sezóně jsem už občas naskakoval i do staršího dorostu U19. Za ten jsem poté odehrál i podzim 2011, ovšem na jaře už jsem musel zpátky do Frýdku-Místku. Škoda, protože zrovna v ročníku 2011/12 Sigma získala dorostenecký titul. V týmu jsme si, mimo jiné, zahrál s Houskou, Plškem, Faltou a krátce i s Kalasem.

Byla ve hře varianta, že bys v Sigmě setrval i po skončení dorosteneckých časů? Nebo jsi uvítal možnost hrát za dospělé doma?
Olomouc měla zájem, ale s Frýdkem se nedomluvila na odstupném za přestup. Byl jsem z toho zklamaný, na druhou stranu jsem tak měl možnost v předstihu naskočit do dospělého fotbalu právě ve Frýdku.

Ročník 2012/13 přinesl Frýdku-Místku vytoužený postup do II. ligy. Jak na tuto sezónu vzpomínáš?
Na startu daného ročníku MSFL nebyl postup do FNL rozhodně hlavním cílem. Sezónu jsme ale dobře rozjeli a tak i vedení klubu postupem času usoudilo, že je možná ten správný čas, abychom o návrat Frýdku-Místku do II. ligy zabojovali. Jasným favoritem soutěže byl Třinec, který o svém postupu rozhodl v závěru soutěže, kdy na našem stadiónu zvítězil 1:3. Zápas tehdy sledovalo asi 2.500 diváků. Už tehdy ale prosakovaly zprávy o tom, že HFK Olomouc dobrovolně opustí II. ligu a z postupu se tak bude moci radovat i druhý celek MSFL. Skutečně se tak stalo a já jsem strašně rád, že jsem postupu přispěl třinácti brankami. Na podzim jsem hrál hlavně za „béčko“ krajský přebor a v MSFL jsem střídal, ovšem na jaře jsem nastupoval pravidelně. Dařilo se mi v útočné dvojici s Gulajevem.

Nebylo ti trochu líto, že jsi nebyl u skvělého vstupu „Válcířů“ do II. ligy, kdy na jejich domácí duely chodily davy diváků?
Možná mne trochu zamrzelo, že jsem u této fotbalové euforie v mateřském klubu nemohl být. Ničeho ale nelituji, protože v Jihlavě jsem velice spokojený a jsem moc rád, že jsem zde dostal prvoligovou šanci.

Jsi s týmem v kontaktu? Lze říci, že nyní už tví bývalí spoluhráči poznávají druholigovou realitu a všední fotbalové dny?
Zápasy jsem sledoval na webu. S bývalými spoluhráči komunikuji a občas se mi s nimi podařilo chvíli posedět. Druholigový start Frýdku byl až neuvěřitelný, ovšem postupně se zadrhl. Soupeři si tým už oťukali a je velmi těžké je nějak překvapit. Každopádně věřím, že Frýdek nebude mít se záchranou problém. Vždyť po podzimních šestnácti zápasech má na kontě solidních 20 bodů.

Jak se v létě zrodil tvůj přestup do FC Vysočina? Měl jsi i jiné možnosti?
Kontaktoval mne sportovní manažer Jinoch. Projevil enormní zájem o mé angažování a brzy mi zaslal návrh profesionální smlouvy. Měl jsem i jiné nabídky, například ze Slovácka, ale ty rozhodně nebyly tak konkrétní a osobní.

Jak složitá byla aklimatace v prvoligovém kádru? Byl to velký skok? Našel jsi v týmu nějaké známé tváře?
Rozhodně jsem čekal, že mé zapracování do týmu bude složitější. Přitom jsem blíže neznal žádného z nových spoluhráčů, jen od vidění jsme se znali s dorosteneckými vrstevníky Klimentem a Masopustem. V Jihlavě jsem našel výbornou partu, ve které se stírají rozdíly mezi zkušenými „mazáky“ a mladíky. Opravdu spolu vycházíme skvěle.

Jak trávíš volný čas? Máš nějaké záliby?
Z Frýdku-Místku se mnou na Vysočinu zamířila přítelkyně Nikol, tudíž se jí snažím co nejvíce věnovat. Společně bydlíme v bytě přímo na stadiónu. Teď už ale začala pracovat, tudíž více času trávím s naším zlatým retrívrem. Pokud mám čas a možnost, tak se věnuji sportu.

Co tvé fotbalové cíle do budoucna?
Asi nepřekvapím, když řeknu, že bych se chtěl prosadit v Gambrinus lize a začít v ní střílet branky. Poté, jako každý fotbalista, sním o angažmá v zahraničí. V budoucnu si umím představit, že se vrátím domů do Frýdku-Místku a pomůžu mu na hřišti.

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies

• Yeni Deneme Bonusu Veren Siteler
• Deneme Bonusu Veren Siteler
• Deneme Bonusu
• Deneme Bonusu Veren Yeni Siteler
• Deneme Bonusu Veren Siteler 2024