Pavel Dvořák: Jsem rád, že jsem zakotvil na Vysočině

Kdy došlo k prvnímu kontaktu ze strany FC Vysočina? Jaká byla tvoje první reakce?

První komunikace vzešla ze strany trenéra Luďka Klusáčka, který mne vedl v mých začátcích v „áčku“ Hradce. Jeho zájem nepochybně přispěl tomu, že jsem nakonec s podpisem kontraktu s FC Vysočina souhlasil.

S vedením Hradce Králové jsi o prodloužení smlouvy nejednal? Byly ve hře nabídky jiných klubů?

Od vedení Hradce jsem v zimě obdržel nabídku na prodloužení smlouvy. Nebylo pro mne vůbec jednoduché jim sdělit, že jí nehodlám prodloužit a chci po dlouhé době v jednom dresu změnit působiště. Další nabídky jsem zaregistroval až poté, co jsem podepsal kontrakt s FC Vysočina. Dané kluby by následně případně musely domluvit na přestup s Jihlavou, k čemuž nedošlo. Dnes jsem rád, že jsem zakotvil na Vysočině.

S jakou odezvou ses setkal ze strany vedení Votroků, spoluhráčů či fanoušků?

Hodně se lišily, reakce byly dost rozpačité. Samozřejmě jsem zaznamenal i názory, že Hradec se zachrání a Jihlava sestoupí, tudíž nemám nikam odcházet. Já už jsem se ale rozhodl a na svém stanovisku jsem nehodlal nic měnit.

Jaro pro tebe muselo být psychicky velmi náročné. Na jedné straně boj o záchranu v SYNOT lize, na straně druhé vědomí, že od léta bys měl nastupovat v Jihlavě, která v úvodu jara též neměla působení mezi elitou jisté...

Především jsem rád, že se mé rozhodnutí změnit dres nijak neprojevilo na mé pozici v týmu a měl jsem možnost udělat vše, co bylo v mých silách, abych o záchranu Votroků zabojoval. Soustředil jsem se na naše zápasy a pro setrvání mezi elitou jsem udělal maximum. Bohužel, nestačilo to.

Lze říci, že z tvého individuálního hlediska byla uplynulá sezóna tvojí nejlepší v I. lize?

Asi to tak bude, protože v nejvyšší soutěži jsem nikdy 9 branek za sezónu nevstřelil. A to jsem ještě ve 4 duelech nemohl hrát pro zranění a trest za žluté karty. Individuální dojem však naprosto přebíjí týmový neúspěch v podobě sestupu.  

V čem spatřuješ příčiny, že Hradec hned rok po postupu putoval zpět do FNL?

Do loňského ročníku SYNOT ligy jsme špatně vstoupili. Hlavně na podzim nás trápilo množství ztrát na domácí půdě včetně prohry 0:3 s Jihlavou. Bohužel, trochu k tomu přispěla i kulisa na rozlehlém Všesportovním stadiónu, kde lze jen velmi těžko vytvořit patřičnou atmosféru a tlak na soupeře. V závěru podzimu nám dala naději výhra nad Brnem, kterou podpořila výborná zimní příprava, kdy jsme vyhráli Tipsport ligu. Na to jsme navázali i velmi dobrým vstupem do jara, kdy jsme získali 7 bodů ve čtyřech duelech. Pak jsme jeli na Vysočinu a věřili jsme, že se případnou výhrou dokážeme odrazit za záchranou. Jenže jsme tady prohráli 2:0, což nastartovalo sérii šesti duelů bez výhry. Náš sestup tak byl prakticky zpečetěn.

Věříš, že se Votroci dokáží po roce opět vrátit? Jakou roli v perspektivě východočeského klubu představuje nevyhovující stadión?

Moc bych jim to přál, Hradec Králové do nejvyšší soutěže patří. Tým jistě půjde za postupem, jiný cíl ani mít nemůže. Netuším, zda v případě dalšího postupu bude možné na současném stadiónu hrát. Každopádně doufám, že si všichni zainteresovaní uvědomují, že oprava stadiónu musí být prioritou.

Na Vysočině jsi něco málo přes měsíc? Jaké byly tvé první dojmy z jihlavského klubu?

Od některých hráčů jsem si zjišťoval informace, abych věděl, do čeho jdu. Nemohu tedy říci, že by mne zde něco překvapilo či zaskočilo. Zatím jsem spokojen.

Už jsi v Jihlavě aklimatizovaný? Jaký kolektiv jsi nalezl v kabině?

Léto bylo ve znamení řady změn a testování hráčů, tudíž chvíli trvalo, než kolektiv vykrystalizoval a sedl si. Parta v kabině je určitě dobré, ovšem z mého hlediska je mnohem důležitější, abychom táhli za jeden provaz na hřišti a společně v každém utkání udělali maximum pro úspěch.

Co bylo příčinou úlev, které jsi měl na počátku letního bloku?

Ve 26. kole uplynulého ročníku ligy jsem se zranil poté, co na mne spadl obrovitý stoper Baníku Kouřil. Utrpěl jsem vymknutí kloubu mezi klíční kostí a lopatkou. I proto jsem v úvodu přípravy vynechal některé zápasy. Teď už žádné omezení necítím.

Nevyplašily tě výsledky v letní přípravě? Jak si jí osobně viděl?

Trochu vylekaly asi každého, komu na FC Vysočina záleží. Myslím, že už o tom bylo řečeno a napsáno hodně, vliv na to měla řada faktorů. Příprava je za námi, nemá smysl se k ní vracet. Důležité je, že se nám do soutěže podařilo dobře vstoupit. Na výkon proti Spartě ale musíme navázat i v dalších kolech!

Věřil si, že Spartu dokážete takto potrápit?

Byl jsem přesvědčen, že pokud budeme dobře bránit, tak můžeme uspět. Důležité bylo, že jsme neinkasovali brzký gól, což mohlo Sparťany trochu znervóznět. Nemyslím si, že by nás Sparta výrazně přehrála. Škoda, že jsme v závěru nedokázali být nebezpečnější a více se neporvali o vítěznou trefu.

Vraťme se na počátek tvé kariéry. Odkud pocházíš? Kde a kdy jsi začal s fotbalem?

Pocházím z Vysokého Mýta a na hřiště mne společně s bratrem přivedl táta už někdy ve čtyřech letech. Fotbalovou dráhu jsme měli předem nalinkovanou, protože otec sám kopal za místní klub. Z bráchy se stal defenzivní záložník a dnes nastupuje v ČFL za Převýšov.

Kdo tě přivedl do Hradce Králové? Byl tvůj průchod mládežnickými týmy plynulý?

V létě 2003 před nástupem do 8. třídy jsem byl na kempu hráčů z celého kraje, který vedli trenéři Hradci Králové. Oslovili mne a ze mne se stal na dalších dvanáct let Votrok. Po celou 8. třídu mne do Hradce vozil táta a v 9. třídě jsem 35 kilometrů dojížděl autobusem. Během střední školy jsem byl na internátě. Týmy jsem procházel poměrně plynule až do doby, než mne trenér Brož v předstihu vytáhl do „A“ dorostu.

Kdy jsi poprvé nakoukl do „áčka“ Votroků? Vybavuješ si první zápas mezi dospělými?

Právě trenér Klusáček mne už v zimě 2007 vytáhl do zimní přípravy prvního týmu. Měl jsem před sebou ještě půldruhého roku v dorostu, přesto mi dal šanci a já hned od počátku jara sbíral druholigové starty. Mohl jsem vlastně být rád, že se v Hradci tehdy hrála II. ligy, protože v nejvyšší soutěži bych asi takto brzy příležitost nedostal. První branku se mi podařilo vstřelit hned v mé premiéře na půdě Sokolova, kde jsem vyrovnával na konečných 1:1.

V prvním týmu jsi strávil celkem devět fotbalových ročníků. Na který z nich nejraději vzpomínáš?

Nezapomenu na první půlrok mezi dospělými, což pro mne byla velká fotbalová škola. Skvělá byla postupová sezóna 2009/10 pod trenérem Kotalem, na kterou navázal první ročník v lize. Tehdy jsme byli výborně sehraní, neokoukaní a dařilo se nám. Druhý postup v ročníku 2013/14 byl také skvělý, ale já na něm neměl takový podíl, protože jsem do sestavy začal naskakovat až v průběhu podzimu po zranění kolena ještě z předchozí prvoligové sezóny.

Kolikrát jsi byl blízko přestupu do jiného klubu? Nezůstal jsi v Hradci příliš dlouho?

Jestli někdy byl zájem jiných klubů, tak ztroskotal na požadavcích Hradce. Já jsem ale nikdy netlačil na odchod za každou cenu. Pokud jsem mohl nastupovat v I. lize, tak jsem byl v Hradci spokojen.

Vybavuješ si nějaký z řady utkání proti Vysočině?

Těch zápasů bylo opravdu hodně, ale jako první si vzpomenu na duel z podzimu 2008, kdy jsme v Jihlavě remizovali 1:1. Já jsem otevřel skóre zápasu, když jsem se za vápnem levačkou trefil ke vzdálenější tyči.

Jaké jsou tvé další fotbalové ambice?

Jako každý bych jednou rád vyzkoušel zahraniční angažmá, ale nyní se maximálně soustředím na působení v FC Vysočina. Ve fotbale nemá smysl něco plánovat. Jedno zranění může vše zhatit.

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies

• Yeni Deneme Bonusu Veren Siteler
• Deneme Bonusu Veren Siteler
• Deneme Bonusu
• Deneme Bonusu Veren Yeni Siteler
• Deneme Bonusu Veren Siteler 2024