15.04.2016, Miroslav Fuks

Josef Bazal: Doufám, že Jihlavě splatím důvěru

Josef Bazal: Doufám, že Jihlavě splatím důvěruZařadil se mezi zimní posily FC Vysočina, které výrazným způsobem pronikly do jarní základní sestavy jihlavského týmu. Z osmi dosud odehraných duelů v ní figuroval hned pětkrát a do jednoho utkání zasáhl v jeho průběhu. Pochází ze Znojemska a v Jihlavě hostuje ze Slavie Praha. Dovolte, abychom vám blíže představili krajního záložníka Josefa Bazala.

 

NA AKTUÁLNÍ TÉMATA

Jak jsi spokojen se svým herním vytížením v dresu FC Vysočina?
Zatím jsem s ním spokojen, na druhou stranu samozřejmě vždy bude platit, že každý hráč chce odehrát všechny zápasy a minuty. Těší mne, že jsem v posledních dvou duelech odehrál převážnou porci minut a snad jsem se trošku pevněji do sestavy prosadil. Na druhou stranu si uvědomuji, že trenér sestavu mění i s ohledem na hru soupeře a odlišnou typologii hráčů.

Splňuje tvé dosavadní působení v Jihlavě tvé představy, s nimiž jsi na Vysočinu přicházel?
Dokonce bych řekl, že má původní očekávání Vysočina předčila. Úplně jsem nevěděl, do čeho jdu z hlediska zázemí, trenéra, realizačního týmu či města jako takového. Realita je taková, že vše zmíněné mne moc mile překvapilo a v Jihlavě jsem maximálně spokojený. Žádný problém zde nenastal.

Který jarní zápas ti vyšel nejlépe?
Těžko se mi to hodnotí. Mrzí mne, že jsem zatím nevstřelil žádný gól, přestože jsem i v posledním duelu proti Teplicím měl dvě až tři příležitosti. Zatím to je pro mne trošku zakleté. Věřím, že premiérový gól v nejvyšší soutěži brzy přijde. Pokud bych měl vybrat z mého hlediska vydařený zápas, tak šlo právě o utkání proti Teplicím nebo mi docela vyšel duel proti Slavii.

Byl jsi naopak se svým výkonem v některém duelu nespokojený?
Mám výhodu, že jsem vůbec nezasáhl do zápasů na Slovácku a doma s Příbramí. Pokud bych měl nějaký duel hodnotit ze svého hlediska negativně, tak se mi vybaví těžký zápas v Jablonci. Šli jsme brzy do oslabení, moc jsem se nedostal do hry a zápas byl hlavně o bránění. Navíc jsem měl trochu podíl na červené kartě, která předcházela vyloučení. 

Jsi pravák, ale nejčastěji nastupuješ na pozici levého záložníka? Čím si to vysvětluješ?
Dříve jsem nejčastěji nastupoval v roli podhrotového hráče, přičemž jsem se vždy hodně tlačil vlevo, abych si míč mohl připravit na střelu pravou nohou. Na levém křídle se prostě cítím lépe. Určitě jsem ale schopný hrát i na druhé straně. Nebránil bych se ani roli podhrotového hráče za vysokým útočníkem. V Jihlavě jsem na této pozici ještě nenastoupil, ale ve Slavii za Škodou ano.

Jak jsi zapadl do kabiny a atmosféry v FC Vysočina?
Řada členů kádru není z Jihlavy, tudíž spolu trávíme i hodně mimofotbalového času. Myslím, že parta je tady skvělá a je to snad vidět i na hřišti.

Vnímáš mezi FC Vysočina a Slavií velké rozdíly?
Velký rozdíl je samozřejmě v tlaku fanoušků, médií a obecně veřejnosti. Odlišné jsou ambice vedení, neboť v Edenu se bojuje o evropské poháry, zatímco Jihlava primárně sleduje záchranu nejvyšší soutěže. Mně, jako mladému hráči, může tlak ze záchranářských bitev jenom prospět. Získávám cenné zkušenosti do další kariéry.

Daří se ti stále kombinovat vysokoškolské studium s profesionálním fotbalem?
Docela mi to jde, ikdyž asi ne všichni moji profesoři by s tím souhlasili. Studuji Soukromou vysokou školu ekonomických studií v Praze, obor management organizací. Občas je to samozřejmě složité. Jsem rád, že jak trenér, tak i profesoři mi vycházejí vstříc a respektují moji snahu skloubit obě role.

OHLÉDNUTÍ ZA KARIÉROU

Odkud pocházíš? Kde jsi začínal s fotbalem?
Jsem hrdý na to, že pocházím z vesnice Horní Dunajovice, která se nachází asi 20 kilometrů severozápadně od Znojma. Mám to tam moc rád. Pořádné hřiště však v obci nemáme, tudíž první fotbalové krůčky jsem udělal v sousední vesnici Trstenice. Přes regionální výběr jsem se někdy ve dvanácti letech stěhoval do žákovských týmů Znojma.

Jak se zrodil tvůj přestup do Slavie Praha? Nebyl jsi též v hledáčku FC Vysočina?
Ve Znojmě jsem strávil 3 roky, než si mne všimli scouti Slavie a na začátku mladšího dorostu mne zlanařili do Prahy. Pravdou je, že už tehdy mne kontaktoval tehdejší manažer mládeže a dnešní scout FC Vysočina pan Fikes. Slavie však měla přednost.

Přesun do Prahy musel představovat velký skok? Sžíval ses s novým prostředím dlouho?
Vyšlo to tak, že jsem základku dodělal ve Znojmě a na gymnázium jsem nastoupil v hlavním městě. Mám na tu dobu krásné vzpomínky, neboť rodiče mi dali velkou důvěru a umožnili mi se spoluhráčem už od 15ti let sdílet byt. Šlo o jihlavského odchovance Honzu Cahu. Občas to samozřejmě bylo složitější a potřebovali jsme dohled dospělých, prostě usměrnění správným směrem.

Dosáhl jsi v mládežnické kategorii nějakých úspěchů?
Myslím, že jsme měli hodně dobrý tým, ale k dorosteneckému titulu nám vždy chyběl krůček. Jestli se nemýlím, tak jsme v průběhu tří let, kdy jsem nejdříve naskakoval a později hrál pravidelně za tým U19, třikrát skončili druzí. V jednom mančaftu jsem byl se Zmrhalem, Hrubešem či Mikulou.

Kolik sezón jsi strávil v juniorce?
Už v dorostu jsem občas naskakoval do zápasů „béčka“, které tehdy hrálo ČFL. Po ukončení dorosteneckého věku jsem se přesunul do juniorského týmu, jenž zrovna zahajoval první ročník Juniorské ligy 2012/13. V premiéře v této nové soutěži jsem tehdy nastoupil právě proti Jihlavě.

Kdy jsi poprvé zaklepal na kabinu „áčka“?
Poprvé mne k tréninkům v prvním týmu vytáhl kouč Petr Rada v průběhu podzimu 2012. Byl to pro mne velký zážitek a cenná zkušenost trénovat se zkušenými fotbalisty, jako byli Vlček nebo Hubáček. Napevno jsem se do kádru „áčka“ zařadil od ledna 2013, ale stejně jsem nastupoval v juniorských zápasech. Alespoň na lavičce jsem v I. lize seděl až v závěru podzimu 2013. V té době mne navíc sužovaly onemocnění či zranění ze zápasů. I proto jsem začal dělat více zpevňovacích a posilovacích cvičení.

Pro jaro 2014 jsi zamířil na hostování do druholigové Viktorie Žižkov. Uvítal jsi tuto možnost?
Na Žižkov jsem zamířil až těsně před startem jara do uzavřeného kádru. I proto jsem se do sestavy tolik neprosadil a nastoupil jsem jen do pěti utkání. Každopádně jsem tehdy poprvé pořádně nakoukl do dospělého fotbalu. Zjistil jsem, že rozdíl mezi II. ligou a juniorkou je opravdu velký. Začátky s trenérem Trpišovským nebyly jednoduché, ovšem i díky tomu jsem si řadu věcí srovnal v hlavě. Tento půlrok mne posunul z hlediska dovršení fotbalové dospělosti.

Zato druholigový ročník 2014/15 můžeš v dresu Žižkova hodnotit jedině pozitivně...
V létě 2014 bylo jasné, že nemá smysl se vracet do Edenu, protože konkurence na mém postu byla příliš velká. Chtěl jsem hlavně pravidelně hrát, tudíž jsem se rozhodl setrvat na Žižkově a výrazněji se prosadit ve FNL. Mohl jsem jít i do Znojma, ale já upřednostnil navázat na předchozí působení pod žižkovským vysílačem. V celé sezóně jsem nakonec odehrál 27 zápasů a vstřelil 4 branky.

Dařilo se vám i v poháru...
V poháru jsme nakonec došli až do osmifinále, kde nás v dvojzápase vyřadila Mladá Boleslav. Ve 2. kole jsme 2:1 porazili Jihlavu a těžko mohu zapomenout na 3. kolo, kdy jsme na Žižkově na penalty vyřadili můj mateřský klub – Slavii Praha. V základní hrací době duel skončil 1:1 a já zaznamenal vyrovnávací branku.

Působení na Žižkově asi nejen tobě přineslo mnoho fotbalových, ale i životních zkušeností. Jak na tebe doléhaly ekonomické problémy klubu?
Měli jsme opravdu skvělou partu mladých hráčů. Finanční starosti se mne přímo nedotýkaly, neboť mne platila Slavie. Hodně jsem je ale vnímal z hlediska spoluhráčů. Těžké časy nás stmelily, snažili jsme se půjčovat kamarádům peníze, skládat se na některé potřebné věci apod. Všichni jsme tak získali velmi cenné zkušenosti a odlišný pohled na život.

V létě ses vrátil do Edenu. Jaký byl podzim v sešívaném dresu? Proti komu jsi debutoval v lize?
Po vydařeném žižkovském působení jsem hodně věřil tomu, že se dokážu prosadit do základní sestavy Slavie. V přípravě jsem nastřílel hodně gólů a cítil jsem se výborně. Jenže přišel výron v kotníku a trenér dal přednost jiným hráčům. Naskakoval jsem spíše sporadicky, přičemž jsem debutoval ve 3. kole při prohře v Brně. Když už jsem v 9. kole poprvé nastoupil v základu proti Dukle, tak jsem si poranil koleno. Má podzimní bilance se tak zastavila na pěti startech.

Kdy ses dozvěděl, že bys od ledna letošního roku měl znovu zamířit na hostování? Byly ve hře i jiné kluby, než FC Vysočina?
Byl jsem po zranění, navíc do Edenu dorazilo mnoho nových hráčů, tudíž jsem správně vycítil, že pro mne bude vhodnější vyrazit na hostování a tam se snažit dostat zpátky do herní pohody. Potěšil mne zájem několika klubů z I. i II. ligy, přičemž nejaktivnější byla už na počátku prosince Vysočina prostřednictvím pánů Bokši a Fikese. Cítil jsem, že mi věří a že mi po zranění chtějí podat pomocnou ruku. Doufám, že Jihlavě důvěru splatím.

 
Aktuálně

Vysočina se těší na páteční magnet kola proti Zbrojovce Brno

Nadcházející 9. kolo FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY nabídne jasný magnet. V pátek 20. září od 18:00 hodin je v Jihlavě na programu atraktivní utkání aspirantů na postup a derby duel FC Vysočina vs. Zbrojovka Brno! Důležitou bitvu o „šest“ bodů byste si rozhodně neměli nechat ujít! Přijďte Vysočinu podpořit! Celý článek

 
Servis
V tento den před lety
 
Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2019 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.

 
 
 
M-soft
 

Akcionáři klubu

Hlavní partneři klubu

Významní partneři klubu

Partneři klubu

Mediální partneři klubu