Rabušic: S FC Vysočina chci hrát v horní polovině tabulky

"Vybavily se mi vzpomínky na první krůčky v jihlavském „áčku“, kam mne z dorostu vytáhl trenér Milan Bokša. Vzpomínám si, že se za mne stavěla nová tribuna a já poté byl ubytovaný v jednom z rohových objektů tribuny. Třeba se s mým návratem začne stavět tribuna druhá! Hlavně jsem rád, že jsem zase začal trénovat společně s týmem. Čekání už bylo dlouhé. Přípravu jsem zahájil s Libercem, neboť jsem měl ve Slovanu platné hostování do konce června. Pak jsem v přípravě musel improvizovat, často jsem trénoval sám," řekl Michael Rabušic v rozhovoru pro klubovou televizi Ježour TV.

Jaký vývoj mělo tvé rozhodování, kam od léta povede tvá další fotbalová budoucnost?
Po skončení hostování v Liberci jsem čekal na rozhodnutí Verony. Tam se nakonec rozhodli, že mne do přípravy nepovolají, tudíž se začalo řešit mé nové angažmá. Dohodli jsme se na vypovědění smlouvy v Hellasu, ovšem jednání i administrativa se dost táhly. Nakonec jsem se rozhodl pro angažmá v FC Vysočina, neboť jsem ze strany pánů Tulise, Bokši a vůbec celého vedení klubu cítil největší zájem. Proto misky vah převážily ve prospěch Jihlavy a vrátil jsem se tam, kde jsem s profesionálním fotbalem začínal.

Vnímáš comeback v dresu FC Vysočina zároveň jako restart své kariéry? Nebereš to jako krok zpět?
Rozhodně nejde o krok zpátky. Prostě jsem nyní v takové situaci, že musím zabojovat o to, abych začal zase pravidelně nastupovat. Období bez plného fotbalového vytížení už bylo dlouhé. Je to teď na mně. Chci pomoci sobě i Jihlavě, logicky jsou to spojené nádoby.

Jak zpětně hodnotíš angažmá v Itálii? Určitě jsi měl větší očekávání…
Šel jsem tam v období, kdy jsem měl asi nejlepší formu, střílel jsem branky a dokázal jsem se dostat i do národního týmu. V lednu 2014 jsem přestoupil do Verony, kde však byla velká konkurence v podobě Luky Tonniho, tudíž jsem byl postaven do situace, že se budu půlroku učit řeč a poznávat italský fotbal. Půlroku jsem pořádně nekopl do balónu a už se to začalo táhnout. Přitom já jsem hráč, který potřebuje být v zápřahu a mít zápasové vytížení. Šel jsem na hostování do Serie B, ale pořád jsem se nemohl dostat do optimální herní pohody. Navíc přišly i zdravotní komplikace, které jsem během působení v českých klubech nikdy neměl. Každopádně svého tehdejšího rozhodnutí rozhodně nelituji. Pokud by taková nabídka zase přišla, tak ji zase využiju. Působení v Itálii mne obohatilo lidsky, naučil jsem se nový jazyk a získal jsem cenné zkušenosti. Ale už je to za mnou. Nyní jsem v FC Vysočina a chci se koukat dopředu.

Co bys ze svého hlediska řekl k uplynulému ligovému ročníku, kdy jsi hostoval v dresu Liberce?
Z Itálie jsem v létě 2015 nepřišel v optimálním stavu, protože jsem byl po zranění. Neprodělal jsem letní přípravu a snažil jsem se strašně rychle dostat do sestavy a prosadit se. Jenže jsem neměl natrénováno a na mých výkonech to bylo znát. Poté jsem prodělal celou zimní přípravu a prosadil jsem se do základní sestavy, jenže úvodní jarní duel na Dukle Praha nám vůbec nevyšel a trenér Trpišovský se rozhodl pro změny, které jsem odnesl i já. Klukům se začalo dařit a nebyl důvod sestavu měnit. Jedničkou v útoku se stal Marek Bakoš. Už je to ale pryč, já se musím poučit, některé chyby nedělat a jít dál.

Jak se teď cítíš po stránce kondiční a fotbalové?
Cítím se dobře. Nejtěžší část přípravy jsem udělal ve Slovanu. Pak jsem chodil v Liberci s „béčkem“ a individuálně. Kondičně jsem na tom snad dobře. Teď ale do sebe potřebuji dostat fotbalovost a sehrát se s mančaftem.

Našel jsi v jihlavské kabině některé staré známé tváře?
S klukama se známe, protože proti sobě hrajeme v lize. Nebyl problém do týmu zapadnout. Jediným, s kým jsem v FC Vysočina ještě nastupoval, je Peťa Tlustý a Rosťa Šamánek, se kterým jsem hrál v útoku ještě v jihlavském dorostu. Samozřejmě dobře znám většinu členů realizačního týmu, zaměstnance klubu a jeho vedení. Z tohoto hlediska se Vysočina moc nezměnila. Přišel jsem tedy do známého prostředí.

Jak vidíš konkurenci v jihlavském útoku?
Tu dnes najdete všude. V každém klubu se útočník potýká s konkurencí tří nebo čtyř kvalitních hráčů. Jde o to ukázat se na tréninku a přesvědčit trenéra, aby hrál ten nejlepší.

Určitě jsi sledoval jihlavský výkon v úvodním ligovém duelu proti Plzni. Jak si ho vnímal?
Líbil se mi, ovšem bohužel nepřinesl bodové vyústění. První poločas byl ze strany FC Vysočina hodně dobrý. Asi rozhodlo, že se klukům nepodařilo zvýšit na 2:0. Plzeň má velkou kvalitu, ve druhé půli byla lepší a asi zaslouženě vyhrála. Je třeba se z takového utkání poučit, protože podobně těžký duel nás čeká v Liberci.

Na tvém přestupu je právě velmi pikantní fakt, že jihlavský dres znovu oblečeš v duelu v Liberci, tedy na stadiónu, kde jsi strávil nejúspěšnější etapu své kariéry…
Na utkání se moc těším, protože tam znám strašně moc lidí a mám dobrý vztah s libereckými hráči. Jako soupeř jsem tam hrál pouze jednou ještě v dresu Brna. Je to můj domov, protože jsem si tam našel manželku a asi tam zůstanu i po své fotbalové kariéře.

Jaké jsou tvé ambice v dresu FC Vysočina?
Moc bych si přál, abychom produkovali hezký fotbal, podobně jako v prvním poločase proti Plzni. Když tým bude hrát dobře, tak přijdou body a pohoda. Chtěl bych s Jihlavou hrát v horní polovině tabulky...

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies

• Yeni Deneme Bonusu Veren Siteler
• Deneme Bonusu Veren Siteler
• Deneme Bonusu
• Deneme Bonusu Veren Yeni Siteler
• Deneme Bonusu Veren Siteler 2024