Jozef Urblík: Věřím, že se brzy herně i bodově nastartujeme

NA AKTUÁLNÍ TÉMATA

Jaké zranění si přesně v zápase proti Jablonci utrpěl? Jak probíhala léčba?
Sám nevím, jak jsem ke zranění přišel. Po zápase jsem v kabině na vnějším chodidle viděl malou bolestivou modřinu. Ještě jsem s ní šel vyklusávat, ale nešlo to. Druhý den jsem jel za naším lékařem Röhrichem do Havlíčkova Brodu na vyšetření, které diagnostikovalo únavovou zlomeninu či prasklinku. Asi šest dní jsem měl klid a poté jsem chtěl trénovat. Jenže to mi pro jistotu nedovolili a tak jsem pouze posiloval a vyklusával.

Do sestavy si naskočil poměrně brzy proti Dukle. Jak se ti po menší zápasové pauze hrálo?
Pauza trvala skoro měsíc a byla z mého hlediska určitě dlouhá a nepříjemná. Na druhou stranu jsem rád, že mne trenér Bílek nasadil do utkání, i když jsem předtím naplno trénoval jen pět dní. V prvním dějství se mi hrálo fajn, ovšem ve druhém poločase jsem na sobě přeci jenom začal cítit, že jsem předtím dlouho nehrál ligový zápas.

Vysočině se vstup do podzimu nevydařil a stále čeká na významný nárůst bodového konta. Jak těžké je vyrovnat se s touto špatnou situací?
Je jasné, že v kabině nyní nepanuje optimální atmosféra. Všichni se snažíme trénovat na 100% a udělat všechno pro tolik potřebné výhry. Zatím nám ale není přáno. Doufám, že tuto nepříznivou bilanci zlomíme už v nejbližším zápase.

Který z dosud odehraných utkání ti z tvého hlediska nejlépe vyšel?
Nejvíce jsem si užil domácí zápasy proti Plzni a Slavii, to je asi jasné. Ale já jsem se těšil a stále těším na každý ligový zápas. Vždy se snažím odvést maximum.

Měl si před příchodem do Jihlavy obavy, že by tým hrál o záchranu? Co podle tebe současnou nepříznivou sérii způsobilo?
To vůbec ne. Když jsem přišel do letní přípravy, tak mužstvo vypadalo skvěle, příprava se nám vydařila jak z hlediska tréninků, tak i zápasů, a udělala se super parta. Byl jsem přesvědčený, že budeme hrát střed tabulky. Myslím si, že pokud bychom dotáhli do vítězného konce úvodní dobře rozehrané duely s Plzní či Slavií, tak jsme dnes skutečně byli někde jinde. Bohužel, nevyhráli jsme a od té doby se to s námi vleče. Chci věřit tomu, že se brzy herně i bodově nastartujeme a posuneme se do příjemnějších pozic tabulky.

Můžeš se vrátit do letního období a připomenout, jak se tvůj přestup do FC Vysočina zrodil?
Oslovil mne pan Hipp, který věděl, že v druholigové Nitře nepanovala optimální situace a oslovil mne s nabídkou působení v Jihlavě. Já jsem tehdy byl po zranění, dokonce jsem v prosinci 2015 šel na operaci. V únoru jsem pomalu začal trénovat s „áčkem“, ovšem poté se Nitra dozvěděla o zájmu Jihlavy. Zareagovala na to nabídkou nové dvouleté smlouvy, kterou jsem ale odmítl podepsat. Na tomto základě mne Nitra přeřadila do „béčka“, ovšem neumožnila mi ani s tímto týmem trénovat a já se připravoval individuálně. Bylo to velmi nepříjemné, dva měsíce jsem nehrál zápasy a těžko se mi v té době hledala chuť do fotbalu. Mezitím se objevil zájem i ze strany jiných slovenských klubů a Nitra se mému přestupu do FC Vysočina dlouho bránila. Nakonec se ale oba kluby dohodly.

Naplnilo zázemí a fungování jihlavského klubu tvá očekávání, s nimiž si na Vysočinu přišel?
Opravdu jsem nečekal, že fungování klubu bude na tak vysoké úrovni. Byl jsem příjemně překvapen, jak je o nás po všech stránkách skvěle postaráno. V Nitře jsem na to nebyl zvyklý.

Jak výrazný je rozdíl mezi českou a slovenskou nejvyšší soutěží?
Rozdíl je asi ve všech ohledech. V rychlosti, tvrdosti, náročnosti soubojů, kvalitě hráčů. Česká liga je opravdu někde jinde. Odlišnost je samozřejmě i v úrovni tréninků.

OHLÉDNUTÍ ZA KARIÉROU

Kde si začínal s fotbalem? Kdo tě k němu přivedl?
Pocházím z osmitisícového městečka Šahy na jihu Slovenska v těsné blízkosti hranic s Maďarskem. Zde jsem začal kopat do míče, ovšem první zápasy jsem hrál až za Levice, kam jsem odešel už v šesti letech. Pravidelně jsem tak dojížděl nějakých 40 kilometrů tam a zase zpátky. Někdy ve dvanácti letech si mne všimla Nitra, ale přestup se nezrealizoval hned. Přednost dostala škola a otec mne dvakrát týdně vozil do 80 kilometrů vzdálené Nitry na tréninky. Do Nitry jsem napevno přestoupil až do kategorie starších žáků, do 8. třídy. Mým domovem se stal internát a trochu tak ustalo nesmírně náročné cestování.

Byl tvůj průchod mládežnickými týmy Nitry plynulý nebo si jednotlivé kategorie přeskakoval?
V Nitře se mi líbilo, prožil jsem tam krásné roky. Mládež tam má velmi dobré tréninkové podmínky a kvalitní trenéry. Průchod ze starších žáků do prvního týmu dospělých byl poměrně rychlý. Některé kategorie jsem přeskočil a už v létě 2013 jsem trénoval s „áčkem“. Tehdy mi bylo teprve šestnáct let.

Nakoukl jsi do slovenských dorosteneckých reprezentací? Jsi v hledáčku současných trenérů U21?
Mám asi sedm startů v kategorii U16 a U17. Bohužel, utrpěl jsem zranění, kvůli kterému jsem přišel o evropský šampionát. Momentálně se jednoznačně soustředím na své výkony v Jihlavě. Byl bych samozřejmě strašně rád, pokud by se promítly do zájmu trenérů nově se tvořící reprezentace U21.

Vzpomínáš si na premiérový start ve slovenské lize?
Měl jsem něco málo přes sedmnáct let a 23. listopadu 2013 jsem si připsal první prvoligové minuty při domácí výhře nad Banskou Bystricou. V témže ročníku 2013/14, který nakonec skončil sestupem do II. ligy, jsem pak nastoupil ještě jednou na jaře, kdy jsem odehrál nějakých 25 minut v utkání proti Zlatým Moravcům.

Co v dalších letech zabrzdilo tvůj fotbalový rozlet?
Jednoznačně to byla četná zranění, která se mi nikdy nevyhýbala. Doufám, že jsem si smůlu na nějaký čas vybral. Měl jsem problémy s třísly, měl jsem zlomené obratle a též únavovou zlomeninu, kterou bylo nutné operovat.

Vybavuješ si první kontakt s trenérem Hippem? Jak hodnotíš vaši spolupráci v barvách Nitry?
Stalo se tak po sestupu do II. ligy. Pro celý tým bylo velkým překvapením a povzbuzením, že nás vedl známý kouč, bývalý asistent reprezentace a jeden z nejslavnějších hráčů Nitry. První druholigový ročník byl ve znamení konsolidace týmu a celého klubu a v sezóně 2015/16 jsme chtěli zaútočit na postup. Bohužel, nepovedlo se to. Dodnes si myslím, že kdyby vedení Nitry trenéra Hippa předčasně nevyhodilo, tak bychom se do nejvyšší soutěže dokázali vrátit. Každopádně je pro mne pan Hipp asi osudovým trenérem. Jsem mu vděčný, že mi dal šanci v Nitře a poté na mne upozornil vedení FC Vysočina.

Na kterém postu sestavy se vlastně cítíš nejlépe?
Jako mladý jsem byl vyložený střelec a nastupoval jsem v útoku. Postupem času mne ale trenéři začali stahovat do středu pole a už jsem si tam zvykl. Neumím si představit, že bych nastoupil na jiné pozici. Pořád ale platí, že mi v záloze více vyhovují ofenzivní, než defenzivní úkoly.

Jaké jsou tvé fotbalové cíle? Máš nějaký vysněný klub či ligu?
V prvním řadě chci, aby se FC Vysočina začalo dařit a začali jsme sbírat body. Nechci si vůbec představovat, že bychom sestoupili. Jsem rád, že mohu nastupovat v české lize, která má rozhodně vyšší kvalitu a v mém fotbalovém růstu mi může hodně pomoci. Jsem tu na očích a samozřejmě bych byl rád, kdybych se odtud v kariéře posunul výše. K tomu je však ještě dlouhá cesta.

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies

• Yeni Deneme Bonusu Veren Siteler
• Deneme Bonusu Veren Siteler
• Deneme Bonusu
• Deneme Bonusu Veren Yeni Siteler
• Deneme Bonusu Veren Siteler 2024