18.01.2017, Redakce

Rozhovor MF DNES s ředitelem Zdeňkem Tulisem

Rozhovor MF DNES s ředitelem Zdeňkem TulisemMF DNES na svých stránkách prezentovala obsáhlý a velmi otevřený rozhovor s ředitelem a místopředsedou představenstva FC Vysočina Zdeňkem Tulisem. Využíváme nijak neomezený prostor na klubovém webu a nabízíme vám reakce klubového šéfa v kompletní nezkrácené verzi.

 

S jakým rozpočtem pro A tým v této sezoně pracujete? Dá se srovnat s rozpočty v předchozích prvoligových sezonách?
Náš klub, aby mohl fungovat na stávající úrovni, potřebuje pro chod mládežnických týmů zhruba 12 milionů ročně a pro dospělý fotbal finance v rozmezí 60 až 65 milionů korun. V tom jsou zahrnuty náklady na zajištění provozu stadiónů a hřišť, stejně tak i náklady na mzdy hráčů a stejně tak zaměstnanců klubu. Dále nutné položky k organizaci zápasů, což jsou např. energie, občerstvení, rozhodčí či bezpečnostní agentura. Opomenout nelze ani finance spojené s případnými nákupy hráčů, stejně tak i odpisy z těchto transferů, které se v nákladech rozmělní po dobu platnosti smlouvy s daným fotbalistou.

Máte informace o tom, jak je tento rozpočet konkurenceschopný s rozpočtem dalších týmů v nejvyšší soutěži?
Náš rozpočet se postupně vyvíjel. V posledních zhruba čtyřech letech se ustálil na hodnotě, která pro průměrné mužstvo v nejvyšší soutěži nezbytně nutná, aby mohl na této sportovní úrovni fungovat.

V minulosti jste při naplnění rozpočtu vycházeli také z prodejů některých hráčů. Posledním velkým prodejem však byl odchod Jana Klimenta do Stuttgartu. Nechybí v současné chvíli peníze z podobných transakcí?
V ekonomických podmínkách Kraje Vysočina jsme schopní reálně získat do fotbalu asi 50 milionů korun. Tyto finanční prostředky plynou ze strany reklamních a obchodních partnerů klubu, z prodeje televizních práv, zisku ze vstupného, pronájmů a klíčovou roli sehrává pravidelná podpora akcionářů v čele s PSJ a rodiny Vaculíkových. Nemalou část samozřejmě tvoří dotace Statutárního města Jihlavy, Kraje Vysočina, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a FAČR. Přitom však na celý chod klubu potřebujeme ročně zajistit sumu, která se pohybuje kolem 75 milionů korun. Tyto prostředky dorovnáváme dvojím způsobem. Buď prostřednictvím prodeje hráčů nebo díky navýšení podpory ze strany PSJ. Je na místě zdůraznit, že společnost PSJ za více než dvacet let zainvestovala do jihlavského fotbalu přes 200 milionů korun!

Jak vlastně vypadá hospodaření FC Vysočina z dlouhodobého hlediska? Kumuluje klub ztrátu?
Rád bych upozornil, že v období od vzniku akciové společnosti FC VYSOČINA JIHLAVA, k čemuž došlo v roce 2000, do konce roku 2015 klub v součtu nastřádal celkovou ztrátu kolem 1,2 milionu korun. Uvážíme-li, že jde o období šestnácti let a porovnáme-li tento údaj s hospodařením jiných srovnatelných klubů, tak jde o výborné vysvědčení pro FC Vysočina. Na místě je též objasnit, že řada firem i klubů řeší případné záporné hospodaření navýšením základního jmění. V tomto ohledu náš klub se základním jměním ve výši 20 milionů korun patří v ePojisteni.cz lize mezi subjekty s nejnižším základním jměním. Většina klubů v nejvyšší soutěži je v obrovském mínusu a řeší to většinou kapitalizací půjček a pohledávek a s tím souvisejícím navýšením základního jmění. To se v českých klubech pohybuje od 100 milionů po 2 miliardy korun.

Kolik hráčů v tuto chvíli máte pod profesionální smlouvou? Řada fotbalistů je na hostováních ve druhé lize. Jak se klub podílí na jejich platech?
Momentálně registrujeme 45 profesionálních fotbalistů včetně mladých hráčů v dorosteneckém a juniorském věku, jejichž platy se pohybují na nejnižší úrovni. Co se týče kompenzace platů našich kmenových fotbalistů na hostováních, je nutné odlišit dvě roviny. O některé hráče registrujeme velký zájem ze strany druholigových klubů, tudíž se v těchto případech snažíme, aby tyto kluby nesly plné břímě mzdy. U jiných fotbalistů usilujeme o nalezení jejich pravidelného herního uplatnění v kvalitní soutěži, tudíž jsme v takové situaci připraveni částečně se na platech podílet.

V letošní zimní přestávce klub sáhl k několika změnám oproti předchozím letům: tým necestuje na žádné zahraniční soustředění a bude se připravovat pouze v domácích podmínkách. Proč k tomu došlo? Je to z úsporných důvodů?
Jak už jsem uvedl, tak náš klub není schopen v Kraji Vysočina získat takové množství financí, které by na svůj chod potřeboval. Hlavní odpovědnost za rozpočet proto leží na bedrech stavební společnosti PSJ, potažmo rodiny Vaculíkových. Zároveň k naplnění rozpočtu musíme využívat prodeje hráčů. Logicky se musíme snažit o to, aby náklady na provoz FC Vysočina byly co nejmenší. Proto jsme se rozhodli zahraniční soustředění vynechat a připravovat se v Jihlavě. Navíc si uvědomujeme, že o záchranu se bude bojovat v náročných českých klimatických podmínkách. V neposlední řadě je třeba říci, že zahraniční soustředění by vždy mělo být i trochu za odměnu. Jenže naše mužstvo na podzim očekávání rozhodně nesplnilo.

Proč tým nezasáhl do Tipsport ligy?
Tipsport ligu jsme v uplynulých letech hráli a v některých letech jsme ji vnímali jako přínos. Letos jsme i s ohledem na to, že nejedeme na zahraniční soustředění, rozhodli veškerou přípravu „áčka“ vytvářet v domácích podmínkách bez cestování autobusy na mnohdy nepřipravené terény. Tak, aby hráči dostali maximální podmínky pro trénink a regeneraci. Jediné výjimky učiníme ke konci zimní přípravy, kdy vyrazíme ke dvěma zápasům na vyhřívané přírodní trávě. Nejprve odjedeme na přípravný duel do Dunajské Stredy a o týden později nás bude čekat generálka na ligový start v Liberci.

Je pravda, že za nedávným odchodem trenéra Michala Hippa z pozice asistenta kouče Michala Bílka jsou finanční důvody?
Takto to rozhodně nelze říci. Potřebujeme rozvíjet talentované pracovníky a trenéry z vlastních zdrojů. V situaci, kdy Michal Hipp nebyl hlavním koučem, jsme v závěru roku 2016 oslovili Michala Bílka, zda by byl ochoten akceptovat na pozici asistenta některého z našich perspektivních trenérů. Aby po jeho boku u prvoligového týmu získával zkušenosti a my tady do budoucna měli vlastní zásobárnu trenérů, kteří mají vztah k Vysočině.

Od června 2012, kdy se Jihlava vrátila do první ligy, prošlo klubem sedm různých hlavních trenérů. Jak nákladné je takto často měnit obsazení tohoto postu - a jak klub řeší smlouvy koučů, kteří v týmu skončí?
Vždy jsme vybírali renomované a zkušené trenéry, abychom tým dokázali udržet v nejvyšší soutěži. O takových trenérech platí, že jsou z platového hlediska náročnější, na druhé straně nám každý z těchto koučů v určité fázi pomohl a přinesl pozitiva. Bohužel, pravidelně platilo, že mu později došel dech a my jsme na výsledkový propad týmu museli reagovat. Zpočátku měli všichni trenéři smlouvu na dobu určitou pro rok či dva. V poslední době jsme zavedli smlouvy na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní lhůtou.

Jak složité je v současných finančních podmínkách přivést do týmu nějakého nového hráče?
Je to obrovsky složité. Momentálně jsou na českém fotbalovém klubu tři ekonomicky velmi silné kluby – Plzeň, Sparta a Slavia. Nadstandardním podmínkám, které tyto kluby nabízejí, nemohou obyčejné české prvoligové kluby konkurovat. Proto, když přivádíme nového hráče, tak se snažíme, aby zapadl do stávajícího kolektivu a pokud možno měl vztah k našemu regionu. Realizace přestupů je ekonomicky velmi náročná. V rozpočtu na ně máme každoročně vyčleněno 5 – 7 milionů korun. Nutno si uvědomit, že přestupy neobnášejí pouze kompenzaci klubu, z něhož hráč přichází, ale též musíme vypořádat nároky hráčských manažerů a agentů a opomenou nelze ani finance, které fotbalisté mnohdy dostávají za podpis smlouvy.

Během podzimní části klub hráčům snížil platy - do doby, než se dostanou na nesestupové pozice. Jak tento krok zpětně hodnotíte? A platí toto opatření i nyní v zimě, kdy hráči postavení v tabulce ovlivnit nemohou?
Představenstvo klubu v průběhu podzimu s ohledem na výsledky a tabulkové postavení týmu rozhodlo o dvacetiprocentní srážce ze základní mzdy hráčů. Toto opatření trvalo dva měsíce a nyní už mzdy nejsou nijak kráceny. Zároveň představenstvo pozastavilo vyplácení prémiové složky mzdy do doby, než tým bude s jistotou zachráněn.

Jste v polovině aktuální sezony. Ale máte už výhled na tu příští? Zhruba s jakým rozpočtem budete chtít pracovat?
Uvědomujeme si, že pokud chceme dlouhodobě zajistit konkurenceschopnost FC Vysočina v nejvyšší soutěži, tak musíme klubovou ekonomiku posílit a lépe vidět na naplnění rozpočtu. Proto dlouhodobě hledáme cesty, jak do financování fungování FC Vysočina vtáhnout další silné partnery, kteří by klub ročně podporovali částkou v řádech milionů korun. Asi nemusím zdůrazňovat, jak je toto snažení v podmínkách Jihlavy a Vysočiny složité. Rozhodně to neznamená, že si můžeme stěžovat na nezájem reklamních partnerů, jejichž počet se v nejvyšší soutěži ustálil na více než stovce subjektů a náleží jim velký dík. Bohužel, zahraniční firmy, které v našem regionu podnikají, podporu vnímají spíše jako okrajovou záležitost. Jiné firmy pak reklamu prostřednictvím fotbalu spojují jen s případnou obchodní a zakázkovou vazbou na stavební společnost PSJ.

V případě, že by se tým nepodařilo zachránit v nejvyšší soutěži, musely by se finance nějak řešit?
O takové alternativě ani nechci uvažovat. Jsem přesvědčen, že síla kádru je taková, abychom se v nejvyšší soutěži dokázali udržet. Byla by to velká škoda pro fotbal, pro město i celý Kraj Vysočina, kdyby tento černý scénář nastal. Došlo by k narušení dlouhodobých investičních záměrů a sportovních cílů, které náš klub má. Určitě by to znamenalo i zásah do klubového rozpočtu či personálního obsazení.

Byli byste jako klub ochotni nechat nahlédnout do finančních odměn vašich hráčů? Jsou smlouvy koncipovány jako základní plat a bonusy?
Fotbalisté dostávají základní měsíční plat. Vedle toho jim klubové představenstvo pro každou sezónu schvaluje prémiový řád, který se následně promítá do odměn za dosažené body, jež jsou součástí jejich profesionálních smluv. U zahraničních hráčů se klub podílí i na letenkách a ubytování.

Lze uvést, že mzdy trenérů a členů realizačních týmů dospělých a mládeže našeho klubu představují měsíční částku 750 tisíc korun. Mzdy profesionálních hráčů měsíčně obnášejí sumu 1,7 milionů korun a platy šestnácti zaměstnanců tvoří 550 tisíc korun včetně odvodů. Měsíčně tak potřebujeme 3 miliony korun na pokrytí veškerých základních platů. To ale zdaleka nejsou všechny náklady, které rozpočet klubu výrazně zatěžují.

Vedení klubu už několikrát avizovalo zájem řešit situaci nevhodného sektoru pro hostující fanoušky. Vy osobně jste představil možný projekt výstavby nového multifunkčního objektu s tribunou. Je v této záležitosti něco nového?
Myslím si, že tento rok bude rozhodující, zda se celý záměr podaří posunout dál. Těší mne, že naše myšlenky jsou ze strany politiků i veřejnosti vnímány pozitivně. Nyní musíme vyřešit zásadní otázku, kde nalézt finanční zdroje na pokrytí zhruba 180 milionů korun, které by si tato stavební investice vyžádala. Určitě nepůjdeme cestou, že by celé břímě nákladů neslo výhradně město Jihlava či Kraj Vysočině. Momentálně se intenzivně snažím o souznění kraje s dotačními možnostmi, abychom vymysleli model, který nám v horizontu 2 – 3 let umožní tuto tribunu dobudovat. Věříme, že se podaří rozložit náklady na výstavbu mezi více zdrojů. Naší snahou a ideální variantou by bylo, kdyby se z dotací podařilo získat 60 – 80 milionů korun a kraj s městem by přispěly částkou po zhruba 50 milionech korun. Důležité bude, aby se podařilo vytvořit pracovní skupinu odborníků a úředníků, která se bude zodpovědně zabývat jednotlivými specifiky a zákonitostmi realizace a fungování tohoto specifického multifunkčního objektu.

Mezi některými fanoušky roste nespokojenost a často zaznívají hlasy, že FC Vysočina má stejného ředitele už dlouho a na tomto postu by byla potřeba změna. Vnímáte tuto kritiku? A jak byste na ní zareagoval?
Na kritiku má každý právo. Já bezesporu nejsem neomylný a nesu určitou zodpovědnost i za sportovní výsledky klubu. Myslím si však, že působení ředitele fotbalového klubu by se mělo hodnotit za celé období. Troufám si říci, že za práci pro jihlavský fotbal v uplynulých devatenácti letech se rozhodně nemusím stydět. Stačí si vzpomenout, jak tento klub tehdy fungoval a jak vypadalo jeho zázemí. Jihlava i Vysočina by měly být vděčné dvěma Brňákům – Františkovi Vaculíkovi a mně – že dlouhodobě heroicky pracujeme na tom, že vlastně venkovský fotbalový klub dostáváme na úroveň, na niž v minulosti ani nepomýšlel. Jsem přesvědčen, že je před námi ještě mnoho úkolů a výzev ve prospěch fotbalu v tomto kraji. Chceme dopracovat FC Vysočina do pozice jednoho z pilířů českého fotbalu, aby si mohl dávat ještě odvážnější cíle, než je udržení nejvyšší soutěže. Zároveň vytvořit podmínky a zázemí, aby v tady budoucnu mohlo hrát národní mužstvo přípravné utkání. Ukončení našeho snažení by bylo to nejjednodušší, co bychom mohli udělat.

  • rozhovor s ředitelem Tulisem na stránkách iDNES.cz

 
Aktuálně

Představujeme partnery: Technické obory a fotbal jdou dohromady aneb prezentace LINDE a EMRO

Doposud jsme prezentovali vždy pouze jediného partnera. Tentokrát jsme se rozhodli prezentaci spojit a představit hned dvojici podporovatelů FC Vysočina. Oba jsou z technické oblasti. Společnost Linde se specializuje na plyn, Emro pro změnu na elektřinu. Shodně však pomáhají v rozvoji i fotbalové Vysočině. Celý článek

 
Servis
V tento den před lety
 
Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies

 
 
×
Dnes v 18:00
FC Vysočina Jihlava
FK Dukla Praha
 
 

Akcionáři klubu

Hlavní partneři klubu

Významní partneři klubu

Partneři klubu

Mediální partneři klubu