Davis Ikaunieks: Tvrdou prací záchranu vybojujeme!

Byl pro tebe zápas proti Hradci Králové tím nejvydařenějším v jihlavském dresu?
Určitě se mi toto utkání vydařilo, nicméně bych řekl, že se mi ještě více povedlo úvodní podzimní utkání doma proti Plzni, kde jsem hned při debutu v české lize zaznamenal branku. Škoda, že jsme nakonec smolně 1:2 podlehli.

Vstřelil si někdy dva krásnější góly? Můžeš popsat, jak si viděl jejich zrod?
Myslím, že jsem určitě zaznamenal i hezčí branky. Každopádně si těchto dvou tref hodně vážím. První padla po ideálním pasu od Dvořky, balón jsem si hodil kolem stopera a rychle jsem byl sám před brankářem. O kličce jsem nepřemýšlel, chtěl jsem střílet k pravé tyčce. Druhý gól se zrodil po voleji Jožky Urblíka z hranice vápna, který šťastně odrazil od zad blokujícího hráče. Opsal vysoký oblouk a já jsem zrovna byl ve správnou chvíli na správném místě. Všiml jsem si, že gólman nejde proti mně a proto jsem se okamžitě rozhodl pro střelu z první. Jsem rád, že jsem se ideálně trefil.

Vysočina se na jaře prezentuje hrou na dva útočníky. Vyhovuje ti to? Hraje se ti lépe na hrotu, než na kraji zálohy?
Pro fotbalistu je přeci vždy nejlepší ten styl, ve kterém hraje v základní sestavě. Těší mne, že do ní momentálně patřím. Při mém stylu hry se asi lépe cítím ve středu hřiště jako jeden ze dvou útočníků, ale nemám problém hrát na křídle.

Pozoruješ velký rozdíl mezi tréninky českého a lotyšského prvoligového týmu?
Vždy více záleží na mentalitě či vzdělání trenéra, na jeho zaměření a způsobu hry. V Lotyšsku jsme též měli kvalitní kouče, kteří se snažili o moderní tréninky. Je jasné, že jsem se po letní změně působiště musel vypořádat s novinkami v tréninku i taktice. Příprava byla hodně náročná jak v létě, tak i v zimě.

Prožíváš nepříjemný boj o záchranu v nejvyšší české soutěži. Čekal jsi, že sezóna bude takto těžká? Jak vnímáš kvalitu české ligy oproti lotyšské soutěži?
Když jsem do Česka přišel, tak jsem o něčem takovém nepřemýšlel. Nečekal jsem, že budeme takto namočení do záchranářských bojů. Ostatně, nikdy jsem je v kariéře nezažil, je to pro mne nová situace. Věřím, že tvrdou prací záchranu vybojujeme!

Co se týče porovnání úrovně obou lig, tak kvalita jednoznačně převažuje na českou stranu. Ať už je to technika hráčů, taktická připravenost, herní myšlení, rychlost hry nebo síla hráčů. Neporovnatelné je to samozřejmě i z hlediska podoby a vybavení stadiónů nebo počtu fanoušků v ochozech.

Jak zpětně hodnotíš podzimní sezónu? Zdálo se, že ti v závěru podzimu přestalo dařit?
Do ligy jsem vstoupil velmi dobře, dařilo se mi a dával jsem i góly. Postupně se ale forma trochu vytratila. Zjistil jsem, že kvalitní výkony nepřijdou sami od sebe. Že je nutné na sobě neustále tvrdě pracovat, abych si udržel místo v základní sestavě.

Zvažoval si, zda v zimě přijmeš jihlavskou nabídku na přestup z FK Liepaja?
Z mého hlediska nebylo co řešit, protože podmínky, za jakých do Jihlavy v zimě přestoupím, byly pevně stanoveny už v transferu z léta 2016. Rozhodnutí tak nebylo na mě, ale pouze na FC Vysočina. Jsem rád, že klub svoji přestupovou opci uplatnil.

V Jihlavě jsi už osm měsíců. Jak se ti město líbí, jsi v Česku spokojený?
Abych pravdu řekl, tak Jihlava se mi moc nelíbí. Je to poměrně malé město, nic moc se tu nedá dělat. V létě to ještě šlo, ale v zimě to pro mne bylo dost nepříznivé. Více se mi líbí v Praze, kam jsem se už párkrát byl podívat.

Podařilo se ti zapadnout do kabiny? Už všemu rozumíš?
Stále se to zlepšuje. Současná situace pro mne není vůbec srovnatelná s tím, jak tomu bylo po mém letním příchodu na Vysočinu. To pro mne bylo hodně těžké, nerozuměl jsem skoro ničemu. Teď už rozumím mnohem lépe, což platí i o pokynech trenérů. Pokud ne, tak se domluvím anglicky. Důležité pro mne bylo, že jsem přišel do velmi přátelského kolektivu, v němž se mi každý snažil pomoci. Je jasné, že mám blíže k cizincům v našem kádru, tedy k Yanimu, Batymu či Popovićovi.

OHLÉDNUTÍ ZA KARIÉROU

Odkud pocházíš? Kde si začínal s fotbalem a kdo tě k němu přivedl?
Pocházím z třináctitisícového města Kuldiga, které leží na západě Lotyšska. V místním klubu jsem začal s fotbalem poté, když si mne i mého bratra všiml jeden z trenérů na plácku v parku. Když mi bylo jedenáct let, tak nás i s bratrem oslovili z FHK Liepajas Metalurgs. Absolvovali jsme několik turnajů a poté nastal přesun do sto kilometrů vzdáleného přístavního města Liepaja, které je s 86 tisíci obyvateli třetím největším městem v Lotyšsku. Dva roky jsme byli ubytovaní na internátu, než se do Liepaji přestěhovali i naši rodiče.

Fotbalu se věnuje i tvůj bratr. Můžeš více přiblížit jeho kariéru?
Bratr Janis je o rok mladší a nastupuje na pozici záložníka. V lednu 2015 z FK Liepaja přestoupil do francouzského klubu FC Metz. Teď v zimě odešel na hostování do řecké Larisy. V reprezentaci debutoval už na konci října 2014. Dosud v národním týmu nastoupil do 14 utkání a dvakrát skóroval. Máme k sobě hodně blízko, na reprezentačních srazech jsme spolu na pokoji a vždy se těšíme na naše letní sportovní souboje. Hlavně jsme si oblíbili tenis.

Už v sedmnácti si v červnu 2012 začal hrát druhou ligu lotyšskou ligu za rezervní tým a zároveň si za „áčko“ pomalu naskakoval do nejvyšší soutěže...
Nešlo o klasickou druholigovou soutěž, ale spíše o juniorskou ligu. Každopádně jsem rád, že jsem se poměrně rychle začal prosazovat do prvního týmu. Do svého odchodu do Jihlavy jsem v nejvyšší lotyšské soutěži nastoupil do 85 utkání a vstřelil jsem 28 gólů.

Vzpomínáš si na debut v evropských pohárech? Kolik startů v evropských pohárech sis dosud připsal?
Atmosféru evropských pohárů jsem poprvé okusil v červenci 2012, kdy jsem na dvě minutky zasáhl do utkání na půdě Legie Varšava, kde jsme prohráli výrazně 5:1. O rok později jsme se neúspěšně snažili o vyřazení waleského klubu Prestatyn. Nastoupil jsem do obou duelů a nakonec jsme vypadli na penalty.

Za jakých okolností došlo v lednu 2014 k zániku FHK Liepajas Metalurgs a vznikl nový klub FK Liepaja?
FHK bohužel zkrachovalo a hrozilo, že v Leipaji nebude fungovat fotbalový klub. Naštěstí se do toho vložil bývalý rodák, lotyšský reprezentant a účastník EURA 2004 Maris Verpakovskis, jenž inicioval vznik nové firmy v podobě FK Liepaja. Stal se prezidentem klubu a uzavřel zde svoji bohatou a úspěšnou hráčskou kariéru.

Kdy jsi poprvé oblékl reprezentační dres? Které zápasy či turnaje si vybavuješ?
Začínal jsem už v reprezentaci U16 a prošel jsem až do výběru U21. Celkem jsem nastoupil do 45 mezistátních mládežnických utkání a vstřelil 15 branek. Absolvoval jsem řadu kvalifikačních duelů, ale asi to nejdůležitější z hlediska mé fotbalové kariéry se odehrálo na jaře 2016 na stadiónu Slovácka, kde jsme 2:1 podlehli Česku, a já vstřelil naši jedinou branku.

Nelze opomenout tvé působení v lotyšském národním týmu. Kdy jsi debutoval? Na který duel nejraději vzpomínáš?
Ještě jako hráč FK Liepaja jsem 1. června 2016 nastoupil do přípravného utkání proti Litvě. Pak ještě přišel duel proti Estonsku. Už jako hráč Jihlavy jsem v záři nastoupil do přípravy proti Lucembursku, kdy jsem vstřelil premiérový gól v nejcennějším dresu. O pár dní později přišlo kvalifikační vítězství v Andoře. V dalších duelech o postup na MS se nám už ale nedařilo, když jsme podlehli Faerským ostrovům, Maďarsku a Portugalsku, tudíž aktuální kvalifikační cyklus nemáme moc dobře rozehraný. Věřím ale, že máme šanci postoupit na příští EURO v roce 2020.

Je jasné, že nejlepší vzpomínku mám na duel proti úřadujícím Mistrům Evropy. V Portugalsku jsme před více než dvaceti tisíci diváky dokázali vyrovnat na 1:1, ale nakonec jsme podlehli 4:1. Dvě branky zaznamenal Ronaldo. Já jsem na levém křídle odehrál necelou hodinu duelu, tudíž jsem hodně soubojů sváděl se známým křídelníkem Nanim a pravým bekem Cancelem z Valencie.

Jak se vlastně zrodil tvůj letní přesun do Jihlavy?
Právě v kvalifikaci U21 si mne všiml sportovní manažer Milan Bokša, kontaktoval mého manažera Filipa Zíku a projevil o mne zájem. Domluvili jsme se na kontraktu a na hostování v FC Vysočina s přestupovou opcí. Mé rozhodnutí zamířit na angažmá do Česka podpořil a doporučil Kaspars Gorkšs, můj zkušený reprezentační spoluhráč a nedávný stoper Dukly Praha.

Jaké jsou tvé fotbalové cíle? Máš nějaký vysněný klub či ligu?
Své fotbalové sny nosím ve své hlavě a ve svém srdci. Nyní se plně koncentruji na mé výkony v dresu FC Vysočina.

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies

• Yeni Deneme Bonusu Veren Siteler
• Deneme Bonusu Veren Siteler
• Deneme Bonusu
• Deneme Bonusu Veren Yeni Siteler
• Deneme Bonusu Veren Siteler 2024