Miro Keresteš: V silách týmu je chytit úspěšnou sérii

NA AKTUÁLNÍ TÉMATA

Jak si vnímal svoji pozici v kádru Mladé Boleslavi. Přál sis nalezení pravidelného herního vytížení?
Přestup do Mladé Boleslavi jsem rozhodně bral za posun v kariéře a nemyslel jsem si, že okamžitě budu nastupovat pravidelně v základu. Ale čekal jsem, že o šanci zabojuji a ukáži se v dobrém světle. Věřil jsem o to víc, že trenér v předchozí sezóně obranu dost točil.
Už v zimě jsem měl nabídky z Jihlavy a Hradce Králové, ovšem Mladá Boleslav mne nechtěla pustit. V letní přípravě přišel nový kouč Uhrin, který mi příliš šancí nedával, a mně bylo jasné, že musím změnit dres a nalézt pravidelné herní vytížení. Lze říci, že na můj odchod dalo definitivní razítko mladoboleslavské vyřazení z Evropské ligy.

Zaregistroval si i jiné zájemce o tvé služby?
Měl jsem nabídky i z Bohemians a z Brna, ovšem už jsem byl dohodnutý s Vysočinou.

Jaké jsi měl informace o FC Vysočina? Našel si zde některé známé tváře?
Z ligových zápasů se vzájemně známe. V Brně jsem působil s Lukášem Zoubelem a znám odtud i trenéra gólmanů Luboše Přibyla. Bližší informace o klubovém zázemí jsem získal od svého manažera Vladimíra Vargy. Rozhodně jsem nešel do neznáma.

Po několika trénincích s týmem jsi nastoupil do ostré prověrky na Slavii. Jak těžké je takto narychlo zapadnout do týmu? Nechyběla ti herní praxe?
Ligu jsem hrál naposledy na konci dubna proti Brnu, tudíž jsem měl trochu obavy z herní kondice i praxe. Navíc jsem za tu krátkou dobu neznal fotbalové návyky spoluhráčů, nebyli jsme sehraní. Po zápase jsem měl dobrý pocit z toho, že jsem ho zvládl fyzicky. A snad to nebylo špatné ani herně.

Nakolik jsi byl spokojený se svým výkonem proti dalšímu ligovému favoritovi – Plzni?
Tento duel byl kondičně náročnější, než na Slavii. Stále nás samozřejmě straší šance, které jsme proti Viktorii nedokázali proměnit. Rozhodně byly výraznější, než ty plzeňské a klidně jsme mohli po první půli vést 2:0 nebo 3:0. Pokud jsme chtěli proti takto silnému soupeři uspět, tak jsme ještě minimálně druhou branku měli vstřelit. Pravdou je, že pokud by se hosté do takových tutovek dostali, tak by v nich asi byli efektivnější.

Nelze se nezeptat na závěr utkání a tvůj vzdušný souboj s Bakošem...
V zápalu hry jsem ho až tak nevnímal. Cítil jsem, že sudí ten střet mohl a nemusel posoudit, jako faul. Když jsem pak ale tento moment viděl na videu, tak Bakošovy ruce na mých ramenou nebylo možné přehlédnout. Prostě jasný faul, který však sudí nezapískal a my z následného rohu inkasovali.

Zahájený ligový ročník bude nesmírně náročný a vyrovnaný. Jak vnímáš ambice FC Vysočina? Je v silách týmu, aby se postavil nálepce outsidera?
Takto rozhodně nepřemýšlím. Špatný vstup do sezóny po těžkém losu neznamená, že budeme do konce ročníku bojovat o záchranu. Věřím, že je v silách týmu chytit úspěšnou sérii, nabrat tolik potřebné sebevědomí a odrazit se do vyšších příček tabulky. Důležité zápas jsou před námi.

Mimochodem, proč podle tebe Mladé Boleslavi nevyšel vstup do podzimních bojů? Co scházelo postupu do 4. předkola Evropské ligy?
Boleslavi se předkolo Evropské nevyvedlo poprvé, tudíž mám pocit, že smolné vyřazení na albánské půdě se na tymu negativně podepsalo i v lize. Utkání ve Skënderbeu jsem strávil na lavičce a cítil jsem, že čím déle se bude ve velkém vedru hrát, tím budou klesat naše šance na postup. Navíc domácí publikum své hráče skvěle hnalo. Byl to opravdu těžký zápas.

OHLÉDNUTÍ ZA KARIÉROU

Kde jsi začínal s fotbalem? Jaké byly roky v Prešově?
Pocházím z vesničky Chmeľov, která se nachází asi dvacet kilometrů od Prešova. Do dorostenecké kategorie jsem přešel do Tatranu a už někdy v sedmnácti letech jsem začal trénovat s prvním týmem. Za kouče Romana Pivarníka se prosazovali hlavně starší hráči a cizinci, mladí nedostávali šanci. V té době tam byli i exjihlavští Kaplan, Čep a Josl.

Jak důležitá byla pro tvůj fotbalový vývoj hostování ve Veľkém Šariši a v Lokomotivě Košice?
V Prešově to bylo zavřené, tudíž jsem v létě 2009 odešel na hostování do třetiligového Veľkého Šariše, kde jsem se během dvou ročníků otrkal mezi dospělými. V létě 2011 jsem zamířil do Lokomotivy Košice, která tehdy též hrál III. ligu, skupinu Východ.

Chodil si normálně do práce? Čím ses živil?
Byl jsem poloprofesionál. Někdy jsem chodil na šestou ráno do práce a po směně ve fabrice jsem mazal na trénink. Jsem kluk z vesnice, tudíž mi manuální práce nedělá problém. Dělal jsem svářeče hliníkových motivů, kdy jsem podle šablon vytvářel vánoční motivy. Byly to drahé výrobky, které se vozily do Rakouska. Slušně nás platili a práce mě bavila. V mladém věku jsem tak získal velkou zkušenost, naučil jsem se vážit si peněz a srovnal jsem si priority. O to více si teď vážím lehčí fotbalový život.

Nebyl po hostováních v nižších soutěžích ve hře tvůj návrat do Prešova?
Prešov o mne neměl zájem, zároveň však za přestup do slovenských klubů požadoval velké peníze. Na tom ztroskotal můj uvažovaný přestup do prvoligového 1.FC Košice nebo do Myjavy. Řešením tak byl můj přestup do zahraničí a odtud se vrátit zpět na Slovensko. V lednu 2013 jsem se tak ocitl ve Znojmě, podepsal jsem smlouvu a vzápětí mne na zimní přípravu vzala prvoligová Myjava. Jenže tři dny před startem soutěže přestup padl, protože Znojmo nemělo dostatečnou profesionální licenci k tomu, aby mne mohlo zaregistrovat.

Východiskem z nouze nakonec bylo působení v týmu nováčka MSFL – Orlové...
Musel jsem zůstat v Česku, což se nakonec ukázalo být jako správné rozhodnutí. Řekl jsem si, že si dám dva tři roky, abych prorazil do profifotbalu a mohl se jím živit. Pokud by se mi to nepovedlo, tak bych to zabalil a šel bych normálně pracovat. Pro jaro 2013 jsem narychlo získal angažmá v Orlové. Jiné východisko jsem neměl, byl jsem rád za herní praxi. Za další půl rok jsem byl v Opavě, kterou jsem v létě 2013 upřednostnil před druholigovým Frýdkem-Místkem. Opava tehdy hrála jen třetí ligu, ovšem klub fungoval profesionálně a na úrovni. Na toto angažmá vzpomínám rád. Odrazilo mne do I. ligy.

Z třetí ligy do první. To musel být velký skok, ne?
Je to tak. Do té doby jsem vlastně znal jen třetiligové zápasy, tudíž přesun do Brna znamenal výraznou změnu. Jiné jsou tréninky, ovšem nejmarkantnější rozdíl představuje atmosféra zápasů, velké stadióny a tlak na hráče. Zvlášť, když jsem v lize debutoval na Spartě. Chvíli mi trvalo, než jsem se přizpůsobil.

Jak na působení ve Zbrojovce vzpomínáš?
Přišel jsem tam v lednu 2014 a v Brně jsem nakonec strávil dva a půl roku. Po celou dobu mne vedl trenér Václav Kotal. V prvním půlroce jsem nastoupil do deseti utkání a vstřelil jsem branku do sítě Dukly. Na podzim mne zabrzdilo poranění menisku a artroskopie, tudíž jsem poprvé nastoupil až ve 12. kole. Shodou okolností to bylo při porážce v Jihlavě. Zbytek ročníku jsem už odehrál celý.

Nejvíce se ti vyvedla sezóna 2015/16...
To je pravda. Hrál jsem pravidelně a hlavně se dařilo celému týmu, když jsme obsadili celkovou 6. příčku. To bylo super.

V létě 2016 přišlo laso z Mladé Boleslavi. Co scházelo tomu, aby ses v městě automobilů výrazně prosadil a navázal na brněnské angažmá?
V Brně jsem měl ještě smlouvu na půl roku, když se zrodil zájem z Mladé Boleslavi. Věděl jsem, že se taková nabídka nemusí opakovat. Nebylo na co čekat. Přišel jsem za trenéra Karla Jarolíma, který si mne vybral a já věřil, že mi dá šanci. Před ligovým startem jsem nastoupil do obou kvalifikačních duelů Evropské ligy proti makedonskému Shkendija Tetovo. Jenže záhy kouč Jarolím odešel k českému národnímu týmu a moje pozice v týmu se zhoršila. Nezlepšila se ani po dalších výměnách trenérů. Nakonec jsem v dresu Boleslavi během uplynulého ročníku nastoupil jen do tří prvoligových utkání a tří duelů MOL Cupu.

Jak těžké pro tebe bylo vysedávání na lavičce?
Nebylo příjemné a jednoduché, když jsem předtím v Brně nastupoval pravidelně. Moje pozice se nelepšila ani při změnách trenérů. Dostal jsem jen malou šanci. Myslím, že jsem špatně trénoval (úsměv).

Máš další fotbalové plány? Uvažuješ, že by ses fotbalově vrátil na Slovensko?
Jednou bych rád ještě zkusil angažmá v jiné zemi. Teď jsem ale teprve pár týdnů v Jihlavě a soustředím se na působení v FCV. Do budoucna plánuji, že bych chtěl žít na Slovensku v blízkosti domova, tudíž si umím představit, že bych se v závěru kariéry vrátil do Prešova.

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies

• Yeni Deneme Bonusu Veren Siteler
• Deneme Bonusu Veren Siteler
• Deneme Bonusu
• Deneme Bonusu Veren Yeni Siteler
• Deneme Bonusu Veren Siteler 2024