06.03.2007, Miroslav Fuks

ABECEDA s... Jiřím Vítem

ABECEDA s... Jiřím VítemProstřednictvím tradiční profilové ABECEDY představujeme novou zimní posilu našeho týmu, stopera či defenzivního záložníka Jiřího Víta.

 
CÍLE: Teď se maximálně soustředím na jihlavské angažmá a moc si přeji, abychom se společně mohli dočkat šťastného postupového konce. Jako každý bych si samozřejmě jednou rád zahrál i v cizině, ale je mi jasné, že jako nereprezentant a defenzivní hráč to budu mít velmi složité. Navíc mám do léta 2008 smlouvu v Boleslavi.

DOMOV: Doposud jsem bydlel v Jablonci se svojí přítelkyní. Po přesunu do Jihlavy jsem byl umístěn se spoluhráči do bytu a dojíždím. I proto v Jihlavě hledám pronájem bytu, kam bychom se mohli s přítelkyní a našimi dvěma stafordskými teriéry nastěhovat.

EVROPA: Zápasy v evropských pohárech pro mne představovaly vrchol kariéry. Zahrát si kvalifikaci Ligy mistrů s Valerengou Oslo a Galatasaray Istanbul nebo Pohár UEFA proti Marseille se nepovede každému. Bylo pro mne velkým zážitkem nastoupit proti hráčům, které jsem znal pouze z televize.

FC PSJ: Do tehdejšího FC PSJ Jihlava jsem zamířil poté, co jsem se neprosadil v druholigové Poštorné. Myslel jsem, že zde budu hrát více, ale mé záměry toto působení nesplnilo. Protože jsem přišel v průběhu jara, tak jsem do sestavy spíše naskakoval. Spokojený tehdy nebyl ani celý tým, který svoji snahu postoupit do II. ligy nedokázal dotáhnout do konce. Z tehdejších hráčů jsem ve Vysočině našel pouze Michala Kadlece, který však byl zraněný. Dále mi v paměti utkvěli Kaplan, Šebek, Koníř, Vítů, Tržil či Staněk.

JABLONEC: Působení v Ratíškovicích přineslo velké pozitivum v tom, že jsem na sebe upozornil v profi fotbale a že jsem navázal spolupráci s trenérem Paličkou. Ten mi dal po sestupu Ratíškovic velkou šanci v Jablonci, kde již rok trénoval. Na sever Čech jsem z Olomouce přestoupil a dostal jsem tak první prvoligovou šanci. V první sezóně 2002/03 se mi nad očekávání dařilo a já nastoupil ke dvaceti zápasům. Ve stoperské dvojici jsem nejčastěji hrál s Hrotkem či Homolou. V průběhu druhé sezóny došlo k výměně trenéra, nastoupil pan Rada a ten začal sázet na jiné hráče. Ve fotbale to tak už prostě bývá. Na podzim 2003 jsem proto nastoupil jen čtyřikrát a byl jsem rád, že mne v zimě oslovila Mladá Boleslav.

MLADÁ BOLESLAV: Do města aut mne vytáhl trenér Bokša s cílem pomoci vytouženému postupu do I. ligy. To se nám skutečně podařilo a já tak byl u historicky prvního postupu Boleslavi do nejvyšší soutěže.

Tím však vzestup ambiciózního a finančně dobře zajištěného klubu nekončil. V první i druhé mladoboleslavské prvoligové sezóně jsem nastupoval pravidelně. Ovšem zatímco v ročníku 2004/05 jsme se zachraňovali, v loňském ročníku jsme dosáhli na fantastické 2. místo! Trenéru Uhrinovi se podařilo složit velmi kvalitní a soudržný tým s řadou osobností, které bez problémů zapadli do kolektivu. Zákonitě do přineslo i starty v evropských pohárech.

Evropa však sebou zákonitě přinesla další posílení týmu a zvýšenou konkurenci. Já jsem s ní počítal a hodlal jsem se o své místo porvat. Vedení klubu se mnou navíc prodloužilo smlouvu, tudíž jsem cítil důvěru a vše nasvědčovalo tomu, že zde budu mít i nadále perspektivu. Skutečně jsem na podzim začal v základu a hrál jsem i úvodní pohárové zápasy. Poté však přišel Rajnoch a já se na hřiště už prakticky nedostal. Vše vyústilo v zimní vyřazení z kádru prvního mužstva. Šlo o velmi nepříjemnou skutečnost, která navíc byla dost medializovaná. Museli jsem se s tím však smířit. Podobně bohužel dopadl i kamarád Lukáš Vaculík, u kterého se to vůbec nečekalo a který to nesl velmi těžce.

OLOMOUC: K fotbalu mne přivedl v mých pěti letech můj otec, který sám v dresu Sigmy chytal. I já jsem se zpočátku postavil do branky, ale byl jsem příliš malý a tak mne brzy přestalo bavit lovit ze sítě míče. Postupně jsem prošel všemi mládežnickými kategoriemi, což vyvrcholilo v posledním dorosteneckém roce, kdy jsem v jednom týmu s Ujfalušim či Heinzem získal mistrovský titul. Na rozdíl do těchto budoucích reprezentantů jsem přeci jenom nepobral tolik talentu a ten jsem musel nahrazovat tréninkovou pílí a poctivostí. I proto mé prosazení mezi dospělými chvíli trvalo a já strávil tři roky v juniorce. Na podzim 1998, kdy Sigmu trénoval pan Bokša, jsem se začal připravovat s „A“ týmem, ale do ligového zápasu jsem nikdy nezasáhl.

POŠTORNÁ: Na počátku jara 1999 jsem z Tatranu dostal nabídku na hostování a já tak poprvé fotbalově opustil Olomouc. Mužstvo tehdy trénoval Uhrin mladší, ovšem já se zkraje sezóny neprosadil do základní sestavy, ve II. lize jsem nastoupil jen dvakrát a tak jsem brzy změnil působiště. Zamířil jsem do tehdy třetiligové Jihlavy.

RATÍŠKOVICE: Po působení v Jihlavě jsem se na celý ročník 99/00 vrátil do juniorky Sigmy. V létě mne pak stáhl exolomoucký trenér Palička na hostování do druholigových Ratíškovic. Znamenalo to vlastně můj první krok do velkého fotbalu. V první sezóně jsme dokázali uhrát 3. místo ve II. lize, ovšem druhá sezóna dopadla mnohem hůře a Ratíškovice v ní z 15. místa sestoupili. Kádr byl bohužel velmi oslaben…

TÁTA: V Olomouci chytal ligu a později se z něho stal masér a trenér gólmanů. Kouč Brückner ho navíc v sezóně 98/99 zařadil do realizačního týmu „21“ a později plynule s ním přešel i k “áčku“, kde působí dodnes.

VYSOČINA: Brzy po vyřazení z kádru mi mladoboleslavské vedení nabídlo exotické angažmá v gruzínském Dynamu Tbilisi, které vede pan Uhrin starší. Určitý zájem byl i ze strany Teplic, Zlína či Hradce Králové. Vše však zkomplikovalo mé lednové zranění stehenního svalu, které mi neumožnilo absolvovat zkoušky v těchto klubech. Zájem Jihlavy však nadále trval a já nakonec na nabídku kývl. Vysočina si na mne vlastně počkala. Výhodou jistě bylo, že znám pány Tulise a Bokšu, kteří věří, že týmu mohu pomoci.

V Jihlavě jsem našel kvalitní tým a dobrou partu, ze které sálá snaha dosáhnout na postup. Mužstvo je vyvážené se zkušenými hráči a velmi talentovanými mladíky. Navíc hrát může všech 20 hráčů. S konkurencí ostatně počítám a je mi jasné, že trenéři týden před startem sezóny kvůli mně nepřekopou osvědčenou sestavu. Kluci jsou na sebe zvyklí a zvláště v obraně není dobré dělat radikální změny. Věřím, že můj čas určitě přijde a já budu moci vytouženému postupu přispět.

Pochválit určitě musím i zázemí klubu a krásnou novou tribunu. Tato cesta postupné rekonstrukce je určitě vhodnou variantou pro klub, hráče i fanoušky.

 
Aktuálně

Vysočina ve druhém utkání přípravy přišla v závěru o výhru

Druhá letní přípravná konfrontace FC Vysočina s nováčkem nejvyšší soutěže nabídla vyrovnaný průběh a množství šancí na obou stranách. Nakonec bylo šťastnější Brno, které dvěma brankami Šumbery v závěru duelu otočilo nepříznivý průběh po vedoucí brance Rajmunda Mikuše ze 75. minuty – 1:2 (0:0). Celý článek

 
Servis
V tento den před lety
 
Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2020 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.

 
 
 
 

Akcionáři klubu

Hlavní partneři klubu

Významní partneři klubu

Partneři klubu

Mediální partneři klubu