23.03.2007, Miroslav Fuks

ABECEDA s... Theodorem Gebreselassiem

ABECEDA s... Theodorem GebreselassiemProstřednictvím tradiční ABECEDY představujeme nový objev sestavy FC Vysočina - velkomeziříčského odchovance a pravého obránce či stopera Theodora Gebreselassieho.

 
AUTO: V Jihlavě bydlím v bytě s Michalem Vávrou. Dost často se tak pohybuji na trase Jihlava – Velké Meziříčí a proto jsem si čerstvě pořídil Chevrolet Lacetti.

BARVA PLETI: Nikdy jsem v tomto směru nezaznamenal nějaký problém či konflikt. Ve výjimečných případech si hloupou reakci neodpustí nějaký anonym z publika, ale ty zcela ignoruji.

CÍLE: Jsem realista a snažím se jít postupnou cestou. Od dětství bylo mým snem živit se fotbalem. V tuto chvíli je jistě nejen mým cílem s Vysočinou postoupit do I. ligy. V Jihlavě mám každopádně smlouvu do roku 2010.

ETIOPIE: Tatínek je rodilý Etiopan. Já jsem se tam bohužel podíval pouze jednou, když jsem byl hodně malý a tudíž z tohoto pobytu mám prakticky nulové zážitky. Určitě bych se sem chtěl znovu podívat. Úředním etiopským jazykem je angličtina, kterou mne maminka učila od nástupu do 1. třídy. Angličtina mi proto nečiní potíže.

FILM: Sledování kvalitních filmů nejrůznějších žánrů je mým velkým koníčkem. Chodím do kina, koukám na DVD a řadu filmů jsem viděl i vícekrát. Mým oblíbeným kouskem je například Pulp Fiction. Teď se zrovna chystám do Brna na novinku 300: Bitva u Thermopyl.

GÓL: V dospělých týmech FC Vysočina na první gól stále čekám, tudíž si vybavuji branku, kterou jsem vstřelil do dresu Velkého Meziříčí v divizním utkání v Třebíči. Tehdy jsem se v závěru duelu přesunul na hrot a netypicky levou nohou jsem vyrovnal na konečných 3:3.

HUDBA: Muzika je mým druhým velkým koníčkem vedle filmu. Poslouchám černou muziku, zejména rap a hip-hop. Kromě metalu si ale poslechnu všechno. Spíše však zahraniční interprety než české.

JIHLAVA: Do jihlavských starších žáků mne přivedl někdy v roce 1998 pan Fikes. Z Velké Meziříčí se mnou dorazil i trenér Invald a jeho syn Roman, se kterým jsem to dotáhl až do ligového dorostu.
V Jihlavě už samozřejmě byla mnohem větší konkurence a proto jsem vždy zůstával ve svém ročníku. I ve straším dorostu jsem získal pevné místo až v posledním dorosteneckém roce. Přesto jsem do extraligy zasáhl ještě na jaře 2004 pod vedením trenéra Jansy a částečně jsem se trak podílel na záchraně nejvyšší soutěže. V dalším ročníku už tým koučoval pan Křeček a já na postup stopera nastupoval pravidelně. I tato sezóna 2004/05 nakonec skončila kýženou záchranou.
Do juniorky jsem přišel v době, kdy „A“ tým postoupil do Gambrinus ligy a „béčko“ se chystalo na premiéru v MSFL. Konkurence logicky byla velká a já bych měl problémy hrát pravidelně. Proto jsem uvítal možnost na podzim hostovat v divizním Meziříčí. V zimě jsem se vrátil do přípravy juniorky, kde mne bohužel potkalo zranění, které mne vyřadilo z boje o sestavu. Proto jsem po svém uzdravení znovu zamířil na hostování do Velmezu.
V létě jsem se do Jihlavy vrátil s jednoznačným cílem prosadit se v kádru juniorky a začít pravidelně hrát MSFL. To se mi skutečně podařilo. I náš podzimní start do soutěže byl dobrý, ovšem v závěru sezóny na nás přišla krize, nedávali jsme góly a tak mužstvo na jaře čeká těžký boj o záchranu. Jsem však přesvědčen, že to mančaft zvládne. Já jsem samozřejmě připraven kdykoliv v zápase „béčka“ nastoupit.
Do kádru prvního týmu jsem byl přeřazen ve druhé polovině podzimu. Kluci mne, stejně jako ve všech předchozích týmech, mezi sebou přijali výborně. Do vypjatých druholigových zápasů jsem však na podzim nezasáhl. Seděl jsem na lavičce a hrál za „béčko“. S nástupem do zimní přípravy se pan Bokša rozhodl vyzkoušet mne na postu pravém obránce, kde se mi jak v trénincích, tak v přípravných zápasech docela dařilo. Sice se mi v přípravě nevyhnul výron v kotníku a nachlazení, přesto jsem kouče přesvědčil, aby mi dal v úvodu sezóny šanci v základní sestavě.
Zatím jsem nastoupil v jarní premiéře v Ústí a poté doma proti Hlučínu. Snad jsem trenérovu důvěru nezklamal. Lepší pocit ze svého výkonu jsem měl v Ústí. Doma jsem se přeci jenom několika horších momentů nevyvaroval. Svoji roli určitě sehrála i nervozita před domácími fanoušky. Moc bych si přál, abych si svými výkony místo v sestavě i nadále udržel.

KONÍČKY: Vedle fotbalu, muziky a filmu mi skutečně moc dalších aktivit nezbývá. Maximálně si zahraju volejbal nebo basketbal.

LITERATURA: Čtu časopisy o filmech.

MĚSTO: „Mým“ městem zůstává Velké Meziříčí, ovšem více než šest let života v Jihlavě se začíná stále více projevovat.

NÁPOJ & JÍDLO: Doma rozhodně nevaříme vyloženě českou kuchyni. Základem je maso. Osobně nám nejraději klasický řízek a colu.

POST: Momentálně se nejlépe cítím na pravém beku, přestože jsem zde hrál naposledy někdy v mladších žácích. Vyhovuje mi, že zde není tak velká zodpovědnost jako na stoperovi a že mohu dost útočit. V předchozích sezónách jsem toho však nejvíce odehrál na stoperovi a trenéři mne nasazovali i na post středního defenzivního záložníka.

RODINA: Rodiče se seznámili během svých studií na VŠ v Olomouci. Vzali se a zakotvili ve Velkém Meziříčí. Tatínek je vystudovaný diabetolog a pracuje v nemocnici v Mostišti. Moje šestnáctiletá sestra studuje Gymnázium v Olomouci, kde zároveň hraje házenou. Zde ji na prvoligové úrovni hrávala i maminka. Genům mých rodičů určitě mohu poděkovat za to, že se mi daří prakticky všechny míčové sporty. Naopak zimní sporty mi nejdou skoro vůbec. Bruslit ale umím.

ŠKOLA: Po základní škole jsem nevěděl, kde ve studiu pokračovat a proto jsem nakonec zamířil na stavební průmyslovku v Jihlavě, což nebyla dobrá volba. Hlavní bylo, že jsem udělal maturitu. Poté jsem nastoupil na denní studium na Fakultě tělesné kultury při VŠ v Olomouci. Jedná se o obor ochrana obyvatelstva, což ve stručnosti znamená řešení a předcházení mimořádným událostem. S přeřazením do kádru „áčka“ jsem musel přejít na dálkové studium, což však bylo a je dost komplikované a já nyní popravdě uvažuji, zda budu ve studiu nadále pokračovat. Uvidíme.

ÚČES: Vlasy moc neřeším. Jednoduše je nechávám růstu a stahuji je čelenkou. Až jsou moc dlouhé, tak je zkrátím.

VELKÉ MEZIŘÍČÍ: Fotbal hráli moji kamarádi a tak jsem s ním ve 2. třídě s podporou otce začal i já. Postupně jsem prošel jednotlivé kategorie, přičemž už jako mladší žák jsem nastupoval za starší.
Do Velmezu jsem se vrátil v loňské sezóně 2005/06, kdy jsem hostoval v divizním týmu dospělých. Byl jsem rád, že mohu pravidelně nastupovat za dospělé, navíc jsem přišel do výborné party, kde jsem prakticky všechny hráče dobře znal. Přeci jen jsem však cítil, že bych potřeboval hrát kvalitnější soutěž.

ZRANĚNÍ: Pronásledují mne chronické výrony kotníku. Jinak jsem naštěstí v pořádku.

ŽENY: Zhruba rok a půl mám přítelkyni Leonu.

 
Aktuálně

U16 na All Stars Cupu: velmi dobré 10. místo!

Mladší dorostenci FC Vysočina se ve dnech od 14. do 16. června po dvou letech znovu představili na prestižním mezinárodním turnaji All Stars Cup. V obrovské konkurenci se v Praze rozhodně neztratili a při měření sil proti špičkovým světovým klubům zanechali velmi dobrý dojem. Po úvodních dnech jim jen těsně unikl postup do finálové osmičky a... Celý článek

 
Servis
V tento den před lety
 
Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2019 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.

 
 
 
M-soft
 

Akcionáři klubu

Hlavní partneři klubu

Významní partneři klubu

Partneři klubu

Mediální partneři klubu