Džeko? Já jdu vlastní cestou, říká mladý střelec Mešanovič

Do Česka jste přišel v létě roku 2006 z bosenského klubu FK Radnik. Jak k tomu došlo?

Při mém angažmá v Bosně za mnou přišel majitel klubu, který je zároveň manažerem a nabídl mi možnost zkusit hrát v Česku.

Vám v té době bylo šestnáct let a měl jste zamířit do cizí země. Jak složité bylo rozhodování, zda tuto nabídku přijmout?

Určitě to nebylo jednoduché. Nechal jsem v Bosně rodiče, kamarády, školu... Ale když chcete v životě něco dokázat, musíte tomu umět také něco obětovat.

Věděl jste v té době o Česku něco, nebo to pro vás bylo pro vás zcela neznámé místo?

O Česku jsem toho moc nevěděl, vlastně vůbec nic. Věděl jsem jen to, že sem odešel Džeko. Ale věřil jsem, že působení zde bude pro moji budoucnost jenom dobré.

A jak moc bylo náročné se v novém prostředí zorientovat? Dokázal jste do kabiny zapadnout rychle?

Na začátku, ještě v dorostu, to bylo těžké. Neuměl jsem ani trochu česky a nebylo to nic příjemného. Ale každý den se to zlepšovalo. Nakonec čeština není ani tak těžká. Je hodně srovnatelná s řečí, kterou se mluví v bývalé Jugoslávii. Nějaká slova jsou asi úplně stejná, takže se to dá zvládnout.

Tuto sezonu jste v Jablonci začínal v třetiligové rezervě, kde jste během osmi kol nastřílel osm branek. Věřil jste, že tím na sebe upozorníte?

Veřil jsem hlavně tomu, že se dostanu do áčka Jablonce. Ale bohužel to nevyšlo. Tak jsem se snažil dávat co nejvíce gólů a čekal jsem, co se stane dál.

Probojovat se do sestavy prvoligového A-týmu Jablonce, který navíc v útoku spoléhá na Davida Lafatu, asi není nic jednoduchého?

Tak určitě, Lafata je dobrý hráč. Ale myslím, že časem se dokážu probojovat i do základu áčka.

Vysvobozením ze třetí ligy byla nabídka z Jihlavy. Jak jste ji vnímal?

Určitě jsem ji přivítal. Na začátku mě vedení Jablonce nechtělo pustit, nevím ani proč. Možná proto, že Vošahlík jel na mistrovství světa dvacítek a v Jablonci bylo málo útočníků. Ale nakonec mě uvolnili. A já jsem rád, že jsem tady.

Kdy vás vlastně Jihlava poprvé kontaktovala?

Neřeknu vám to úplně přesně, ale je to asi tak čtyři, pět týdnů zpátky. A vlastně jsem přišel před dvěma týdny.

A co jste o Jihlavě věděl?

Moc toho nebylo. Věděl jsem, že hrají druhou ligu a že mají postupové ambice. Další věci jsem pak postupně zjišťoval přes internet a podobně.

Vysočina má v kádru několik mladých hráčů, v útoku vedle vás nastupuje stejně starý Stanislav Tecl. Jak se vám s ním, ve dvojici "mladých pušek", spolupracuje?

Standa je dobrý hráč, strašně mi vyhovuje. Je rychlý, docela dost maká... Když hrajete na dva útočníky, je to o něčem úplně jiném, než když jste na hrotu sami. Pomáháte jeden druhému a to je jedině dobře.

V jihlavském dresu jste se uvedl čtyřmi brankami ve dvou zápasech. S takovým startem musíte být spokojen...

Tak spokojen určitě jsem (úsměv). Hlavně s těmi posledními dvěma góly proti Spartě B, protože jsme vyhráli a máme doma tři body. To je to nejdůležitější.

Stačil jste v Jihlavě už něco poznat? Ukázali vám kluci město?

Po zápase jsme šli na kafe, ale nic moc jsem neviděl. Ale určitě se rozkoukám. Ještě mám čtyři týdny, tak uvidím, co za tu dobu stihnu.

Jihlavu vede trenér Luboš Urban. Vím, že hodnocení vašeho přímého nadřízeného je asi složité, ale jak se vám pod ním hraje?

S trenérem jsem určitě spokojen. Chce hrát fotbal do kombinace a to mi vyhovuje víc, než nakopávané balony.

Podle toho, jak o Jihlavě mluvíte, byste asi nebyl proti tomu, kdyby se vaše hostování protáhlo i na jarní část soutěže?

Určitě bych se tomu nebránil, to vůbec. Jsou tady skvělí spoluhráči, se kterými si výborně rozumím.

Chtěl byste tak Vysočině pomoct k vysněnému návratu do nejvyšší soutěže? Je to vůbec reálné?

Určitě. Myslím, že Jihlava má dobrý mančaft. Jistě, musíme se ještě zlepšit v defenzivě. Ale máme nejproduktivnější tým v soutěži, nastříleli jsme dvacet gólů.

A jak se vám líbí v Česku? Dá se porovnat s Bosnou?

To je veliký rozdíl, opravdu. Narozdíl do Bosny, tady se pracuje, maká. Ale zvykl jsem si. Jsem tady už dva a půl roku a nemám s tím problém. Naopak se mi tady dost líbí.

Máme tomu rozumnět tak, že v Bosně mají hráči k tréninku a zápasu méně zodpovědný přístup?

Tak, kluci mají do práce chuť. Ale když nemáte podmínky, je to o něčem jiném. To je těžké. Zázemí v Bosně není takové, jako tady. Když hrajete na hřišti, na kterém je písek, je složité se na tom sehrát.

V Čechách se proslavil i jeden váš krajan, Edin Džeko. Začínal ve druhé lize, poté hrál první, loni vyhrál v Německu titul a v létě o něj měl zájem slavný AC Milán. Asi byste se nebránil tomu, jít v jeho šlépějích?

Tak to uvidíme (úsměv). Edin Džeko je výjimečný případ, je to výborný hráč. Já jdu ale svou cestu, pomalu, a uvidíme, co z toho bude.

Jestli se ale nemýlím, nějaké reprezentační starty už za sebou máte?

Ano, hrál jsem za sedmnáctku, devatenáctku a mám také čtyři, nebo pět startů za jedenadvacítku. Byl jsem pozván i na sobotní zápas ve Walesu (Bosna prohrála 0:2 pozn. red.). Ale když jsem přišel do Jihlavy, mluvil jsem s manažerem a řekl jsem mu, že raději zůstanu tady. Byl jsem tady týden a nebylo by dobré, abych byl na týden pryč a pak se vracel.

Nicméně trenéři národního mužstva o vás evidentně vědí.

Jo, sledují mě. A mě to samozřejmě těší. Doufám, že dostanu i další pozvánky. Ale teď chci hlavně hrát tady v Jihlavě. Potom uvidíme, co bude při příštím srazu. Jestli pozvánku dostanu, nebo ne.

Kouč Jihlavy Urban: Mešanovič byl až naší třetí, čtvrtou volbou...

Mešanovič nebyl při výběru posily do útoku volbou číslo jedna, měli jsme rozjednané jiné hráče. Byl řekněme třetí, čtvrtý v pořadí. Ale poté, co jsme první dva útočníky z první ligy nedostali, jsme se rozhodli, že do něj půjdeme.

Důvod? Věděli jsme, že je rozehraný a gólový. V osmi zápasech v ČFL dal osm branek, navíc trénoval s áčkem. Řekl jsem si, pokud to někomu takhle padá, proč by mu to nepadalo i u nás. A podívejte, dva zápasy – čtyři góly. To je perfektní jak pro nás, tak pro něj.

Poprvé v kariéře hraje druhou ligu a po dvou zápasech je pomalu náš nejlepší kanonýr. Navíc je vidět: je živý, dravý, v situaci jeden na jednoho dovede přejít přes hráče. Takže absolutní spokojenost.

Jen škoda, že při zápase se Spartou B jsme ho museli střídat. Už v poločase si stěžoval na problémy s chodidlem, tahal ho nějaký sval.

Přitom jeho třetí gól byl fantastický: nejprve sice při protisměrné kličce upadl, ale poté, co soupeř udělal další dva kroky do vápna, vstal a skóroval. Navíc to trefil výborně po zemi, na mokrém terénu, k tyči. Gólman si sice na míč sáhl, ale prostě ho prostřelil.

A jestli nemám strach, že v zimě zase odejde? Víte, to je problém hostujících hráčů, někdy ho máte jen na určitou epizodu. Ale co my teď potřebujeme? Body. Mešanovič má výborný rozjezd. Ale uvidíme, co bude po šestnáctém kole. O zbytku je zatím předčasné hovořit.

Samozřejmě, jsou určité věci předjednané. A nejen u Mešanoviče. Když odejde, přijdou zase jiní, každý je nahraditelný. Ale určitě budeme vyvíjet iniciativu, aby zůstal.

S Mírou Peltou (majitel klubu FK Jablonec - pozn. red) docela spolupracujeme, navíc v Jablonci zatím nemá šanci. Hrají na jednoho útočníka a je tam Lafata. Takže kdo ví, kam se to nakonec posune.

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies