M-soft
 
17.08.2012, Miroslav Fuks

Václav Koloušek: Remíza na Slavii mne stále štve

Václav Koloušek: Remíza na Slavii mne stále štvePřišel jako velezkušená posila s obrovským fotbalovým renomé. Přesto jeho nástup do FC Vysočina provázely dílčí pochybnosti některých fanoušků, zda bude pro tým přínosem a zda ještě bude na Gambrinus ligu stačit. Václavu Kolouškovi však stačily úvodní zápasy k tomu, aby všechny pochybovače přesvědčil o svých kvalitách a jedinečné fotbalovosti. Měl i on z návratu mezi českou elitu obavy? Jak hodnotí jihlavský vstup do sezóny?

 

Takové obavy jsem určitě neměl. Věřil jsem i týmu, přestože naše výsledky v přípravě nebyly nějak ohromující. S novým koučem, příchodem nových hráčů a náročnosti letní přípravy to však bylo logické. I proto nám chvíli trvalo, než jsme si herně sedli.
Start do ligy jsme měli nesmírně těžký, neboť jsme hráli proti jasným favoritům. Přesto jsme obstáli. Domácí bod s Plzní beru jako velmi cenný, zato konečná remíza se Slavií mne štve ještě teď. Ten zápas jsme měli ukopat do vítězného konce. Duel v Hradci už byl vlastně zápasem o 6 bodů a nám v něm chybělo to, co nás zdobilo v předchozích zápasech. Naštěstí nás domácí nevytrestali a s přispěním štěstí jsme bod uhráli.

Uplynulý ročník jsi strávil v Brně, ovšem po ročním angažmá žádná ze stran neměla zájem na pokračování spolupráce. Proč?
Uplynulý ročník byl pro mne i pro Brno hodně složitý, ovšem nakonec šťastný, když jsme ze 14. místa dokázali poskočit až na 4. příčku tabulky. Za tímto vzestupem, který Brnu nakonec přinesl postup, byl uklidnění vnitřní situace v klubu a poté větší disciplína a zodpovědnost hráčů na place. Vše se srovnalo a navíc tým byl přes zimu posílen.
Se sportovním manažerem Kudelou jsem měl dohodu, že pokud v létě obdržím zajímavou nabídku, tak mi nebudou bránit v odchodu. Navíc mi v zimě končila smlouva. Jihlavská nabídka nebyla jediná. Zvažoval jsem i návrat do Rakouska, ovšem nakonec jsem se ji rozhodl přijmout.

Z Česka ses vytratil na šest let. Jak vzpomínáš na působení v Rakousku?
V lednu 2006 jsem přestoupil z Příbrami do Tirolu Innsbruck. Z pohledu kvality života jsem zde strávil krásných 2,5 roku, jenže z pohledu fotbalového to optimální nebylo. Nakonec jsme na jaře 2008 sestoupili z Bundesligy.
Já poté dostal nabídku přestoupit do nově se tvořícího klubu Wiener Neustadt. Ten hrál II. ligu a masivně ho podporovala fabrika Magna. Měli jsme skvělé finanční podmínky a výborné tréninkové zázemí. V prvním ročníku jsme skutečně vybojovali postup do I. ligy, jenže pak jsem se zranil, byl jsem půl roku mimo hru a už jsem se poté do sestavy nedostal. Loni v létě jsem proto upřednostnil návrat do Česka a přijal nabídku Brna. Jenže to jsem netušil, v jak velkých problémech se Brno nachází.

Vraťme se však na začátek tvé kariéry, kdy jsi na sebe poprvé výrazně upozornil v Dukle…
Jsem odchovancem Mladé Boleslavi, kde jsem ještě jako dorostenec začal nastupovat z muže ve III. lize. Někdy v roce 1994 byl klub farmou Bohemky a já už byl jednou nohou v Bohemians. Smlouva však nakonec nebyla na svazu zaregistrovaná. Po pár trénincích v Praze jsem se vrátil do Boleslavi. O půl roku později se ozvala Dukla Praha, kterou dával zpět na nohy podnikatel Ďuričko. Postup do II. ligy nám v roce 1996 unikl a tak došlo ke sloučení s druholigovou Příbramí. Hráli jsme však v Praze a pod vedením trenéra Škorpila jsme v ročníku 1996/97 zvítězili ve II. lize a dokonce jsme prohráli až ve finále poháru.

Aniž bys někdy nastoupil v I. lize, tak jsi zamířil do Salernitany. Byl to správný krok? Jaké byly italské roky?
V tom druholigovém ročníku jsem byl nejlepším střelcem soutěže, byl jsem členem reprezentační jednadvacítky, a když přišla nabídka z Itálie, tak jsem si řekl, že nemám co ztratit. Že alespoň poznám, jak fotbal funguje venku. Vrátit jsem se mohl vždycky. Tohoto kroku jsem nikdy nelitoval, rozhodně to byla po všech stránkách velká škola života i fotbalu. Rozdíl byl obrovský – v zájmu fanoušků, médií, náročnosti tréninků… Vše okořenil fakt, že jsme hned v ročníku 1996/97 dokázali vybojovat postup do Serie A. Zatímco ve II. lize jsem hrál pravidelně, tak v nejvyšší soutěži už to pro mne bylo složité. Odehrál jsem 10 zápasů a vstřelil gól Sampdorii. Bohužel, v posledním kole jsme na půdě Piacenzy sestoupili. Po sestupu jsem nastupoval, jenže tým neměl výsledky a vedení mne odstavilo. Já chtěl hrát a tak jsem odešel na hostování do druholigové Fermany. Šlo nás tam tehdy více a já na toto angažmá vzpomínám rád.

V létě 2000 ses vrátil do Česka…
Tehdy jsem vlastně začínal od znova, neboť jsem po třech letech v Itálii odešel na hostování do Sparty. Předtím jsem ale v Salernitaně musel o tři roky prodloužit smlouvu. Působení na Letné s odstupem času hodnotím pozitivně. Mohl jsem působit v nejlepším klubu u nás a získali jsme pod vedením trenéra Haška titul.

Překvapilo, že tě v létě 2001 získal na hostování Liberec. A byl z toho zase titul…
tehdy jsem se vrátil do Itálie, kde mi však trenér Zeman, který mi jinak v kariéře hodně pomohl, sdělil, že pro mne nemá uplatnění. Sparta tehdy udělala na přestup Zelenku, tudíž o mne neměla zájem. A protože jsem místo nějakého Turecka preferoval angažmá v Česku, tak jsem využil možnosti hostovat v Liberci. Byl tam starý známý trenér Škorpil a též několik kluků, se kterými jsem hrál už v Dukle. Ukázalo se, že šlo o šťastnou volbu. Vytvořili jsme skvělou partu, dařilo se mi a nakonec jsme pro Liberec získali premiérový titul! Skvělé tažení jsme zažili i v Poháru UEFA. Vyřadili jsme Celtu Vigo, Real Mallorca, Olympique Lyon a vyřadil nás až ve čtvrtfinále Dortmund. Prostě sezóna snů!

V té době jsi také nakoukl do reprezentace. Nebyla šance se tam udržet?
Premiéra se mi povedla výborně, když jsem po sedmi minutách v přátelském utkání proti Maďarsku vstřelil branku a vyhráli jsme 2:0. Poté jsem nastoupil ještě ve čtyřech dalších zápasech jako střídající hráč. Je třeba říci, že tehdy v reprezentaci byla obrovská konkurence, hlavně v záloze. Dostat se mezi vyvolené z české ligy bylo hodně těžké. Jsem velmi rád, že jsem měl tu čest zahrát si s takovými fotbalisty, jakými byli Poborský, Šmicer, Nedvěd, Koller a další.

Jaký byl návrat do Salernitany? Byl tehdy tvojí jasnou prioritou přestup do Liberce?
Po skvělé sezóně Salernitana trvala na návratu zpět do II. ligy. Vůbec se nám pod vedením trenéra Zemana nedařilo a já byl nakonec velmi rád, že mne tehdy v lednu 2003 vykoupili zpět do Slovanu.

Přesto jsi po roce přestoupil do Slavie…
V Liberci tehdy jako první přešli na úsporný systém. Tehdy se mi to moc nelíbilo, ale dnes to plně chápu. Když ze Slavie, kterou trénoval exliberecký kouč Csaplár, přišla nabídka na přestup, tak došlo k dohodě. Z Liberce jsem ale rozhodně neutíkal.

Jenže o pět měsíců poté jsi prožil nejtěžší životní chvíle, když jsi onemocněl akutní leukemií. Jak těžký byl boj s touto chorobou?
Když jsem se tuto diagnózu dozvěděl, tak to byl šílený pocit. Musel jsem bojovat a věřit, že se léčba podaří. Bylo obrovské štěstí, že se vše včas podchytilo. Už bylo za minutu dvanáct… Každopádně mne tato událost ovlivnila. Dnes se po zdravotní stránce mnohem více hlídám a nepodceňuji žádné signály těla.

Na jaře 2005 jsi se dočkal comebacku, ovšem angažmá ve Slavii skončilo po neshodách s koučem Jarolímem...
V lednu 2005 jsem se pomalu začal zapojovat do přípravy trenéra Csaplára. Jenže vstup do jara týmu nevyšel dle představ a tak ho na konci dubna přebral trenér Jarolím. Slavia tehdy měla finanční problémy, bylo tam velké napětí. Během letní přípravy jsem se s Jarolímem nepohodl, přes média jsme si vyměnili nějaká vyjádření a následovalo mé přeřazení do „béčka“. Vedení klubu se postavilo za trenéra, vztahy se už nepodařilo napravit a tak jsem přestoupil do Příbrami.

Zde jsi vydržel jen půl roku…
Šel jsem tam s jasným cílem pravidelně nastupovat, klubu pomoci a případně se odrazit k angažmá v zahraničí. Vše do sebe zapadlo, uhráli jsme skvělé 4. místo a já obdržel nabídku od Tirolu.

Udělal bys ve své kariéře něco jinak?
Nelze zpětně něčeho litovat. Je otázkou, kam by se moje kariéra dále vyvinula, kdybych v Itálii vydržel. Po několika sezónách ve II. lize jsem třeba mohl vyskočit do Serie A. Já však tehdy raději chtěl pravidelně nastupovat v Česku.
Druhý moment představuje nabídka z Anderlechtu Brusel, kterou jsem obdržel po zisku mistrovského titulu v Liberci. Tehdy jsem jako kmenový hráč Salernitany upřednostnil působení v Liberci a boj o postup do Ligy mistrů. Do té jsme se nakonec nedostali a já brzy nato přestoupil do Slavie.

 
Aktuálně

FC Vysočina využívá kvalitních potravin z prodejen RYNEK

Společnost RYNEK navázala spolupráci s fotbalovým klubem FC Vysočina. Jde o logické spojení, neboť sport a kvalitní potraviny spolu úzce souvisí. Nejen sportovci se v současné době snaží pečlivě vybírat potraviny, které nakupují pro sebe a svou rodinu. Současným trendem je návrat k tuzemské produkci, kterou nabízí prodejní koncept RYNEK. Celý článek

 
Servis
V tento den před lety
 
Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2018 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.

 
 
 
 

Akcionáři klubu

Hlavní partneři klubu

Významní partneři klubu

Partneři klubu