Komentář

Podobně jako před tím Sparta B a Kunovice, přijel předpolední tým tabulky na Vysočinu s jednoduchou taktikou. Zakopal se před vlastní šestnáctkou a chtěl podnikat rychlé brejky, z nichž by při troše štěstí mohl přijít k bodovému zisku. Jenže domácí kouč Pivarník na štěstí nehraje, ale sází na fotbalovou preciznost. A jihlavská obrana byla perfektní. Hosté tak za celý zápas nebyli schopni vyslat na Vorla jedinou přímou střelu. Prakticky jen jednou jihlavský musel vážněji zasahovat.

Jak jistě fungovala defenzíva, o to horší to bylo vpředu. Stereotypní útočná hra středem obrany Hanáků nemohla mít při jejich robustnosti a říznosti naději na úspěch. Takže ani brankář Krása dlouho předlouho nemusel řešit nic ošemetného.

Výrazná převaha v první půli přinesla Vysočině jen několik náznaků a první přímá střela prostějovskou branku přišla až čtyři minuty po změněn stran po hlavičce Kaplana. V té době ale už domácí nasadili rychlejší kvapík a přidali na důrazu a před prostějovskou brankou to začalo hořet.

Nejvíce v 52. minutě, kdy Kopecký poslal ve vlastní šestnáctce k zemi Veselého, ale sudí Kafka faul neviděl. Pak se do dobrých střeleckých příležitostí dostali Hošťálek, Kaplan, Večeřa, který se v 77. min. své příležitosti polekal, a místo střely volil neúčinnou přihrávku do skrumáže.

Hanáckou tvrz tak musel dobýt bojovný Kaplan po prakticky jediné vydařené křídelní akci zápasu. Obránce Kadlec vysunul kolmo Bartoše, který vystřídal Baštaře a byl hodně vidět. Jeho ideální centr pak Kaplan nekompromisní a stylovou hlavičkou poslal do sítě. Do konce chybělo devět minut a bylo jasné, že Vysočina impotentního soupeře porazí.