Petar Gavrić: Fotbalově se tady posunu dál

Pocházím malého městečka Ludbreg v severozápadním Chorvatsku s necelými deseti tisíci obyvateli. Od malička mne zajímal jenom fotbal. Společně s kamarády jsme však hledali větší klub, než v Ludbregu. Zvolili jsme nedaleký prvoligový NK Slaven Belupo, který se nachází v  třicetitisícovém městě Koprivnica. Začal jsem zde kopat v sedmi letech a prošel jsem všemi mládežnickými kategoriemi. Byl jsem i v několika kempech chorvatské reprezentace U-16 a v posledním dorosteneckém roce, když mi bylo 17 let, jsem přešel do kabiny ligového „áčka“.

Dokázal jsi se prosadit do ligové sestavy?
V nejvyšší soutěži jsem během dvou ročníků nastoupil asi do deseti zápasů. Mnohem více jsem hrál za „béčko“, které působí ve II. lize. Trénoval jsem s prvním mužstvem a jako mladý profesionální hráč jsem čekal na šanci.

V roce 2006 jsi volil nečekanou zahraniční štaci v Iránu. Jak k ní došlo?
Můj trenér z dorostu Ivanković odešel trénovat do Iránu a nabídl mi, abych s ním vyrazil na zkušenou. Bylo mi 19 let a byl jsem za tuto šanci velice rád. V FC Bargh Shiraz jsem byl jediný cizinec. Nejčastěji jsem nastupoval na pozici stopera.

Jak na Irán vzpomínáš?
Byla to velká změna po všech stránkách. Na zápasech byly obrovské návštěvy od 20 do 100 tisíc lidí! Fotbal neměl příliš vysokou úroveň. V zápasech převládaly dlouhé centry, na taktiku se příliš nedalo a útočící hráči se vždy dostávali do mnoha šancí. Pozitivní vzpomínky dost přebil fakt, že jsem od klubu nedostal vyplaceny všechny slíbené peníze a tak jsem se vrátil zpět do Chorvatska.

Zvolil jsi klub NK Bjelovar. Proč zrovna tento?
Pokud jsem chtěl někde v Chorvatsku hrát jako profesionál, tak by mne musel daný klub vykoupit ze Slavenu Belupo. To však je pro chorvatské kluby dost velký problém a proto jsem jako amatér odešel do druholigového Bjelovaru.
Poté šly v rychlém sledu kluby ze Zagreb - NK HAŠK a NK Rudeš.
To byl stejný případ, jako v Bjelovaru. I tady jsem byl se statutem amatéra. V NK HAŠK jsem hrál třetí nejvyšší soutěž a strávil jsem zde půl roku. Byl jsem rád, že mohu hrát. Přechodem do NK Rudeš jsem si pomohl, neboť jsem hrál II. chorvatskou ligu.

Co stálo za tvojí zkoušku v Jihlavě? Přikládal jsi této nabídce velký význam?
Můj manažer má celou řadu hráčů v Liberci a tudíž dobře zná i jihlavského sportovního manažera Jinocha. Nabídl mi tedy v listopadu loňského roku test v Jihlavě. Bylo mi řečeno, že jde o kvalitní a ambiciózní klubu a já věřil, že se zde mohu posunout dál. V chorvatských soutěžích bych se příliš nevyvíjel.

Jaký byl test v FC Vysočina?
Test probíhal první týden v prosinci, zahrál jsem si jeden přátelák a poprvé jsem zažil pořádnou zimu. Každopádně jsem si ověřil, kam bych mohl zamířit. Určitě jsem měl velký zájem, aby mne Jihlava angažovala.

Jaká byla zimní příprava v Jihlavě?
Z Jihlavy jsem byl znovu kontaktován po Vánocích. Pokud by nevyšla Vysočina, tak bych zamířil do klubu I. chorvatské ligy, kde už jsem se připravoval. Jihlava však měla jasně přednost. Zimní příprava pro mne byla strašně těžká. Takto náročnou přípravu plnou běhání uprostřed mrazů jsem nikdy nezažil. Dokonce jsem přes zimu zhubl 6 kilo... Důležité bylo, že jsem se nezranil a udržel v týmu.

Čekal jsi, že se na jaře tak výrazně prosadíš?
Myslel jsem si, že v základu nebudu hrát. Před prvním zápasem se však zranil Honza Šimáček a já šel na Zlín do sestavy. Ve strašném mrazu jsme sice prohráli, ale já už v základní sestavě zůstal. Na jaře jsme prohráli jen v prvním kole se Zlínem, dostávali jsme málo branek a nakonec jsme hráli i velmi dobrý fotbal. Jaro bylo skutečně výborné.

Jak vyznívá srovnání české II. ligy s Chorvatskem?
Chorvatská liga je hodně o technice. Česká je mnohem rychlejší, důraznější a hledí se na taktiku. U nás jsme šli na roh a prostě ho kopli do vápna. V Česku se standardky pečlivě nacvičují a klade se na ně velký důraz. Fotbalově se tady určitě mohu posunout dál.

V letošním ročníku jsi opět začal v základu, ale teď jsi mnohem více na lavičce. Jak tuto situaci snášíš?
Zápas v Sezimovu Ústí nám vůbec nevyšel. Já jsem hrál špatně a je logické, že trenér poté musel něco změnit. Zůstal jsem na lavičce a musím přiznat, že jsem z toho byl týden dost skleslý. Teď už jsme pln odhodlání. Chci se vrátit do základní sestavy a věřím, že šanci dostanu. Na hřišti udělám maximum pro to, abych si důvěru trenéra udržel. Na kluky, kteří jsou nyní na hřišti určitě nijak nežárlím. Jsme jeden tým a máme jasný společný cíl. Chci udělat vše pro postup Jihlavy do I. ligy. Poté se uvidí.

Líbí se ti v Česku? Co Jihlava a český jazyk?
Po letech ve velkoměstě Zagrebu je pro mne Jihlava ideálním městem ke zlidnění a soustředění se na fotbal. Libí se mi tady. Prahu či Brno jsem už několikrát navštívil, jsou to krásná města. Oproti Chorvatsku je v Česku jiná mentalita lidí. Všichni se zde méně projevují, jsou klidnější. S jazykem jsem měl jen malé problémy na začátku. Nyní už všemu rozumím a celkem se domluvím. Je znát, že oba jazyky jsou slovanské.

Jak trávíš volný čas? Co tvé zájmy a koníčky?
Dálkově studují sportovní management, jsem ve 2. ročníku. Mám rád chorvatský národní sport vodní pólo, který jsem doma rekreačně hrával. Jinak mne baví internet, kino nebo kulečník.

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies

• Yeni Deneme Bonusu Veren Siteler
• Deneme Bonusu Veren Siteler
• Deneme Bonusu
• Deneme Bonusu Veren Yeni Siteler
• Deneme Bonusu Veren Siteler 2024