Masopust: Před rokem jsem nevěřil, že budu hrát ligu

S počtem odehraných zápasů v lize si dokážu lépe rozvrhnout síly. Některé zápasy už jsem odehrál celé. A moje kondice? Testy fyzické připravenosti ukázaly, že jsem na tom nejlépe z celého týmu. Druhý po mně byl Mára Jungr.

Kde se v tobě rychlost a skvělá kondice bere? Máš k těmto vlastnostem rodinné dispozice?
Nevím, zda jsou v tom nějaké rodinné vlohy. Táta sice hrál fotbal, ale nebylo to na nijak vysoké úrovni. Vždycky jsem si ale hodně sám přidával v tréninku a táta mi ordinoval speciální výběhy v lese.

Tvůj premiérový ročník v Gambrinus lize jde do finiše. Věřil bys v červnu loňského roku, že bude z tvého pohledu tak úspěšný?
Ještě před rokem bych nevěřil, že budu o pár měsíců později hrát ligu. Toho, kdo by to prohlásil, bych pokládal za blázna.

Na který zápas nejraději vzpomínáš? Který byl naopak nejnáročnější a nejméně vydařený?
Nejkrásnější byl hned ten první na Slavii, kde jsme po divokém průběhu remizovali 3:3. Nejnáročnější bylo domácí utkání proti Plzni, která nám skoro nepůjčila míč, hrála výborně a já naháněl Limberského. Zápasů, na které bych nejraději zapomněl, bylo více. Např. duel na Sigmě nebo teď v úterý na Baníku Ostrava.

Změnil se fotbalista Masopust oproti podzimní sezóně? Cítíš na sobě více zkušeností a nárůst výkonnosti?
Toto by asi měli posoudit jiní, nejlépe trenéři. Myslím si, že před zápasy už nejsem tolik nervózní a lépe si dokážu rozvrhnout síly. Stále je toho ale strašně moc, co musím zlepšit.

V kabině patříš mezi nejmladší hráče. Jaké povinnosti to pro tebe znamená? Jak vycházíš se staršími hráči? Dokáží mladíkům poradit?
Dělám vše, co je třeba – nosím lahve s pitím, rozlišovány, tréninkové pomůcky, mažu tabuli... Na osud si ale nestěžuji a mnohdy práci dělám i za další mladíky v našem týmu. Starší hráči jsou nám velkou oporou a dokáží poradit a povzbudit. Hodně komunikuji třeba s Ondrou Šourkem nebo Vaškem Kolouškem.

V Příbrami ses dočkal první branky v lize. Jak bys ji popsal? Proč jsi zatím nezatížil konta prvoligových gólmanů více brankami?
Karol Karlík mne našel krásným míčem za obránci a já se ideálně trefil hlavou k zadní tyči Hruškovy branky. Nad zpracováním jsem raději ani nepřemýšlel, míč jsem chtěl z první poslat do sítě. Byl jsem strašně rád, že jsem konečně zaznamenal první branku v lize a že se tak po dlouhé době stalo hlavou. Už bylo na čase, neboť jsem předtím hodně možností zazdil. Doma s Plzní, v Plzni a v dalších utkáních. Přitom ještě v dorostu se mi střelecky docela dařilo, když jsem zaznamenal ve 42 zápasech hned 20 branek. Snad se i v lize začnu brzy výrazněji prosazovat.

Na jaře jsi debutoval v reprezentaci U-21. Jaký jsi měl z prvního srazu pocit? Co je cílem tohoto výběru?
Debutoval jsem v Plzni proti Turecku. To hrálo skoro celý zápas o deseti hráčích, bránilo v bloku a dokázalo s námi remizovat 0:0. Já jsem v tomto utkání zažíval krásný pocit z prvního reprezentačního zápasu a hodně jsem si ho užil. Musím ale říci, že zápasy v Gambrinus lize jsou rychlejší a agresivnější. V jednadvacítce bych se chtěl udržet, neboť by to znamenalo, že bych si mohl zahrát na evropském šampionátu této věkové kategorie. V roce 2005 totiž EURO bude hostit Česká republika a my jsme si tak účast zajistili dopředu bez nutnosti kvalifikace. Trenér Dovalil v letošním roce hodlá vyzkoušet až 60 hráčů, tudíž by se mělo dostat i na mé spoluhráče Honzu Kosaka a Honzu Klimenta. V příštím roce už se kádr bude pro přátelské zápasy více zužovat a stabilizovat. Bylo by skvělé, kdyby nás v kádru z Jihlavy zůstalo více.

Jaké jsou tvé další fotbalové plány? Máš nějaký vysněný klub?
Plány a sny mám jen ty největší. Chtěl bych se dostat do seniorské reprezentace a obléci dres jednoho z týmů Premier League. nejlépe Liverpoolu, kterému od malička fandím. Mé aktuální cíle jsou však mnohem menší. Chci konečně začít hrát opravdu dobře, dávat góly a více se prosadit v Gambrinus lize. Opravdu mám stále na čem pracovat a co zlepšovat.

Kdo tě přivedl k fotbalu?
Pocházím z vesnice Božejov, která se nachází na silnici mezi Kamenicí nad Lipou a Pelhřimovem. V Božejově mne už někdy ve čtyřech letech přivedli na hřiště a já se začal pod dohledem táty a dědy seznamovat s balónem.

Jaké byly roky v přípravce v Kamenici nad Lipou?
Se začátkem školní docházky mne táta začal vozit na tréninky do deset kilometrů vzdálené Kamenice nad Lipou. Táta zároveň místní přípravku začal trénovat. V Kamenici jsem nakonec strávil všechny krásné roky dětského fotbalu v přípravce.

Už jedenácti letech ses ocitl v Jihlavě. Byla to velká změna? Musel jsi denně dojíždět?
Do Jihlavy jsem přišel do mladších žáků. Zpočátku to byla opravdu velká změna. Najednou jsem poznával taktiku, zcela nové tréninkové prvky a další novinky. Náročné bylo i dojíždění. Ještě 6. a 7. třídu jsem absolvoval v Kamenici nad Lipou, tudíž mne táta denně vozil na trase Kamenice – Jihlava – Božejov. Ráno jsem v šest hodin vstával a v sedm večer jsem byl doma. 8. a 9. třídu jsem navštěvoval v Jihlavě na ZŠ Evžena Rošického a domů jsem jezdil autobusem. Další čtyři dorostenecké roky už jsem přebýval na internátu. No, a teď mám s dalšíma klukama z juniorky v Jihlavě pronajatý byt. A auto mi půjčuje táta.

Jak vzpomínáš na léta v mládežnických týmech Vysočiny?
jedině v dobrém! Docela se nám dařilo, vždyť jsme na podzim 2007 zvítězili v českém finále Premier Nike Cupu a kvalifikovali jsme se na evropské finále. To se nakonec místo Turecka uskutečnilo v Polsku a my zde rozhodně ostudu neudělali – skončili jsme celkově pátí. Ve starším dorostu jsme střídali lepší sezóny s horšími. Zrovna v té poslední jsme dlouho bojovali o udržení mezi elitou.

Kteří trenéři ti ve fotbalovém vývoji nejvíce pomohli?
Všichni! Od táty, přes pány Kuchtu, Tvarůžka, Kučeru, Procházku až po Oulehlu. Všem velice děkuji!

Oproti jiným talentovaným hráčům jsi do juniorky nakoukl až s koncem dorosteneckého věku. Jak to zpětně hodnotíš?
Pro mne to bylo ideální. V dorostu jsem se vyhrál, trenéři na mne sázeli a získal potřebné fotbalové sebevědomí. Navíc jsem na první pokus zvládl udělat maturitu na SŠOS Jihlava.

Ověřil sis na jaře 2012 v MSFL, že by ses mohl mezi dospělými prosadit?
Před rokem jsem na konci jara stihl nastoupit do čtyř zápasů a vstřelil jsem dvě branky. Určitě to byla velká změna oproti dorostu a ověřil jsem si tlak starších hráčů, pokud jsem třeba neproměnil šanci.

Jaký byl první vstup do kabiny „áčka“? Bylo těžké prosadit se takto rychle do základní sestavy prvoligového nováčka?
Bylo to pro mne velmi příjemné překvapení. O zařazení do přípravy „áčka“ jsem se dozvěděl z SMSky během dovolené týden před prvním tréninkem. V úvodu jsem byl velmi nervózní, zbrklý a vyplašený. Znát to bylo i na hřišti. Nakonec jsem měl v přípravě štěstí. V kádru jsem zůstal, trenéra Komňackého jsem asi zaujal a spoluhráči mi pomohli.

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies

• Yeni Deneme Bonusu Veren Siteler
• Deneme Bonusu Veren Siteler
• Deneme Bonusu
• Deneme Bonusu Veren Yeni Siteler
• Deneme Bonusu Veren Siteler 2024