Oulehla: Z týmu jsme dostali maximum
V sérii rozhovorů, které hodnotí jarní účinkování týmů FC Vysočina v jednotlivých ligových soutěžích, nelze samozřejmě opomenout ani nejstarší dorostenecký celek U19. Trenér a Davida Oulehly jsme se na úvod zeptali, zda konečné umístění ve středu tabulky odpovídá možnostem a síle mužstva? Co scházelo lepším a vyrovnanějším výsledkům?
Konečné umístění na 11. místě a zisk 58 bodů je jedním z nejlepších výsledků v historii našeho klubu. Dosažený pozitivní výsledek byl založen na taktice, maximálnímu obětování se pro tým, vynikajícím přístupu a obětavosti kluků. Hodně nám pomohlo detailní sledování a analyzování soupeřů. Našli jsme jejich silné a slabé stránky a taktiku i sestavu jsme šili přímo na míru. Kluci naše záměry dokázali zrealizovat na hřišti, což bylo to nejdůležitější. Výkonnostní výkyvy jsou u mládeže naprosto normální a běžné, chce to jenom trpělivost, čas a zachovat klidnou hlavu. Všechna mužstva v lize prošla sérií zápasů bez bodového zisku. Kádr byl hlavně v jarní části hodně úzký a to se v závěru soutěže projevilo. Navíc nám celé jaro chyběl útočník, který je schopen vstřelit několik branek. Po odchodu Duby a Maruše do juniorky, jsme takovou náhradu prostě nenašli, což bylo hodně znát. Důkazem toho je, že nejlepšími jarními střelci týmu byli David Štěpánek a Jirka Klíma se třemi brankami.
Týmu dobře vyšel start do jara, když v úvodních 9 zápasech hned šestkrát zvítězil? V dalších kolech ale převažovaly porážky. Co bylo příčinou?
Zásadní rozdíl je v přípravném období. V zimě je oproti letnímu delší a měli jsme proto větší prostor na práci s týmem. To se projevilo a jaro vyšlo fantasticky. I přes masivní posun hráčů po podzimní části do juniorky, jsme tým sladili a vše klapalo jak hodinky. Zvládli jsme klíčové zápasy, bez problémů jsme se zachránili a měli jsme klid na práci. Příčina pozdějších porážek byla jednoduchá, co mužstvo mělo, to již dalo v první polovině jara. Trénovali jsme ve dvanácti až čtrnácti lidech. Nebylo konkurenční prostředí a to hráči vždy cítí. Navíc se projevila únava, protože odehrát se zimní přípravou nějakým 26 zápasů s tak úzkým kádrem prostě nejde. Navíc chodili hráči hrát i za juniorku a U17. Tam jsme si vyhověli a spolupráce s kolegy fungovala velmi dobře, navzájem jsme si pomáhali. Kluci to zvládli výborně a vydali ze sebe všechno. Někdy již toho měli plné zuby, ale museli hrát, protože tam prostě nikdo další nebyl. Sáhli si všichni na samé dno a to je velmi dobře.
Který zápas pokládáte za nejpodařenější? Který duel vám naopak vůbec nevyšel?
Nejlepší zápas jsme sehráli asi na Spartě, kde jsme vyhráli, tam se nám to hodně povedlo. I další duely byly povedené. Nejvíce mě mrzí domácí remíza s Frýdkem-Místkem. Některé zápasy jsme nezvládli výsledkově, ale na jaře jsme herně výrazně nepropadli s nikým. Byl to rozdíl oproti podzimu, kde jsme měli hodně vysoké porážky.
Během necelých čtyř měsíců jste sehráli 18 ligových duelů. Neprojevilo se to na únavě, nižší koncentraci či určité opotřebovanosti kádru? Kolik hráčů jste protočili?
Kádr byl hodně úzký. Celkem jsme protočili 26 hráčů, ovšem největší počet odehrálo okolo 13 fotbalistů. Ve druhé polovině jara to bylo již hodně vidět. Utkání šla v rychlém sledu a nebylo kde brát. Někdy už to bylo na tréninku hodně utahané. Naštěstí se nám prakticky vyhýbala zranění, neboť jsme se hodně zaměřovali na regeneraci. Nakonec jsme se s herním vytížením hráčů dokázali velmi dobře vyrovnat i díky dobré spolupráci s kolegy.
Tým prošel v zimě poměrně významným omlazením. Jak ji zpětně hodnotíte? Jak se mladším hráčům dařilo?
Prioritou je výchova hráče a jeho začlenění do prvního mužstva. Posun směrem nahoru byl hodně rozsáhlý, přinesl pozitiva i negativa a rozhodně jej správně zhodnotí až delší časový úsek. Určitě vyšlo přeřazení útočníka Tomáše Duby, který začal střílet branky i v juniorském týmu a přisuzuji mu velkou budoucnost. Dále se povedli posuny i Jirky Klímy a Davida Štěpánka, kteří byli stabilními články jarní sestavy U19 a pomáhali týmu svými výbornými výkony. Na konci jara se prosazoval i Honza Bajer, který má před sebou také dobrou budoucnost.
Byly obdobně omlazené i další celky celky? Lze konstatovat, že díky tomuto kroku je tým velmi dobře připravený a věkové složený pro příští ročník? Jaké má tým vyhlídky pro příští ročník?
V úvodu jarní části mužstva držela své kádry jako na podzim, někde pouze výrazné individuality byly posunuté výše. Proto si vážíme výsledku, který jsme dokázali udělat. V závěru už to měli i soupeři také omlazené. Ano, nespornou výhodou týmu bude, že z týmu odchází jenom Hron, Spirkoski, Košík, a Zábrodský. Kádr byl pohromadě, prošel si těžkými zkouškami a nasbíral mnoho cenných zkušeností, které kluci jistě zúročí. Některým klukům se podařilo udržet v reprezentaci a jiní se do ní dostali. Ročník 1996 lze hodnotit jako velmi dobrý. Navíc bude doplněn o ročník 1997, který ve své kategorii v Česku patří k nejlepším a pohyboval se vždy nahoře. Patří asi k nejlepším v historii mládeže v FC Vysočina. Spojením těchto dvou ročníků vznikne velmi silný tým, který by se měl pohybovat v horních patrech dorostenecké ligy. Myslím, že může útočit na místa nejvyšší a vyjít z něho několik individualit pro profesionální fotbal.
Kteří fotbalisté vašeho stabilního kádru náleželi k oporám mužstva?
Dosažený výsledek byl založen na týmovém přístupu a každý se musel obětovat mužstvu a jeho potřebám. Díky tomu se nakonec sezona povedla. Nerad jmenuji konkrétní jména, ale udělám výjimku. Některé jsme trénovali čtyři roky a odvedli nám výborné služby. Vojta Hron byl pravou vůdčí osobností mužstva a usměrňoval tok kabiny tam, kam bylo třeba. Zábrodský a Spirkoski drželi střed záložní řady a byli příkladem pro ostatní. Ondra Košík řídil obrannou čtveřici jako skutečný kapitán. V úvodu sezóny měl výbornou formu brankář Kolář, kterého to vyneslo až to reprezentace. Tato osa byla klíčová a ostatní se přidali. Mužstvo fungovalo velmi dobře a poděkování za přístup a odhodlání patří všem hráčům.
Budete u týmu pokračovat i nadále?
U týmu již pokračovat nebudu. Od FC Vysočina jsem obdržel nabídku k další spolupráci, ale se vší pokorou musím říci, že stejně jako hráči, tak i já mám představy o vývoji své trenérské kariéry. Nabídka neodpovídala mým představám a ani mé osobní vnitřní potřebě dělat práci, která mě naplňuje. Přesto si nabídky velice vážím, protože sehnat práci ve stabilním klubu není jednoduché a já jsem pořád na začátku. Chci poděkovat svému realizačnímu týmu (trenéři Bruzl a Poul, fyzioterapeutka Nohejlová), kteří mi vytvářeli i v nejtěžších chvílích výborný servis. Vážím si jejich práce jak po odborné stránce, tak i lidské. Je to z velké části jejich výsledek a úspěch společně s hráči.
V FC Vysočina jste učinil své trenérské začátky, kam by měla vaše kariéra dále pokračovat?
V Jihlavě jsem se narodil. Jsem odchovanec jihlavské fotbalu a jsem velmi rád, že jsem mohl skoro devět let být u rozvoje klubu. Zažil jsem zde krásné věci a poznal dobré lidi. Začínal jsem úplně od nuly a snažil se vždy odvádět kvalitní a dobrou práci. Vážím si šance, kterou mi Vysočina dala, a jsem přesvědčen, že jsem ji velmi tvrdě odpracoval a splatil. Postupně jsem se někam vypracoval, dostával jsem zajímavé nabídky z jiných klubů a nakonec jsem se po domluvě s rodinou rozhodl, že bude lepší po dlouhé době hledat další výzvy. Jednu jsem se rozhodl přijmout, abych získával další zkušenosti a učil se. Jsem mladý a věřím, že nové angažmá mě posune dále jak lidsky, tak i odborně. Postupně bych chtěl nakouknout do velkého dospělého fotbalu.
S jakými pocity odcházíte z Jihlavy? Co Vám angažmá dalo?
Mé pocity jsou pozitivní. Byl jsem součástí stabilního klubu s dobrou mládeží. Šel jsem postupnou cestou, trénoval jsem řadu hráčů, kteří již dnes jsou v lize anebo na ni klepou. Zachránili jsme zde ročník 1992 v druhé dorostenecké lize a dvakrát dorost U19 v nejvyšší soutěži. Nakonec se nám podařil historický výsledek letos s týmem, který jsme měli čtyři roky. Mám v sobě pocit dobře odvedené práce a určitě se nemám za co stydět. Hodně mi pomáhal asistent Broňa Bruzl, s kterým jsem prožil šest parádních let a hodně mě obohatil. V FC Vysočina jsem získal velmi cenné poznatky odborné, životní i lidské. Jsem rád, že jsem zde mohl působit. Pokud přijde zajímavá nabídka, tak se můžu vrátit domů a zúročit získané zkušenosti.
Hráčské statistiky týmu U19
Odehrané minuty: 3296 – Hron, 3259 – Jančík, 3171 – Zábrodský, 2925 – Košík, 2625 – Spirkoski, 2239 – Fiala, 2070 – Kriegsmann, 2050 – Duba, 1919 – Rychetník, 1894 – Maruš, 1855 – Štěpánek, 1736 – Veselský, 1710 – Kolář, 1661 – Mazel, 1589 – Klíma, 1376 - Šerý M., 1350 – Soukup, 854 - Šerý D., 812 – Ujčík, 729 – Bajer, 450 – Jícha, 441 – Čáp, 220 – Konrád, 115 – Homola, 109 – Liška, 94 – Trojánek, 90 – Pelikus, 45 – Sargsyan, 25 – Haala.
Vstřelené branky: 22 - Duba, 11 - Maruš, 7 - Klíma, 5 - Šerý M., 4 - Hron, 3 - Rychetník, Štěpánek, 2 - Košík, Spirkoski, Kriegsmann, Veselský, Mazel, 1 - Fiala, Šerý D., Ujčík, Bajer.
Čermák: Mrzí mne, že jsem týmu nemohl pomoci v úvodních kolech
Slovenský defenzivní záložník či stoper Adrián Čermák byl fanoušky a návštěvníky klubového webu zvolen nejlepším fotbalistou FC Vysočina za podzim 2024. Zvítězil s poměrně výrazným náskokem před ofenzivním středopolařem Jakubem Selnarem. Ten o jediný bodík sesadil na třetí pozici středního záložníka Adama Peška. S jednatřicetiletým kapitánem týmu... Celý článek
Vytisknout