Jan Kopic doufal, že se do kádru probojuje
Pro fanoušky FC Vysočina je bezesporu největším výkonnostním překvapením jara. Z jihlavské juniorky a poté z podzimního hostování v Zenitu Čáslav se vyšvihl do základní sestavy FC Vysočina. Řeč je o záložníkovi Janu Kopicovi, kterého jsme požádali o profilový rozhovor.
Kdo tě přivedl k fotbalu?
V pěti letech to byl můj otec. V těchto začátcích mi hodně dal trenér Hájek.
Byl pro tebe fotbalovým vzorem bratr Milan? Jak jste spolu vycházeli?
Vycházíme spolu výborně, jsme stále v kontaktu. V dětství jsme si chodili po škole kopat.
Jak se mu nyní vlastně v Heerenvenu daří? Je zdráv?
Bohužel se mu stále vracejí zdravotní komplikace, což jeho kariéru brzdí. Teď má zdravotní problémy a tak od klubu dostal volno. Viděl proto naše zápasy ve Znojmě i doma se Sezimovým Ústím.
Jak se zrodil tvůj přesun do Jihlavy?
Zatímco bratr šel do Jihlavy už jako mladší žák, tak u mne chtěl otec počkat. Přišel jsem až ve čtrnácti letech do starších žáků.
Co tvé vzpomínky na dorostenecké časy?
Byl jsem menší a nevyspělý, tudíž jsem byl v mladším dorostu vždy ve svém ročníku. Dorosteneckou extraligu jsem si poprvé zahrál na jaře 2008. Tento ročník 2007/08 byl z mého pohledu dost zvláštní, neboť jsem byl u dorosteneckého postupu i sestupu. S „áčkem“ jsme totiž skončili poslední v extralize a s „béčkem“ jsme vyhráli II.ligu. Další ročník ligy už byl v pohodě, skončili jsme jedenáctí.
Tvá cesta do kádru „áčka“ byla zabrzděna nemocí...
První šanci v „áčku“ jsem dostal hned po konci dorosteneckého věku. K mému překvapení jsem byl v létě 2009 zařazen do přípravy prvního týmu, což byla cenná zkušenost. Po startu MSFL jsem se přesunul do juniorky, jenže po 2. kole přišla diagnóza mononukleózy. Na 2 měsíce jsem měl absolutní klid, nudil jsem se doma a na fotbal jsem se jezdil dívat. Do dalšího zápasu jsem naskočil až v posledním podzimním kole. Přes zimu jsem tvrdě pracoval na tom, aby se kondičně srovnal. To se snad podařilo a na jaře jsem za juniorku hrál pravidelně.
Určitě ti hodně pomohlo podzimní hostování v Čáslavi...
V létě 2010 jsem věděl, že zatím nebudu zařazen do přípravy „áčka“. Potěšila mne proto nabídka čáslavského kouče Malury, který mne viděl v posledním jarním utkání v MSFL na Baníku. Tehdy jsme 2:3 vyhráli a já vstřelil 2 branky. Nabídl mi přípravu v Zenitu a já už v kádru pro podzim zůstal formou hostování. Za tuto první šanci ve II. lize jsem byl hrozně rád. Moc mi pomohla.
Sledoval jsi dění v FC Vysočina? Věřil jsi, že se můžeš prosadit do jarního kádru?
Pokud jsem měl možnost, tak jsem si nenechal ujít žádný podzimní zápas Vysočiny. Doufal jsem, že v zimě dostanu šanci probojovat se do kádru. Byla to šance, jak se v kariéře posunout dál. Přeci jenom jsou podmínky pro fotbal v Čáslavi a v Jihlavě na dost rozdílné úrovni.
Jaké jsi měl pocity z přijetí v týmu a ze zimní přípravy?
Přijetí bylo v pohodě, řadu hráčů jsem znal. Důležité pro mne bylo, že jsem zimní přípravu zvládl bez zranění a nemocí. Díky tomu jsem odehrál velké množství zápasů. Teď z toho těžím a doufám, že budu mít důvěru trenérů i nadále.
Jsi spokojen se svými dosavadními jarními výkony? Který zápas ti vyšel nejlépe?
Zatím můžeme být s osmi body celkem spokojeni. Jsme druzí v tabulce a uděláme vše pro to, abychom minimálně na této pozici soutěž zakončili. Osobně jsem měl nejlepší pocit z utkání se Sezimovým Ústím, v němž jsem nahrál na gól.
Na jakém postu sestavy se cítíš nejlépe?
Nejlépe mi asi vyhovuje místo podhrotového hráče, kde však výborně hraje Filip Dort. Naštěstí mohu nastupovat na obou krajích zálohy a nebo i v útoku.
Jaké jsou tvé další fotbalové plány a cíle?
Tím nejbližším je postup do Gambrinus ligy! V té bych v budoucnu chtěl pravidelně nastupovat.
ABECEDA
AUTO: Jsem spokojen se svým Volkswagen Golf 4.
BARVA: žádnou oblíbenou nemám.
CESTOVÁNÍ: s fotbalem jsem se nacestoval dost a zatím mi to nevadí. V létě se vždy rád podívám k moři. Skvělé to bylo v Egyptě, kde jsem byl dvakrát.
DOMOV: ten mám u rodičů v Humpolci.
FILM: mám rád historické filmy, např. Gladiátora.
GÓL: to musím zmínit ten dosud jediný ve II. lize. Na konci podzimu jsem rozhodl o výhře Čáslavi ve Vlašimi 2:3. Zároveň jsem tam pomohl i Jihlavě.
INTERNET: na něm jsem skoro pořád.
JÍDLO: pochutnám si na mase a těstovinách.
KOUČ: nerad bych s poděkováním na některého z nich zapomněl, tudíž raději vyjmenuji všechny – již zmíněného pana Hájka, dále v Jihlavě trenéry Morkuse, Procházku, Kučeru a Vrzáčka a v Čáslavi to byli pánové Malura a Abrahám.
LITERATURA: naposledy jsem četl romány Dana Browna – Šifra mistra Leonarda a nyní Ztracený symbol.
MUZIKA: nejraději poslouchám disco a taneční hudbu.
NÁPOJ: zázvorový tonik. Alkohol? Možná zcela výjimečně vodku. Na pivo či víno nejsem.
POLITIKA: tu nesleduji, ale volit chodím.
RITUÁL: obejdu se bez něj.
SPORT: doplňkově si rád zahraji tenis, prima je i plážový volejbal, snažím se plavat.
ŠKOLA: maturoval jsem na Obchodní akademii v Humpolci. Další studijní plány nemám.
TELEVIZE: sleduji ji spíše okrajově, vybírám si zajímavé filmy a samozřejmě studuji fotbal.
VZOR: oba Ronaldové, nyní hlavně ten portugalský.
ZVÍŘATA: doma máme 2 kočky, já se však o ně nestarám.
ŽENY: dva roky mám přítelkyni Nicolletu.
Čermák: Mrzí mne, že jsem týmu nemohl pomoci v úvodních kolech
Slovenský defenzivní záložník či stoper Adrián Čermák byl fanoušky a návštěvníky klubového webu zvolen nejlepším fotbalistou FC Vysočina za podzim 2024. Zvítězil s poměrně výrazným náskokem před ofenzivním středopolařem Jakubem Selnarem. Ten o jediný bodík sesadil na třetí pozici středního záložníka Adama Peška. S jednatřicetiletým kapitánem týmu... Celý článek
Vytisknout