Černá ovce ve slávistickém kotli
Jelikož mě studijní povinnosti přinutili zůstat přes víkend v Českých Budějovicích, nemohl jsem tak vyrazit s Fanklubem do Opavy. Přesto jsem bez fotbalového víkendu nebyl. Nejen že jsem v sobotu před utkáním Opavy s Jihlavou sledoval na internetu zápas Sparty proti Teplicím, byl jsem také v pátek na Střeleckém ostrově, kde místní Dynamo hostilo Slavii Praha. Jelikož mým spolužákem je slávista, neváhal jsem, a šel s ním do slávistického kotle.
Cestou na stadion jsem využil i místní MHD. Na zastávce Výstaviště jsem nastoupil do autobusu s číslem sedm, kde se mačkalo několik příznivců bíločerných barev Dynama. I když jsem jel pouhou jednu zastávku, mé pozornosti neunikl mladík se šálou Dynama, který se snažil svými hlasivkami přinutit další cestující k fandění, marně. Marně se také snažil vystoupit z autobusu na křižovatce. Když byl některým z cestujících upozorněn, že nestojíme na zastávce, ale naši jízdu zastavila červená na semaforu, zakřičel na řidiče, ať nezdržuje a vypustí nás hned, opět marně. Hned za křižovatkou byla zastávka, takže jsme zanedlouho byli opravdu venku. Jelikož jsem stál u zadních dveří, vystoupil jsem jako první a mířil jsem hned ke stadionu. Za mnou se valil dav z autobusu, mnozí z nich jsou jistě majitelé permanentek a využili tak možnosti dopravit se na zápas a ze zápasu zdarma MHD.
Přeplněná parkoviště u supermarketů v blízkosti stadionu napovídala, že by mohla být slušná návštěva. Také parkoviště přímo před stadionem bylo již slušně zaplněné. Před hostujícím sektorem postávalo několik slávistických fanoušků. Zakoupil jsem si vstupenku za 125 korun a zařadil jsem se do fronty u vstupu do sektoru, čítala asi sedm lidí, ale postál jsem si v ní dobrých pět minut. Bezpečnostní opatření bylo asi větší než při vstupu do parlamentu. Když jsem se dostal přes jednoho zaměstnance ochranky a turniket do sektoru. Čekala mě osobní prohlídka. Veškeré věci z kapes jsem byl nucen vyndat na připravený stůl, poté jsem byl z několika stran ohmatán od dalšího sekuriťáka. Jsem čistej, můžu dál. Teď jen počkat na mého spolužáka, který je zanedlouho také vpuštěn.
Na rozdíl od druholigových klecí mne zde čeká důstojný sektor, do kterého našlo cestu něco málo přes sto diváků. Další červenobílé šály a dresy jsou vidět i na ostatních tribunách. Ne všichni slávisti však přijeli z Prahy, možná více jak polovina jich je z Českých Budějic nebo okolí. Zaujímám místo v horním rohu, což se postupem času jeví jako skvělý nápad.
Hráči vstupují za potlesku všech přítomných diváků na hrací plochu. Poté co komentátor oznámí, že Tomáš Řepka tímto utkáním odehraje 300. zápas, začne slávistický kotel vyvolávat jeho jméno, ke kterému připojí i jistou část mužského těla. Také na Poborském, předsedovy představenstva budějovického klubu, nenechají nit suchou. Poté se však začíná fandit opravdu slušně. Chorály, které krásně zní, mě brzy donutí alespoň k tleskání. Hlavní kotelní nenechává kotel vydechnout a jeden pokřik střídá druhý, skvěle mu přitom sekunduje bubeník, jehož výkon je opravdu skvělý.
Po bezbrankovém prvním poločase se strhla slovní potyčka mezi hostujícími a domácími fanoušky, v čele s mladíkem z MHD. Mezi oběma tábory je ovšem kromě dosti silného plotu i jeden prázdný sektor, do kterého domácím fanouškům brání vstoupit pořadatelé. Celá situace se tak zanedlouho uklidní. Po přestávce útočili slávisté směrem blíže k hostujícímu sektoru a některé zákroky domácích hráčů a především němá píšťalka hlavního sudího vyvolávali v sektoru slávistů bouřlivé emoce. Každý ze tří zákroků v pokutovém území, z nichž každý volal po odpískání penalty, spouštěl naprosto stejná gesta hostujících fanoušků, kterým bylo vhazování kelímku s pivem směrem k hřišti. Při této situaci jsem byl opravdu rád, že stojím až v poslední řadě, přesto se mé koleno pivnímu zásahu nevyhnulo.
I když měla Slavie více ze hry, byli to domácí, kteří se radovali z vítězství, které zajistil gól tři minuty před koncem, který jsem bohužel propásl při návštěvě toalety. Odchod ze stadionu byl ještě delší než vstup na stadion. Pořadatelé možná i přetáhli desetiminutový interval mezi odchodem domácích a hostujících příznivců ze stadionu.
Návštěva slávistického kotle byla určitě příjemnou zkušeností a inspirací. Ale věrný zůstanu jedině Vysočině.
Zvolte nejhezčí podzimní gól FC Vysočina!
Vybrali jsme 12 dle našeho názoru nejhezčích branek, které fotbalisté FC Vysočina vstřelili během patnácti podzimních zápasů v Chance Národní Lize. Sestříhali jsme je do jediného videa, abyste se mohli v předvánočním čase pokochat hezkými góly, připomenout si euforii s nimi spojenou a vybrat tu nejkrásnější trefu! Celý článek
- Žákovské hodnocení podzimu: U13 - Pavel Tvarůžek (17.12.2024)
- Žákovské hodnocení podzimu: U14 - Tomáš Kaplan (15.12.2024)
- Program zimní přípravy fotbalistů FC Vysočina (13.12.2024)
- Žákovské hodnocení podzimu: U15 - Jakub Pavlas (11.12.2024)
Vytisknout