11.10.2017, Miroslav Fuks

Daníček: Hráč si na vyšší level musí rychle zvyknout

Daníček: Hráč si na vyšší level musí rychle zvyknoutStal se jednou z mála nových letních tváří v kádru FC Vysočina a při vážném zranění Petra Nerada zvýšil konkurenci ve středové řadě. V jihlavském dresu se dočkal debutu v nejvyšší soutěži a obnovil spolupráci s koučem Ivanem Kopeckým, s nímž ho pojí angažmá ve Varnsdorfu. Ano, řeč je o pětadvacetiletém středním záložníkovi Nikolasi Daníčkovi (nar. 21.10.1991).

 

NA AKTUÁLNÍ TÉMATA

Jaké v tobě převládaly pocity po skončení uplynulé druholigové sezóny? Byl jsi pevně rozhodnutý změnit dres a vyzkoušet prvoligovou výzvu?
Vzhledem k tomu, že už jsem ve Varnsdorfu končil pátý rok, tak ve mně uzrálo rozhodnutí přestoupit jinam za změnou a novou výzvou. Letní přípravu jsem ale zahájil ve Varnsdorfu, protože žádná z alternativ nebyla potvrzená. Toto nejisté období nebylo příjemné, naštěstí netrvalo dlouho.

Kdy jsi zaregistroval zájem FC Vysočina? Vzešel přímo od trenéra Kopeckého?
Bylo to někdy zkraje letního přípravného bloku. Dostaly se ke mně jsem ještě další dvě možnosti, ale Jihlava pro mne byla jasnou volbou. Výhodou jistě byl zájem trenéra Kopeckého, s nímž jsem se dobře znal z působení ve „Vanďáku“.

Jak rychle se tvůj přestup zrodil?
Po trochu zdlouhavém čekání a rozhodování, zda se mohu zapojit do tréninku FC Vysočina, vše nabralo rychlý spád.

Měl jsi informace o FC Vysočina? Našel si zde některé známé tváře?
Z Jablonce jsem trochu znal Hroňase a Krejdu. Klub jsem znal spíše povrchně díky tomu, že samozřejmě sleduji dění v nejvyšší soutěži.

Liší se nějak náplň tréninku v prvoligovém a druholigovém klubu? V čem se liší tempo zápasů?
Ta změna nebyla zase tak dramatická. Rozdíl je ve vyšším tempu, rychlosti a fotbalovosti. Hráč si na vyšší level musí rychle zvyknout.

Jaká byla tvá očekávání z hlediska prosazení se do sestavy? Jak dosavadní bilanci 4 ligových startů a 109 odehraných minut hodnotíš?
Jistě bych byl rád, kdyby odehraných prvoligových minut či zápasů bylo na mém kontě víc. Na druhou stranu jsem asi nečekal, že přijdu do nového klubu a hned budu nastupovat v základu. Budu trpělivě pracovat a doufat, že šanci dostanu a pořádně ji využiju.

Z kterého zápasu sis odnesl nejlepší zážitek, popř. nejlepší dojem ze svého výkonu?
Svátkem a krásnou vzpomínkou pro mne byl duel na slušně zaplněném Edenu, kde jsem debutoval v základní sestavě a odehrál celý poločas. V dalších utkáních byla moje minutáž menší, tudíž na skutečně vydařený zápas z hlediska osobního výkonu zatím čekám.

Už ses zabydlel v Jihlavě? Jak se cítíš v jihlavské fotbalové partě?
Ano, už jsme se aklimatizovali. Pomohlo, že si přítelkyně našla práci. Vždycky mi trvá chvilku déle, než se rozkoukám, přesto doufám, že už jsem do kabiny zapadl.

OHLÉDNUTÍ ZA KARIÉROU

Tvé fotbalové začátky byly netradiční a probíhaly v rakouském městečku Frastanz. Jak k tomu došlo?
Moji rodiče v roce 1988 emigrovali do Rakouska, kde jsem se o tři roky později narodil. Ve čtyřech letech jsem v klubu SV Brauerei Frastanz začal kopat do míče.

Jak poté postupovala tvá rakouská anabáze?
Někdy v osmi letech si mne vytáhli do pět kilometrů vzdáleného FC Blau Weiss Feldkirch. Tedy do okresního města ve spolkové zemi Vorarlbersko, které má asi 33 tisíc obyvatel.

Kdy a za jakých okolností došlo k tvému přesunu do Česka? Proč právě do Jablonce?
Moji rodiče se v roce 2003 rozhodli pro návrat na rodnou hroudu do Jablonce. Začátky pro mne určitě nebyly lehké. Z hlediska fotbalové kvality jsem si pomohl, ale složité jsem to měl ve škole. Sice jsem uměl česky, ale zpočátku mi dělala velké problémy gramatika. Naštěstí na mne brali učitelé ohledy a já se do správné češtiny docela rychle dostal. Zároveň jsem rád, že jsem si udržel dobrou znalost němčiny. Pomáhá mi k tomu komunikace se starším bratrem.

Kdy jsi poprvé zaklepal na kabinu jabloneckého „áčka“?
V Jablonci jsem přeskočil některé žákovské i dorostenecké kategorie a ještě v dorosteneckých letech jsem občas nastoupil za juniorku. V létě 2010 jsem byl poprvé zařazen do letní přípravy „áčka“, které tehdy trénoval Komňacký a v kádru byli Lafata, Drsek, Jarolím nebo Pekhart.

Hostování ve Varnsdorfu pro tebe podle všeho bylo osudové...
V Jablonci nebylo reálné, že bych nastupoval jinde, než v přípravných zápasech nebo za „béčko“, tudíž jsem v létě 2012 uvítal nabídku z Varnsdorfu. Zájem o mne projevili ředitel klubu Gabriel a trenér Frťala. Po půldruhém roce se klubový šéf s Jabloncem domluvil na mém přestupu. Určitě to pro mne znamenalo správný krok. Vykopal jsem se tady a získal fotbalové zkušenosti. Varnsdorfský klub funguje na takřka rodinné bázi, fotbalu lidé kolem klubu hodně obětují. Pro mladého hráče představuje skvělou štaci a přípravu na velký fotbal. Navíc pro mne bylo velkou výhodou, že jsem vlastně zůstal v regionu a dojížděl jsem z padesát kilometrů vzdáleného Jablonce.

Jak dlouho ti trvalo, než ses naplno prosadil do druholigové sestavy?
V úvodních sezónách jsem se hůře prosazoval, navíc mne trápily zdravotní problémy. Zatímco v prvních dvou letech jsem nastoupil do 19 utkání, tak v ročníku 2014/15 jsem už hrál ve 24 duelech.

Asi těžko můžeš zapomenout právě na senzační sezónu 2014/15, kdy Varnsdorf vybojoval 2. příčku v tabulce. Čím si tento úspěch zpětně vysvětluješ?
Klíčový byl asi fakt, že kádr spolu hrál už dlouho pohromadě a měnil se jen minimálně. Byli jsme sehraní, tvořili jsme výbornou partu a toužili jsme dobře rozehranou sezónu dotáhnout do senzačního konce. Svým dílem k úspěchu samozřejmě přispěli i trenéři Frťala a Kopecký. Až do konce ročníku nám vedení klubu tvrdilo, že je reálné, abychom nejvyšší soutěž skutečně v dalším ročníku hráli. Jenže brzy po skončení sezóny bylo jasné, že postup není v silách klubu. Hlavní problém byl v otázce stadiónu. A tak místo nás postoupil Zlín.

Nedošlo po tomto zklamání ke ztrátě motivace?
Rozhodně ano. V dalším ročníku 2015/16 jsme hráli o sestup a deziluze ze zmaření prvoligové šance v tomto hrála významnou úlohu. Trenér Skuhravý to s námi tehdy měl hodně těžké. Jsme rád, že jsme tento složitý ročník ustáli a druhou ligu pro klub a region zachránili.

Jaká v posledních třech sezónách byla tvá pozice ve varnsdorfské sestavě? Nastupoval jsi pravidelně?
Nastupoval jsem pravidelně a snažil jsem se na svá bedra brát více zodpovědnosti za výkony a výsledky. Snad se mi to dařilo. Nastupoval jsem na podhrotové pozici, kde se cítím nejlépe. Určitě by mne potěšilo, kdybych v Jihlavě v této roli dostal šanci. Na druhou stranu vím, že si vůbec nemohu vybírat. Rád nastoupím tam, kde mi trenér dá důvěru.

Na který z dvanácti druholigových gólů nejraději vzpomínáš?
V hlavě mi asi nejvíce utkvěly branky ze sezóny, která přispěla k celkové druhé příčce. Žádný z nich ale nebyl nějak výjimečný, abych ho speciálně připomínal.

Zvažoval jsi během let ve Šluknovském výběžku jiné přestupové nabídky?
Něco se rýsovalo po skončení zmíněné postupové sezóny ze strany českých klubů. Nic konkrétního z toho nakonec nevzešlo. Navíc jsem poté prodloužil smlouvu ve Varnsdorfu.

Mimochodem, pojí tě nějaká vazba s tvým jmenovcem ze středové řady Slovácka?
Vůbec ne.

Máš další fotbalové plány?
Rád bych se prosadil do základní sestavy FC Vysočina. To je můj hlavní cíl. Pak se uvidí.

 
 
Klub •  Hráči •  Zápasy •  Mládež •  Multimedia •  Fanoušci •  Historie

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies

casino
 
 
 
 

Akcionáři klubu

Hlavní partneři klubu

Významní partneři klubu

Partneři klubu

Mediální partneři klubu