Václav Winter - postupový specialista
Je specialistou na fotbalové postupy. Raduje se z nich už tři léta po sobě – 2006 s Kladnem do I. ligy, 2007 s Bohemians Praha do II. ligy a o rok později se stejným klubem slavil postup mezi elitu. Václav Winter by si jistě velmi přál, aby jeho výjimečná série nebyla přerušena ani v Jihlavě. Nabízíme vám jeho profilový rozhovor.
S fotbalem jsem tady začal v šesti letech a skončil jsem v juniorce. V obrovské konkurenci Stejskala, Blažka a Černého jsem neměl šanci a tak jsem pouze párkrát seděl na prvoligové lavičce. V létě 1997 jsem byl velmi rád za nabídku Lázní Bohdaneč, které právě postoupily do I. ligy.
Bylo těžké prosadit se v Atlanticu?
Na post gólmana zde byli zkušení Kostelník a Tomek, kteří zpočátku dostávali přednost. Já jsem začal chytat až na jaře za kouče Pálky. Měli jsme kvalitní tým s Kubíkem, Kuličem či Schindlerem, ale na záchranu to nestačilo. Navíc jsme jako vesnický tým byli všem trnem v oku.
I po sestupu jsi v Bohdanči zůstal...
Byl jsem mladý, tudíž pro mne bylo pravidelné chytání ve II. lize velmi cenné. Z gólmanů jsem zůstal jediný a doplnil mne David Šimon. Hráli jsme v horní polovině soutěže, ale postupové ambice zde už nebyly. Vše směřovala ke sloučení s Pardubicemi. K tomu skutečně došlo, jenže já se s novým vedením nedohodl na smlouvě. Tak dlouho mne vodili za nos, až jsem uvítal nabídku Neratovic.
Zdejší působení též nebylo o velkých cílech...
Tři sezóny jsme úspěšně bojovali o záchranu. Neratovické angažmá mne lidsky i fotbalově hodně utužilo a ujasnil jsem si priority. I v nedobrých ekonomických podmínkách jsme dokázali hrát dobrý fotbal. Nakonec došlo k dalšímu sloučení - do Kladna.
Jak bylo na Kladně?
Kouč Koubek nás sledoval a vzal sebou celou osu z Neratovic. Vytvořili zde slušné podmínky a dokázali vytvořit kvalitní tým. Dva roky jsme hráli o špici II. ligy a ve třetí sezóně jsme už šli jasně za postupem. V květnu 2006 jsme v zhruba pět kol před koncem slavili Gambrinus ligu.
Překvapivě jsi však v Kladně nezůstal?
Nové vedení řadě hráčů nenabídlo odpovídající podmínky a ti včetně mne neprodloužili smlouvy. Na jaře jsem byl odstaven a bylo jasné, že bohužel musím jinam.
Překvapivě jsi zakotvil v ČFL ve Střížkově...
V létě 2006 jsem byl společně s Tomášem Kaplanem na testech v Irsku. Vše dopadlo dobře, až na to, že nám nabídli zcela jiné podmínky, než před odletem. Nakonec jsem až v září zakotvil na Střížkově. Myslel jsem, že pouze dočasně.
Nakonec z toho byla velká postupová jízda...
Vůbec jsem to nečekal. Silnému majiteli se však už v ČFL podařilo složit zkušených tým druholigových parametrů a my z těžké soutěže postoupili. Ve II. lize jsme se chtěli zachránit. Po velmi dobrém podzimu přišla velmi dobrá zimní příprava, kvalitní posílení a především skvělý jarní start. Výsledkem byl překvapující postup. Chybějící zázemí a absence fanoušků nás paradoxně stmelila.
V Bohemians jsi se opět vrátil do ligy. Jak jsi snášel konkurenci dalších dvou kvalitních gólmanů?
V Bohemians není „béčko“ na patřičné úrovni, tudíž v případě zranění jednoho brankáře mohl nastat problém. Proto pro ligu byl v kádru Beláň a nově i můj kamarád Šimon. Všichni jsme chtěli chytat, ale vztahy jsme měli výborné. Trenér Urban s námi dost točil, což mi příliš nevyhovovalo. Za podzim jsem chytal pětkrát a proto jsem v zimě uvítal nabídku Jihlavy. Bral jsem to jako výzvu a znovu bych rád zažil euforii z postupu. Navíc jsem zápasový typ a chtěl jsem pravidelně chytat.
Jaký pocit zatím z působení v FC Vysočina máš?
Líbí se mi zde a vše vnímám vesměs pozitivně. Jsem přesvědčen, že klub jde po správné cestě. Z jihlavského týmu jsem nejlépe znal Kaplana a dále ze vzájemných zápasů Mareše, Kadlece, Faldynu či Veselého.
Jaké jsou tvé další cíle? Zahraniční angažmá?
Především chci mít zdravou a šťastnou rodinou. Mojí další prioritou je působit v dobrém a fungujícím klubu. Zahraničnímu angažmá bych se určitě nebránil, ale uvědomuji si, že gólmani to mají výrazně složitější, než útočníci či kreativní hráči. Je to i o kvalitním manažerovi, štěstí a dalších faktorech.
ABECEDA
AUTO: jsem maximálně spokojen s Octavií Combi
BARVA: bílá a černá
CESTOVÁNÍ: to fotbalové mi nijak nevadí a při dovolené nejsem vybíravý. Stačí mi být kdekoliv u moře s rodinou.
DOMOV: v Praze s manželkou a dcerou
FILM: nejsem vybíravý, preferuji komedie
GÓL: jeden mezi dospělými na kontě mám! V postupové sezóně Bohemians v ČFL jsem ho vstřelil do sítě Jablonce „B“. V nastavení jsem při rohu vyhrál hlavičkový souboj a poté míč dorazil do sítě.
HUMOR: mám rád ten dvojsmyslný
INTERNET: vždy jsem volný čas trávil venku, tudíž mne vlna internetu zcela minula
JÍDLO: špagety
KOUČ: Pro gólmana je stěžejní osobou trenér brankářů. Z tohoto pohledu nemohu zapomenout na Vítězslava Rejmona v Bohdanči. Hlavních trenérů, které bych chtěl vzpomenout, je více. Radost z fotbalu mi v dětství dal Milan Zajíček, Petr Pálka mi dal první šanci v lize a dobří byli i Luděk Kokoška, Miroslav Koubek a Luboš Urban.
LITERATURA: v minulosti jsem četl hodně, ale od narození dcery už na to není čas. Raději se věnuji jí.
MUZIKA: poslouchám vše od rocku po R´n´B.
NÁPOJ: bílé víno a džus
POLITIKA: určitě mne zajímá, hodně ji sleduji
RITUÁL: mám ho, ale nejde o nic zásadního
SPORT: aktivně sportuji velice rád. Hraji tenis,
ŠKOLA: mám střední školu
TELEVIZE: tvoří nedílnou kulisu našeho bytu. Sleduji politické debaty, sport, filmy, zábavné pořady...
VZOR: belgický gólman Jean-Marie Pfaff
ZVÍŘATA: zatím doma žádné nemáme, ale jsem pod velkým tlakem manželky a dcerky, abychom si pejska pořídila. Mám pocit, že dlouho neodolám.
ŽENY: jednoznačně manželka Marcela a pětiletá dcerka Viktorie.
Čermák: Mrzí mne, že jsem týmu nemohl pomoci v úvodních kolech
Slovenský defenzivní záložník či stoper Adrián Čermák byl fanoušky a návštěvníky klubového webu zvolen nejlepším fotbalistou FC Vysočina za podzim 2024. Zvítězil s poměrně výrazným náskokem před ofenzivním středopolařem Jakubem Selnarem. Ten o jediný bodík sesadil na třetí pozici středního záložníka Adama Peška. S jednatřicetiletým kapitánem týmu... Celý článek
Vytisknout