Uvarenko věří, že se v Jihlavě dočká I. ligy
Jarní výsledky FC Vysočina ukazují, že se zimní proměna kádru FC Vysočina velmi podařila. Nedávná anketa na klubovém webu navíc ukázala, že z pohledu fanoušků dosud z nových posil podává nejlepší výkony brankář Maksims Uvarenko. Jak se tento lotyšský gólman dostal k fotbalu?
Pocházím z Ventspilsu, města o něco menšího, než je Jihlava. Do místního FK mne až v devíti letech přivedl otec, který fotbal nikdy závodně nehrál, ale vždy mu hodně fandil. Hlavně Šachtaru Doněck, neboť z tohoto ukrajinského regionu pocházel. O dva roky dříve jsem však začal dělat judo a troufám si říci, že jsme k němu měl docela dobré vlohy. Získal jsem i nějaké medaile. Ve dvanácti letech jsem se však musel rozhodnout pro jeden ze sportů Oba skloubit už nebylo možné. Díky judu jsem určitě získal dobrou průpravu v obratnosti.
Byl jsi od začátku brankář?
Chtěl jsem chytat, ale musel jsem začít na pravém beku. Naštěstí se jedou brankář zranil a já mohl obsadit jeho místo. A už jsem tam zůstal.
Chytal jsi pravidelně I. ligu? Dostal jsi se do mládežnické reprezentace?
Už asi v patnácti letech jsem byl posunut do dospělého „B“ týmu a o rok později jsem pravidelně chytal soutěž „béček“. Od sedmnácti let jsem se začal připravovat s „áčkem“, ovšem nastoupil jsem jen do jednoho ligového zápasu a též mám na kontě asi 15 minut v Poháru UEFA. Je třeba si uvědomit, že FK Ventspils je jedním z nejlepších lotyšských klubů a byla zde vždy velká konkurence. Vždyť v letošním ročníku 2009/10 klub postoupil do základní skupiny Evropské ligy.
Podobně složité to bylo i v mládežnických reprezentacích. Něco mám odchytáno, ale zejména v jednadvacítce dominovali hráči Skonto Riga. Vedl nás trenér z toho mančaftu. Takže jsem chytal jen pár přáteláků, vzpomínám si na duel proti Švédsku. Navíc mne zabrzdilo zranění menisku.
Kudy vedla tvá cesta do Liberce?
Ve Ventspilsu trénoval gólmany Slovák Seman, který mi doporučil českého manažera a ten mi zajistil testy v Liberci. Já se tehdy rozhodl, že chci zkusit štěstí a síly v zahraničí. Do Slovanu jsem přišel na dva týdny na test a ono to vyšlo. Za tuto šanci jsem byl moc rád.
Na severu Čech vždy panovala v brance obrovská konkurence. Byla šance prosadit se?
Vedle Marka Čech, Zbyňka Hauzra nebo později Zdeňka Zlámala jsem získal cennou školu. V této velké konkurenci jsem pravidelně chytal za juniorku a získával zkušenosti na trénincích „áčka“.
Jak vzpomínáš na svůj dosud jediný start v I. lize?
Myslím se, že mi v Liberci i kvůli mému věku moc nevěřili. Chytal jsem pouze jednou v květnu 2008 doma s Českými Budějovicemi. Zápas skončil 0:0, ale moc práce jsem neměl.
Jaké bylo hostování ve Vítkovicích na podzim 2008? Chytal jsi i proti Jihlavě a my na tento zápas moc rádi nevzpomínáme...
Byl jsem rád, že jsem měl konečně možnost chytat. Zranil se jim Vaclík i jeho náhradník a tak mi nabídli hostování. Rozhodl jsem se během pár vteřin a to angažmá bylo správným krokem. Ze začátku se nám sice nedařilo, pak ale přišel trenér Vlastimil Palička a všechno začalo fungovat. Začali jsme sbírat body a dokonce jsem vyhráli i v Jihlavě. Ten zápas si pamatuji dobře a rád, protože jsem hned po něm vyrazil na zimní dovolenou domů!
Zvažoval jsi v zimě více variant dalšího působení?
V Liberci se má pozice nezměnila ani po návratu z hostování ve Vítkovicích. Byl jsem rozhodnutý, že Slovan na konci smlouvy v červnu 2010 opustím. Jenže v listopadu 2009 si mi ozvala Jihlava s konkrétní nabídkou prostřednictvím pana Jinocha, kterého z Liberce velmi dobře znám. Během prosince jsem se rozhodoval. Čekal jsem ještě na nějaké možnosti. Pak jsem si řekl, že Jihlava bude nejlepší řešení. Věřil jsem, že se zde mohu dočkat I. ligy a chytat pravidelně.
Jaké byly tvé první dojmy z FC Vysočina? Jak tě mančaft přijal? Působíš dost introvertně...
Je pravda, že jsem uzavřenější typ, který potřebuje určitý čas na rozkoukání. Z týmu jsem znal jen Filipa Dorta a chvíli mi trvalo, než jsem se s mančaftem sžil. V kabině se nedělíme na Čechy nebo cizince. S kolegy brankáři vycházím velmi dobře, všechno je v pohodě.
Věřil jsi, že jaro bude z pohledu tvého i celého týmu tak vydařené? Který duel byl nejtěžší?
V zimní přípravě to vypadalo všelijak. Tým se sehrával a ani já nebyl se svými výkony zcela spokojen. Potěšilo mne, že mi trenér dal šanci v úvodním zápase a že mne v brance podržel. Hlavní však je, že se daří týmu. Věřím, že nám forma a vítězná série a vydrží a že mančaftu svými zákroky pomůžu.
Jaké jsou tvé další fotbalové plány? Sníš o reprezentaci či posunu ještě více na západ?
Především musím v Jihlavě pravidelně chytat a pokusit se s týmem vybojovat nejvyšší soutěž. Poté mohu být na očích i stavitelům reprezentace, kde je nyní velká konkurence. Z Gambrinus ligy jednou mohu udělat v kariéře i další krůček výše.
Co děláš ve volném čase? Jak se ti líbí Jihlava? Kde bydlíš?
Hlavně ležím a odpočívám. Sleduji televizi, DVD, surfuju na internetu, občas zajdu na kafe nebo nákupy do City Parku a rád se projedu svým starším typem BMW. Chybí mi má lotyšská přítelkyně, která je nyní u své sestry v Anglii. Snad vše klapne a bude od léta se mnou v Jihlavě, kde mám blízko stadiónu pronajatý byt. Jihlava se mi líbí, jsem tady spokojený.
Čermák: Mrzí mne, že jsem týmu nemohl pomoci v úvodních kolech
Slovenský defenzivní záložník či stoper Adrián Čermák byl fanoušky a návštěvníky klubového webu zvolen nejlepším fotbalistou FC Vysočina za podzim 2024. Zvítězil s poměrně výrazným náskokem před ofenzivním středopolařem Jakubem Selnarem. Ten o jediný bodík sesadil na třetí pozici středního záložníka Adama Peška. S jednatřicetiletým kapitánem týmu... Celý článek
Vytisknout