ABECEDA s... Pavlem Mezlíkem
Prostřednictvím tradiční profilové ABECEDY vám představujeme vítanou letní posilu naší ofenzívy - Pavla Mezlíka.
BRNO: V létě 1998 jsem se přesunul z Třebíče do brněnského mladšího dorostu. Už za půl roku jsem však byl ve starším dorostu, později jsem začal trénovat s juniorkou a tento strašně rychlý posun vyvrcholil tím, že jsem v květnu 1999 nastoupil na 3 minuty v I. lize proti Karviné. Krátce po své první ligové zkušenosti jsem se zase poroučel do juniorky a střídavě jsem hrál za ní nebo starší dorost. To samé následovalo ještě jednou, to si mne „nahoru“ vytáhl trenér Tobiáš. Tenkrát jsem si už nezahrál a zase jsem se vrátil do béčka. Pořádnou šanci mi dal až pan Večeřa v sezóně 2002/03, kdy jsem si připsal 7 startů a zároveň jsem napomohl juniorce k postupu do II. ligy. Další sezóna začala výbornými zápasy v Intertoto cupu a dobrým vstupem do ligy. Jenže poté přišlo těžké zranění vazů v kotníku a já byl ¾ roku mimo hru. Na sezónu 2004/05 už jsem naštěstí byl připraven a nakonec jsem v ní 26 x nastoupil v lize. Spokojen jsem mohl být i s dalším ročníkem, kdy jsem si připsal jen o jeden start méně. Navíc jsem hodně vypomáhala i druholigovému béčku, takže moje bilance roční vždy přesáhla 30 mistrovských zápasů. I proto jsem byl nepříjemně překvapen, když jsem byl na začátku loňské sezóny odsunut do Hradce. V zimě jsem se do kádru vrátil s tím, že bych měl začít hrát pravidelně. Bohužel přišel natržený stehenní sval a já tak hrál pouze v pěti závěrečných zápasech jara. V létě jsem obětoval dovolenou a šel jsem na plastiku třísla, abych byl co nejlépe připraven na sezónu. Přišel však nový trenér, zůstal Pacanda, angažovali Tomáše Doška a já byl rád, že mohu jít za výzvou do Jihlavy.
Brněnští odchovanci to mají strašně těžké. Zvláště nyní, kdy se tlačí dopředu úspěšní mladíci z „dvacítek“. Mne navíc v Brně zabrzdila dvě větší zranění a na škodu asi byla i moje univerzálnost, kdy jsem hrál v útoku, na krajích zálohy či v jejím středu, ale často nakonec dostal v základu přednost specialista na tento post.
CÍLE: Chci pravidelně hrát I. ligu. Pokud toho dosáhnu v Jihlavě, tak budu jedině rád. Chci tomuto cíli maximálně pomoci. Jednou bych si též rád zahrál v zahraničí.
DOMOV: Ten mám určitě v Rudíkově, který se nachází na trase mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím. Žije zde má rodina, společně s bratrem nás do místního oddílu přivedl otec na fotbal a já zde i nyní nachází klid a přírodu. I svoji budoucnost hodlám spojit s tímto regionem, neboť jsem nedávno ve Velkém Meziříčí koupil byt 3+1. Mám tak blízko do Brna, do Jihlavy i k rodičům.
EVROPA: Mé možná nejlepší fotbalové vzpomínky se váží k Intertoto cupu v létě 2003, kdy jsme postoupili až do semifinále, kde nás vyřadil pozdější vítěz Poháru UEFA Villarreal. Já nastoupil do sedmi zápasů a asi nikdy nezapomenu na svůj rozhodující gól v prodloužení v domácím zápase proti francouzskému Guingampu. Předtím jsme vyřadili ázerbajdžánský Kotajk a švýcarský Thun. Při těchto zápasech na stadiónu panovala skvělá atmosféra a bylo vyprodáno.
HRADEC: Po počátečním rozkoukávání se mi v Hradci začalo dařit a mohl jsem být s tímto hostováním spokojen. Hlavně jsem stabilně hrál
JIHLAVA: O zájmu Jihlavy jsem se dozvěděl někdy 20. července a 3 dny poté jsem už byl na prvním tréninku. Bylo to pro mne zpočátku překvapení, protože jsem věřil, že v Brně dostanu šanci, poté jsem však tuto změnu uvítal. Výsledky Jihlavy jsem sledoval i v předchozích sezónách a hodně mne překvapilo, že vloni nepostoupila do ligy. Na Vysočinu jsem přišel s cílem pravidelně hrát a v kvalitním klubu bojovat o postup do ligy. Určitě máme dobrý tým, který tento cíl může mít. V neposlední řadě je pro mne příjemné, že mohu denně dojíždět domů do Rudíkova
KONÍČKY: Rád jezdím na kole, hraji tenis a hokej a sleduji sport. Mám rád přírodu a volnost venkova.
MEZLÍK: S bráchou Radkem mám super vztah, prakticky denně si voláme. Je pouze o rok starší a tak k sobě máme hodně blízko. V Brně byl v podobné situaci jako já a proto je teď rád, že se mohl vrátit do Opavy, kde se mu na jaře velmi dařilo. Dobrým fotbalistou byl i náš táta, který hrával v Brně, později ve II. lize v Prostějově a nakonec ve Žďáru nad Sázavou. Kariéru končil v Rakousku. Určitě nás s bráchou hodně fotbalově ovlivnil.
NÁPOJ A JÍDLO: Rád si dám kuře na všechny způsoby. Piju fantu a někdy si rád dám pivo. Alkohol v jiné podobě však vůbec nepiju.
REPREZENTACE: Na reprezentační srazy jsem začal jezdit už patnácti letech a skončil až ve „20“. Měl jsem štěstí na silnou generaci, se kterou jsem si zahrál na třech Mistrovstvích Evropy. Na „šestnáctkách“ jsme v roce 2002 skončili druzí, stříbro jsme si zopakovali o rok později na U18 a v roce 2002 jsme na „devatenáctkách“ vypadli ve skupině. To nám přesto stačilo na postup na MS „20“ v roce 2003, kde jsem bohužel scházel vinou přetrhaných vazů v kotníku.
ŠKOLA: Vystudoval jsem Obchodní akademii v Brně. První rok jsem zvládl denním studiem a poté už jsem musel přejít na dálkové.
TŘEBÍČ: Střílel jsem hodně gólů a tak mne v šesté třídě přetáhli do třebíčské Slávie. Hráli jsme zde žákovský přebor a mně se střelecky dařilo natolik, že si mne vyhlédlo Brno.
ÚSPĚCH: Za úspěch určitě pokládám skutečnost, že jsem se prosadil do ligy a že jsem se do ní vrátil i po těžkém zranění. Pevně věřím, že mé prvoligové starty ještě nejsou sečteny.
ŽENY: Už tři a půl roku chodím s přítelkyní Petrou.
Čermák: Mrzí mne, že jsem týmu nemohl pomoci v úvodních kolech
Slovenský defenzivní záložník či stoper Adrián Čermák byl fanoušky a návštěvníky klubového webu zvolen nejlepším fotbalistou FC Vysočina za podzim 2024. Zvítězil s poměrně výrazným náskokem před ofenzivním středopolařem Jakubem Selnarem. Ten o jediný bodík sesadil na třetí pozici středního záložníka Adama Peška. S jednatřicetiletým kapitánem týmu... Celý článek
Vytisknout