Lukáš Vaculík: Náš tým má správný charakter i potřebnou kvalitu
Nejnáročnější sezóna v historii FC Vysočina, která se datuje od roku 2000, si to prostě vyžádala. Sportovní ředitel a předseda představenstva Lukáš Vaculík byl před diktafony novinářů netradičně vyžádán hned po skončení nedělního duelu proti Vlašimi, aby se podělil nejen o své bezprostřední dojmy a pocity. A my vám je rádi nabízíme.
„Jsme samozřejmě rádi, že jsme poslední zápas zvládli, když už jsme se do této složité záchranářské situace dostali. Tým podal výkon, který jsem od něj očekával po celé jaro. Věřil jsem, že je takového výkonu schopen pravidelně. Asi jen ten, kdo někdy stál na hřišti v podobné situaci, tak může posoudit, jak těžký duel kluci zvládli. I přes svůj mladý věk a velký tlak, který s ním byl spojený. Ukázalo se, že náš tým má správný charakter i potřebnou kvalitu. Ale zatím nemá takovou psychickou odolnost a stabilní mentální stránku. Já byl každopádně i ve vypjatém závěru sezóny klidný. Věřil jsem tomu, že kluci mají schopnosti záchranu vybojovat a tlak mentálně ustát,“ řekl Vaculík úvodem svého komentáře.
Je to i o absenci většího počtu zkušených hráčů na trávníku?
Rozhodně to s tím souvisí. Mladí hráči potřebují, aby se měli o koho v kritických momentech opřít. Takovým hráčem by jistě byl Lukáš Zoubele, ale ten nám ze zdravotních důvodů vypadl pro většinu jara. Matúš Lacko tak na hřišti zůstal sám. Pro naše mladíky tak byly jarní zápasy o vše velkou fotbalovou školou. Ta byla v posledních čtyřech týdnech podpořena dennodenní prací a komunikací s Davidem Oulehlou, Josefem Vrzáčkem a dalšími členy realizačního týmu. Koncentrovali jsme se při tom nikoli na jejich fotbalový růst, ale na to, aby věřili ve vlastní síly. Že jsou schopní vypjatý boj o záchranu zvládnout.
David Oulehla prezentoval, že vaše spolupráce je zatím ohraničena závěrem soutěžního ročníku. Počítáte s jeho působením v Jihlavě i v nadcházející sezóně?
S Davidem vedeme oboustranný dialog, což velice kvituji. A když se na něčem shodneme, tak to platí. Domluvili jsme se na pomoci do konce sezóny a nyní si sedneme a pobavíme se o možnostech pokračování spolupráce. Bude mne určitě zajímat i jeho úhel pohledu a zájem v FC Vysočina pokračovat. Musíme samozřejmě nastavit i složení celého realizačního týmu, protože srdcař Josef Vrzáček se vrátí nastálo k dorostu. Je na místě znovu mu poděkovat, že se v posledním měsíci dokázal rozpůlit. Dále už ale není možné, aby seděl na dvou židlích.
Jak jste vlastně viděl posledních 5 ligových zápasů od nástupu kouče Oulehly?
Naše hra měla kvalitu a potřebné parametry. Zejména v domácích zápasech s Třincem, Příbramí a Vlašimi jsme si vytvářeli množství šancí. Jenže jejich proměňování vázlo, což bylo o to bolestnější s Příbramí, kde jsme mohli v předstihu rozhodnout o naší záchraně a nikdo by se tomu nemohl po předvedené hře divit. Místo toho tým od Wagnera inkasoval dvojí KO v závěrech poločasů a prohrál 1:2. Pak jsme jeli do Vyškova, kde sled tvrdých direkt pro tým pokračoval. Domácí nebyli lepší, vyrovnali z ničeho a chvíli poté skórovali podruhé. Kluci se přesto dokázali znovu zvednout, na půdě aspiranta postupu sahali po vyrovnání a o tři dny později zvládli klíčovou bitvu s Vlašimí. Potvrzuje to správné mentální nastavení našich hráčů, jejich týmovost a soudržnost.
Tyto parametry Vám v úvodních jarních zápasech scházely?
Začátek jara z hlediska výkonu opravdu nebyl dle mých představ a vedl k trenérským změnám. Nebylo to ani tak o výsledcích, ale o způsobu hry, schopnosti vytvářet si šance, být na hřišti aktivní. Měl jsem pocit, že jenom čekáme na to, co nám soupeř umožní. Navíc z mančaftu nebyla cítit taková síla, odolnost a soudržnost.
Nepomohla by hráčům a týmu větší stabilita na trenérském postu?
Tento dojem absolutně chápu. Chtěl bych zdůraznit, že rozhodně není mojí vizí měnit trenéry takto často. Pokud se k vynuceným změnám na trenérském postu mám stručně vrátit, tak po roce a půl s Honzou Kameníkem jsme došli k tomu, že se herně a výkonnostně neposouváme. S Ondřejem Smetanou jsme se tři měsíce scházeli, diskutovali a snažili jsme se vyladit naše představy o tom, jak by měl tým hrát, jaké úkoly by hráči měli plnit, jak by se naši talenti měli rozvíjet. Stejně jsme ale postupně zjistili, že každý na fotbal koukáme úplně jinými očima a že jeho ambice překračují naše aktuální možnosti. No a u trenérského týmu Michala Vávry došlo k tomu, že vedení klubu předložili určité požadavky, které pro nás byly neakceptovatelné. Klub neřídí trenéři a v druholigové Jihlavě už vůbec ne.
Nepotřebuje stávající mančaft přeci jenom posílit?
Síle současného kádru věříme. Jsme přesvědčení, že se bude zlepšovat a bude schopen konstantně dobrých výkonů. Samozřejmě se ale nyní musíme důkladně zamyslet, jak současnou sestavu vhodně doplnit, posílit na správných postech a i díky tomu najet na vítěznou vlnu. Může stačit jeden či dva noví fotbalisté. Rád bych znovu připomněl jarní duely s postupující Karvinou a účastníky baráže – Příbramí a Vyškovem. V těchto zápasech jsme rozhodně nebyli horším celkem a náš bodový zisk z nich měl být dle dění na trávníku mnohem příznivější. Ano, uvědomujeme si, že právě tyto zápasy rozhodují detaily a kvalita ve finální fázi.
Nechybí FC Vysočina klasický kanonýr?
Jsem přesvědčen, že se stávající útočníci mohou zlepšovat, gólově prosazovat mnohem výrazněji a dosáhnout stabilní výkonnosti. Jsou stále ještě mladí a musí na sobě za naší podpory ještě více pracovat. A nemyslím si, že 7 branek, které Araujo-Wilson vstřelil, představuje špatnou bilanci.
Proti Vlašimi mančaftu pomohli i fanoušci a slušně zaplněné tribuny, že?
K tomu, abychom byli úspěšní a mohli pomýšlet na vyšší mety, potřebujeme, abychom cítili podporu regionu, celé Vysočiny. A právě před utkáním s Vlašimí jsem cítil, že v tom boji o vítězství nejsme sami. Že se po pěti letech najednou něco stalo, že se můžeme opřít o podporu partnerů a příznivců. I díky nim poslední zápas sezóny dopadl dobře a my se teď můžeme soustředit na práci a přípravu příštího ročníku, který by z našeho pohledu měl být mnohem vydařenější.
Plynule se dostáváme k finanční situaci klubu. Rýsuje se posílení rozpočtu?
Je před námi mnoho práce na tomto poli. Rádi bychom do zdárného konce dotáhli příchod nového generálního partnera klubu. Jednání jsou rozběhlá natolik zajímavě, že by nám to mohlo dát prostor i směrem k posílení týmu.
Nesporným pozitivem skončeného ročníku bylo nasazování talentovaných odchovanců do druholigových zápasů...
S tím musím souhlasit. Touto cestou jednoznačně kráčíme už od nástupu trenéra Aleše Křečka před třemi lety. A hodláme v ní pokračovat i nadále, protože našim mladíkům věříme. A víme, že talent typu Míry Křehlíka neodehraje pět zápasů v kuse skvěle. Jeho venkovní duely nebyly tak vydařené, ale pokud bychom ho v nich v poločase vystřídali, tak by se to odrazilo do jeho psychiky a následně též do jeho výkonu v domácím prostředí. I díky tomu byl v důležitém utkání proti Vlašimi v čerstvých dvaceti letech tahounem týmu.
Rozhovor s Lukášem Vaculík můžete zhlédnout i na Ježour TV, kde jej doplňuje tiskovka v koučem Davidem Oulehlou.
Čermák: Mrzí mne, že jsem týmu nemohl pomoci v úvodních kolech
Slovenský defenzivní záložník či stoper Adrián Čermák byl fanoušky a návštěvníky klubového webu zvolen nejlepším fotbalistou FC Vysočina za podzim 2024. Zvítězil s poměrně výrazným náskokem před ofenzivním středopolařem Jakubem Selnarem. Ten o jediný bodík sesadil na třetí pozici středního záložníka Adama Peška. S jednatřicetiletým kapitánem týmu... Celý článek
Vytisknout