Rožník: „Doma jsem takovou atmosféru nezažil“
Místo ve vyrovnané brankářské dvojici po letním odchodu zkušeného Václava Wintera zaplnil teprve dvaadvacetiletý slovenský gólman Dalibor Rožník. Po podzimních začátcích v juniorce a na lavičce „áčka“ dostal při zranění Maksimse Uvarenka první šanci proti Spartě B a v základní sestavě nechyběl ani v domácích duelech proti Kladnu a Viktorii Žižkov. Jak tyto zápasy hodnotí?
Nejlepší pocit jsem měl z utkání proti Kladnu a to zejména pro to, že jsme získali 3 body. Proti Žižkovu jsem prakticky neměl, co chytat. Přesto jsem inkasoval tři branky, pro mne to byl velmi těžký zápas. Na Spartě jsem si nesáhl na míč a prohrávali jsme po patnácti minutách 2:0. Alespoň, že jsme se poté herně zvedli a i já jsem tým dokázal v některých šancích soupeře podržet.
Od Žižkova jsi dostal tři góly, což není málo. Dal se však některý z nich vůbec chytat?
Troufám si říci, že ne. Bohužel, žižkovští se trefovali naprosto přesně a nechytatelně.
Jak na tebe v domácích zápasech působila atmosféra na stadiónu? Kde jsi ji zažil nejlepší?
Fanoušci byli skvěli. Vlastně jsem na domácí půdě takovou ještě nezažil, neboť v Trenčíně se na fotbale tak intenzivně nefandí. Jinak z tohoto pohledu nejraději vzpomínám na atmosféru na stadiónu Spartaku Trnava.
Odkud pocházíš? Kde jsi začínal s fotbalem? Bylo to hned v bráně?
Jsem z Trenčína. S fotbalem jsem však začínal dost pozdě, až v jedenácti letech. Jako manko ve fotbalovém vývoji jsem to však nevnímal. Rovnou jsem šel do branky, neboť i s klukama na plácku jsem vždy chytal.
Přesto máš výbornou kopací techniku...
Fotbal hraju hrozně rád. V zimě je to futsal nebo při jiných příležitostech malá kopaná. V Jihlavě jsem to však na tréninku v poli ještě nezkusil.
Kdy jsi se prosadil do prvního týmu Trenčína? V Corgoň lize jsi debutoval poměrně brzy...
Už v sedmnácti mne vzal kouč Ladislav Hudec do kádru „áčka“. Asistenta mu tehdy dělal Karol Marko. Klub působil v nejvyšší soutěži, ve které jsem debutoval až na jaře 2008 v Dubnici. Tento ročník byl zároveň doposud posledním, ve kterém Trenčín figuroval v Corgoň. Přišel sestup a aktuálně je to třetí ročník, v němž se Trenčín pokouší o návrat mezi elitu. Zatím se jim vede dobře, jsou na 1. místě. Největším soupeřem jim asi bude Petržalka.
Jak těžké bylo prosadit se v Trenčíně do branky?
Dlouhodobě jsem byl dvojkou za o 4 roky starším Milošem Volešákem. V Corgoň lize jsem si tak připsal 6 startů a ve II. lize jsem chytal pětkrát. Má pozice mladšího gólmana byla vždy složitější v tom, že stačilo udělat v zápase chybu a už jsem putoval na lavičku.
Trenčínským specifikem je umělá tráva na hlavním stadiónu...
Přišli s ní holandští majitelé a fotbalistů se příliš neptali. V současné době je už dost vyšlapaná a tvrdá a hlavně pro brankáře to není žádný med. V parném létě to není vůbec příjemné. Na druhou stranu to v domácím prostředí představuje určitou výhodu. Soupeři u nás moc rádi nehráli...
Prošel jsi mládežnickými reprezentacemi?
Ano, chytal jsem ve výběrech U-17 až U-20. Do jednadvacítky jsem se už neprosadil, neboť jsem pravidelně nechytal. V Trenčíně nefunguje „béčko“ a mně scházela zápasová praxe. I proto jsem byl velmi rád za starty za jihlavskou juniorku.
Na webu lze nalézt tvůj výrazný zápis z květnového turnaje v Amsterodamu...
Šlo o I. ročník Breukelen Cupu, který jsme s juniorským výběrem Trenčína vyhráli. V semifinále jsme po penaltovém rozstřelu vyřadili domácí Ajax a mně se podařilo lapit 4 penalty.
Už v červnu jsi se objevil v Jihlavě na testu. Jak se zrodil?
Byl mi nabídnut manažerem. V Trenčíně mi končila smlouva a já hledal novou výzvu. Jihlavskému „áčku“ tehdy skončila sezóna a kluci vyrazili na dovolenou. Já se tak několik dní připravoval s juniorkou. Zhruba týden před startem letní přípravy mi bylo oznámeno, že o mne Vysočina stojí. Dal jsem jí přednost před jinými nabídkami včetně té ze Sezimova Ústí.
Jaké byly tvé první dojmy z Jihlavy? Nastoupil jsi někdy předtím proti FC Vysočina v přípravě?
Proti Vysočině jsem dvakrát chytal v rámci zimní přípravy. Jinak jsem o Jihlavě prakticky nic nevěděl. Z hráčů jsem trochu znal jen Karola Karlíka. Můj pocit z týmu je velmi dobrý, je tu dobrá parta. Bydlím na „komíně“ přímo na stadiónu. Z města znám jen náměstí, City Park a krásné ZOO.
Jak vyznívá tvé srovnání české a slovenské fotbalové ligy, Jihlavy a Trenčína?
V česku se hraje více technický fotbal. V Jihlavě mne velmi těší skvělé tréninkové podmínky, které jsou mnohem lepší než v Trenčíně.
Co tvé fotbalové plány a ambice?
Žiju přítomností a cílem, který v Jihlavě máme. O jiném nepřemýšlím. Doufám, že se mi vyhnou zdravotní problémy a budu moci chytat co nejdéle.
Jak trávíš volný čas? Co tvé zájmy a koníčky?
Často jezdím na kole, hraju tenis, hodně času trávím na internetu a někdy rád nakupuji.
Čermák: Mrzí mne, že jsem týmu nemohl pomoci v úvodních kolech
Slovenský defenzivní záložník či stoper Adrián Čermák byl fanoušky a návštěvníky klubového webu zvolen nejlepším fotbalistou FC Vysočina za podzim 2024. Zvítězil s poměrně výrazným náskokem před ofenzivním středopolařem Jakubem Selnarem. Ten o jediný bodík sesadil na třetí pozici středního záložníka Adama Peška. S jednatřicetiletým kapitánem týmu... Celý článek
Vytisknout