Vepřek: Mojí prioritou bylo angažmá v FC Vysočina
Jeho zimní příchod se proměnil v takřka nekonečný příběh. Nejdříve o něm zhruba měsíc jednaly klubu a poté, co se v Jihlavě konečně objevil, dotažení hostování a zařazení do sestavy zkomplikovalo zranění. Velice úspěšnou obnovenou premiéru v jihlavském dresu si tak odbyl až v závěru března na Slavii Praha. Řeč je o levém obránci Michalu Vepřekovi, kterého jsme na úvod profilového rozhovoru požádali o zhodnocení právě vítězného utkání v Edenu.
Utkání proti Slavii mohu hodnotit jedině pozitivně. Dosáhli jsme hrozně důležitého vítězství, navíc jsme podali i kvalitní kolektivní výkon. Se svojí hrou nemohu být úplně spokojený. Na druhou stranu to po delší herní pauze z mé strany nebylo špatné.
V pátek Vysočina nastoupí proti Olomouci. Co by na Sigmu mohlo platit? Hecuješ se před zápasem s některým z hráčů Sigmy?
Mrzí mne, že v zápase nemohu nastoupit na základě smlouvy o mém hostování v Jihlavě. Přitom dosud platilo, že Sigma hráčům, kteří hostovali v jiných klubech, ve startu při vzájemném utkání nebránila. Jsem alespoň rád, že mi trenér Rada dal šanci na Slavii a já mohl naskočit do jarní části Gambrinus ligy. Uvidíme, zda mi dá příležitost v dalším kole proti Mladé Boleslavi.
Co se týče hecování, tak žádné neproběhlo. S některými kluky jsem samozřejmě v kontaktu, ale aktuální ligové postavení obou celků je takové, že příliš nenahrává nějakým vtipkům. Navíc Olomouc je na tom nyní v tabulce ještě hůře, než Vysočina.
Jak si z tribuny sledoval dosavadní jarní počínání tvých spoluhráčů? Jak těžké bude udržení elitní soutěže pro Vysočinu?
Viděl jsem všechny zápasy. Od první půle úvodního jarního duelu proti Znojmu, která se vůbec nepovedla, mohu říci, že výkony týmu šly hodně nahoru. Kluci hrají poctivě, agresivně, aktivně a především sbírají tolik potřebné body. Velká škoda, že výsledkově lépe nedopadl smolný domácí zápas proti Liberci. Každopádně jsem přesvědčený, že Vysočina nyní disponuje dostatečně silným celkem k tomu, aby se v Gambrinus lize udržela.
Vraťme se k tvé zimní přestupové a zdravotní anabázi. V jakých ohledech nastaly problémy?
Všemu předcházelo zimní rozhodnutí sportovního vedení Sigmy, že už se mnou dále nepočítá a mohu si nalézt nové angažmá. Pravdou je, že můj poslední půlrok v Sigmě nebyl optimální, ovšem nešlo to více hráčům. Vedení tak ale rozhodlo, já to respektoval a hledal jsem si nové působiště. Měl jsem i nabídku ze Žiliny, ovšem mojí jasnou prioritou byla Vysočina. Chtěl jsem do Jihlavy za každou cenu. Bohužel, vedení obou klubů dlouho nemohlo nalézt společnou řeč ohledně mého působení na Vysočině. Až skoro po měsíci se kluby dohodly a já mohl začít trénovat v Jihlavě. Bylo to asi týden před odletem na soustředění do Turecka.
Jenže tím komplikace neskončily...
Byla to smůla. Dopoledne jsem v Jihlavě absolvoval první trénink - měli jsme posilovnu a běhání. V tu dobu jsem necítil, že se mnou něco je. Po druhém odpoledním tréninku mi to ztuhlo, nateklo a druhý den se ukázalo, že mám natržený stehenní sval. Mé hostování v té době ještě nebylo dotažené a Jihlava poté nad mým angažováním logicky váhala. Vše nakonec bylo stvrzeno až někdy 21. února. Má léčba se protáhla na šest týdnů, což bylo s ohledem na start ligy hodně nepříjemné. Poprvé jsem do zápasu zasáhl zrovna v zápase juniorek na Sigmě a o šest dní později už jsem nastoupil v lize na Slavii. Teď už zcela zdráv, sval naštěstí drží.
Nemrzí tě, že jsi nemohl pokračovat v Sigmě, kde máš platnou smlouvu do 30.6.2015?
Jsem v Sigmě od roku 1999, v Olomouci bydlím a mám tam rodinu. Logicky by pro mne bylo jednodušší, kdybych nadále mohl pokračovat tam. Trenér však rozhodl, že už se mnou do kádru dále nepočítá, čímž pro mne bylo řečeno vše. Jsem rád, že jsem dostal šanci v Jihlavě.
V čem mimochodem spatřuješ důvody poklesu výkonnosti Olomouce v tomto ročníku?
V sezóně 2012/13 jsme obsadili solidní 5. příčku, ovšem cíle byly vyšší. Dlouho jsme útočili alespoň na 4. pozici, která by dávala šanci na účast v Evropské lize. Jenže nám jaro příliš nevyšlo a dostaly se před nás Liberec i Jablonec. Horší forma nás provázela i v průběhu podzimu. Hráli jsme takový hurá fotbal, hodně jsme inkasovali laciné góly a zároveň jsme neproměňovali šance.
Vím, že je to pro tebe složitá otázka, ale kam povedou tvé letní kroky? Preferoval bys návrat do Sigmy, změnu hostování v Jihlavě na přestup nebo odchod třeba do zahraničí?
Momentálně se opravdu soustředím na jarní působení v Jihlavě a chci udělat maximum pro záchranu Vysočiny v Gambrinus lize. Co bude v létě, to je ještě daleko.
Co si vybavuješ z let 2007 – 2009, kdy jsi poprvé hostoval na Vysočině? Jak na toto období vzpomínáš?
Skutečně vzpomínám jenom v dobré. V týmu byla skvělá parta. Ostatně i to byl důvod, proč jsem letos v zimě jednoznačně preferoval návrat do známého jihlavského prostředí. Tehdejší hostování v Jihlavě mi v mém fotbalovém růstu hodně pomohlo. Jako mladý hráč jsem pravidelně nastupoval v kvalitní soutěži, kterou II. liga nepochybně byla a stále je. V dresu Vysočiny jsem nastoupil do 55 druholigových zápasů.
Proč se už tehdy Jihlavě nepodařilo postoupit do Gambrinus ligy?
Vždy nám k úspěchu nějaký bod chyběl. Škoda, Vysočina měla na to, aby do ligy stabilně pronikla už dříve.
Nakolik se jihlavský klub od té doby změnil? V jakých ohledech je v současné době Sigma napřed?
Klub za dobu, kdy jsem v Jihlavě nebyl, prošel řadou změn a vylepšení zázemí či stadiónu. V mnohém se Sigmě vyrovnal. V Olomouci je výhodou přítomnost všech tréninkových ploch přímo v areálu. Na Andrově stadiónu též disponují lepším rehabilitačním zázemím. Hanácký klub se samozřejmě liší i tradicí, větším očekáváním a tlakem fanoušků. Jinak bych ale chtěl říct, že Vysočina náleží mezi nejlépe fungující kluby v lize. Rozhodně je zde perspektiva na stabilní působení v nejvyšší soutěži.
Jsou vlastně v kádru či v realizačním týmu FC Vysočina nějací pamětníci tvého působení?
Vedení klubu se skoro nezměnilo a stejní jsou i oba maséři Pavel Křížek a Peťa Šilhán. Z hráčů už zůstali pouze Petr Tlustý a Karol Karlík.
Prosazení se do ligového kádru Sigmy ti trvalo poměrně dlouho. Kdy přišel ten pravý zlom? Jakou roli v tom sehrálo hostování na Žižkově?
Po návratu z Jihlavy jsem se do sestavy nemohl dostat přes Onofreje. Naskočil jsem jen do pěti zápasů a tak jsem byl rád za jarní hostování ve II. lize na Žižkově. Po jeho skončení mi v Sigmě zároveň vypršela smlouva. Mohl jsem odejít na Slovensko, ale nakonec jsem se po schůzce s trenérem Psotkou rozhodl prodloužit své působení v Olomouci. Určitě jsem poté nelitoval.
V letech 2010 – 2013 jsi v dresu Olomouce odehrál minimálně tři úspěšné ligové sezóny. Kterou řadíš nejvýše?
S těmi třemi ročníky skutečně mohu být spokojený. Z 90 možných ligových utkání jsem nastoupil do 81 duelů. Hrál jsem v základní sestavě a navíc se nám podařilo dosáhnout historických úspěchů klubu. Nejvýše řadím ročník 2011/12, kdy jsme triumfovali v Ondrášovka Cupu a navíc jsme dokázali bez větších problémů zachránit ligu, přestože jsme měli dvanáctibodový odpočet. Kolektiv se pod tlakem dokázal semknout a atmosféru dokázal výborně odlehčit kouč Uličný. O to více poté mrzelo, že nás přes výhru v poháru nepustili do Evropské ligy...
Speciální místo v tvé paměti jistě má finále Ondrášovka Cupu v roce 2012....
Je to tak. Branek jsem ve své kariéře mnoho nevstřelil, tudíž těžko mohu zapomenout na zápas, v němž můj jediný gól v zápase rozhodl o vítězství nad Spartou a o historicky prvním vítězství Sigmy v národním poháru. Padl těsně po přestávce, kdy jsem se uvolnil přes dva hráče, míč jsem si posunul do vápna a z úhlu jsem ho napálil na branku. Balón se za záda Vaclíka odrazil od vzdálenější tyče. To jsem ale viděl až po zápase v televizi. Euforie z vítězství byla těžko popsatelná. A to nemluvím o následné oslavě.
V uplynulých letech jsi několikrát nastoupil proti Jihlavě. Vybavuješ si některý z těchto zápasů nějak speciálně?
Nejsem velký pamětník, ale určitě si dobře vybavuji podzimní ligový duel v Olomouci, který měl hodně divoký průběh. Prohrávali jsme 0:1, poté jsme zase 2:1 vedli a ještě v 83. minutě Vysočina vedla 2:3. Jen že jsme dokázali vyrovnat a v poslední minutě o našem vítězství rozhodl Doležal. Zatímco my jsme zažívali obrovskou radost, tak nálada v jihlavské kabině musela být hrozná.
V lize jsi už zažil řadu sezón. Mění se nějak Gambrinus liga?
Pozoruji, že se fotbal neustále vyvíjí. Je stále rychlejší a klade pořád větší důraz na přesnost přihrávek a práci s míčem. Nahoru jde i kvalita Gambrinus ligy, což potvrzují úspěchy českých týmů v evropských pohárech. Svoji roli v tom sehrává i větší příliv cizinců.
Jak trávíš volný čas? Máš nějaké záliby?
Čas teď hodně trávím na dálnici, protože chci co nejvíce času být s manželkou a jednadvacetiměsíční dcerkou Viktorkou.
Čermák: Mrzí mne, že jsem týmu nemohl pomoci v úvodních kolech
Slovenský defenzivní záložník či stoper Adrián Čermák byl fanoušky a návštěvníky klubového webu zvolen nejlepším fotbalistou FC Vysočina za podzim 2024. Zvítězil s poměrně výrazným náskokem před ofenzivním středopolařem Jakubem Selnarem. Ten o jediný bodík sesadil na třetí pozici středního záložníka Adama Peška. S jednatřicetiletým kapitánem týmu... Celý článek
Vytisknout