Jan Kameník: Hráči musí v mnoha ohledech přidat

Váš tým do utkání vstoupil v netradičním složení, v němž figurovali čtyři střední záložníci. Jak byste sestavu objasnil?
Nastoupili jsme v rozestavení 3-5-2, v němž se Piško stáhl na pozici středního obránce. Rozhodli jsme se, že po třech nezdarech uděláme nějakou změnu a dáme týmu impuls, který jsme potřebovali. Myslím si, že 43. minuty se nám to dařilo. Domácí jsme nepouštěli do šancí a samo jsme si vypracovali asi tři šance, které jsme neproměnili. Jenže pak přišel první zlomový moment utkání v podobě branky obdržené po rohovém kopu. V situaci jsme propadli, Kim, jeden z menších hráčů na hřišti, zůstal volný a hlavou otevřel skóre utkání. Inkasovaný gól námi zatřásl, protože hned vzápětí jsme udělali lacinou ztrátu a z rychlého brejku jsme dostali druhou branku. To byl samozřejmě další zlomový moment duelu.

Do kabin jste šli po slušném výkonu a za nepříznivého stavu 2:0. S tímto výsledkem se ještě dalo něco udělat…
Byli jsme si toho vědomi. Tým jsme burcovali, řekli jsme si do druhé půle určitou strategii a způsob útočení. Jenže místo snížení stavu jsme v defenzívě vyrobili individuální chybu, po níž Dukla zvýšila na 3:0. V tento moment už bylo bohužel jasné, že bude velmi těžké s výsledkem něco udělat. Naše hra i nadále měla určité parametry, dvakrát jsme nastřelili tyčku, ale ve finální fázi jsme se opět prosadit nedokázali. Naší otevřenou hrou a snahou s výsledkem ještě něco udělat jsme inkasovali další dvě branky. Z Julisky si tak vezeme těžkou porážku.

Jak moc vám scházeli Křišťál a Selnar?
Každá ztráta hráčů nás samozřejmě bolí, ale výkon týmu by neměl být o jednom či dvou fotbalistech. Měli bychom být schopní je dostatečně nahradit. A i na Dukle se nám to v určitých pasážích dařilo.

Už je to otřepaná písnička – Vysočina se trápí v koncovce a střelecká nemohoucnost se promítá i do výsledků. Co s tím? Navíc teď, když je psychika týmu dole?
Odpověď je vlastně snadná. My na střelbě a zakončení musíme stále trpělivě pracovat. Není možné, abychom v prvních šesti kolech soutěž zvládali a poté v dalších čtyřech kolech nikoli. Hráči si musí sáhnout trochu do svědomí a v mnoha ohledech přidat. Je to o jejich psychickém rozpoložení a přístupu ke každé vteřině utkání. Musí být nejen v koncovce přesnější, více koncentrovaní, hladovější, důraznější. A také si lépe hledat prostor ve vápně, abychom se ke koncovce dostali.

Problémy však nyní má i defenzíva týmu, když jste v posledních čtyřech kolech inkasovali desetkrát…
Ano, rozhodně máme i v této oblasti na čem pracovat. Přidat na součinnosti při týmovém bránění i na osobní zodpovědnosti v klíčových situacích. Není možné, abychom propadli v situaci, na níž se před utkáním připravujeme. A nelze stále kupit individuální chyby. To pak těžko můžeme pomýšlet na to, že vzadu uhrajeme nulu, kterou bychom teď hrozně moc potřebovali.

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies