Představujeme akcionáře FC Vysočina Jihlava

Fotbalové kluby netvoří pouze hráči, trenéři či manažeři. Možná nejdůležitějšími postavami, které vytváří nezbytné ekonomické předpoklady k fungování oddílů, jsou sponzoři, akcionáři či majitelé. Nejinak tomu je i v FC Vysočina, kterou vlastní akciová společnost tvořená silným a stabilním trojúhelníkem - Statutárním městem Jihlavou, stavební společností PSJ holding a jihlavským Pivovarem JEŽEK. Klíčový význam těchto subjektů pro klub nás přiměl k uvedení seriálu, v němž vám blíže představíme významné zástupce našich akcionářů.

V prvním díle jsme dali slovo Ing. Františku Vaculíkovi, který stojí v pozadí jihlavského fotbalu prostřednictvím stavební společnosti PSJ holding již od roku 1992. V současné době figuruje v dozorčí radě FC Vysočina a především je generálním ředitelem a předsedou dozorčí rady PSJ holding.

Jaký je váš vztah k fotbalu?

Rozhodně velice blízký. Sám jsem fotbal aktivně hrál a dnes jsem jeho častý divák. Neomezuji se však pouze na sledování všech druholigových zápasů FC Vysočina, neboť přes svoji velkou pracovní vytíženost nechybím ani na řadě přátelských utkáních a navštěvuji i domácí zápasy “B” týmu dospělých a dorostu v nejvyšší soutěži. Jako fanoušek českého fotbalu si málokdy nechám ujít atraktivní pohárové či reprezentační zápasy.

Fotbal představuje nejoblíbenější a nejrozšířenější sport na světě, zároveň i společenský fenomén, který pro některé znamená též určitou formou náboženství. Současný fotbal je nedílnou součástí politiky, diplomacie a dnešní době především i obchodu.

Na jaké úrovni jste fotbal hrával?

Začínal jsem na sídlišti v žákovském týmu brněnského Startu. Tehdy jsme patřili k nejlepším žákovských týmům v Brně, o čemž svědčí skutečnost, že snad polovina mých spoluhráčů včetně mě přešla do dorostu KPS Brno. KPS tehdy bylo vedle Zbrojovky druhým oddílem ve městě hrajícím nejvyšší dorosteneckou soutěž. Postupně jsem prošel dorosteneckými týmy a v jednou mužstvu jsem hrál i s dnešním ředitelem FC Vysočina Ing. Zdeňkem Tulisem. Figuroval jsem i ve výběrech kraje a jednou jsem se dokonce objevil v československé nominaci šestnáctky. V posledním roce dorosteneckého věku jsem již pendloval mezi dorostem a muži, po odchodu z dorostu jsme však kariéry zanechal. Přednost totiž dostala vysoká škola a moje paní. Krátce jsem ještě kopal v krajské soutěži za Líšeň a na obdobné úrovni jsem ještě po skončení vysoké školy rok hrál na vojně v Přerově.

Kdy jste poprvé přišel do kontaktu s jihlavským fotbalem?

Bylo to ještě v dorosteneckém věku, kdy jsem si tady jednou zahrál, mám pocit, že utkání krajského přeboru. Krom toho to byly účasti na tradičním dorosteneckém turnaji “O štít města Jihlavy”.

Za jakých okolností došlo k první finanční podpoře jihlavského fotbalu?

V pozici spolumajitele a ředitele společnosti PSJ jsem byl v roce 1992 osloven trenérem dorostu Spartaku Jihlava panem Březinou a bylo mi nabídnuto sponzorství jeho týmu. Později jsme byli požádáni o rozšíření této podpory. Tehdy jsme si řekli, že v další spolupráci budeme pokračovat pouze za předpokladu vytvoření určitého systému, který bude směřovat k vytvoření perspektivního a stabilního klubu.

Jak na tyto začátky pod hlavičkou FK PSJ Motorpal či později FC PSJ vzpomínáte?

Popravdě řečeno na ně moc nevzpomínám. Dobře si však vybavuji naši tehdejší snahu dostat klub do poloprofesionální roviny a nastolit v něm řád a systém, který musí panovat i v jiných oblastech podnikání. První myšlenkou bylo dát dohromady potencionální partnery, kteří budou moci na chod klubu přispívat. Tak vznikl FK PSJ Motorpal. Vedle toho jsme se od počátku snažili do vedení klubu zapojit bývalé hráče, kteří tak přímo z kabiny “áčka” přešli na manažerské posty. Zároveň jsem však cítil, že je do klubu třeba přivést lidi, kteří laťku posunou výše a mají zkušenosti z jiného a kvalitnějšího prostředí. Tak se v Jihlavě v roce 1993 objevila první vlaštovka v podobě příchodu trenéra Radka Zemana. Následně jsem začal intenzivně jednat Ing. Tulise, kterého jsem chtěl posunout do role lídra klubu. Věděl jsem, že prošel vrcholovou kopanou a zároveň jsem ho znal jako člověka, který věci dělá s plným nasazením a férově. Jsem rád, že se mi ho pro Jihlavu podařilo na jaře 1998 získat.

Dalším krokem v rozvoji klubu bylo v roce 2000 založení FC Vysočina...

Příchod ing. Tulise provázela právě naše vize, kterou v prvním kole představuje posunutí klubu minimálně na kvalitní druholigovou úroveň. Dále se chceme systematickou prací dostat do české špičky a případně i do evropských pohárů! Důležitým krokem k těmto cílům bylo právě vytvoření akciové společnosti, která klubu dává důležitou ekonomickou jistotu a pomohla k vytvoření potřebného zázemí. Při pohledu zpět můžeme říci, že se za pouhé čtyři roky existence akciovky udělal velký kus práce. Systematicky se investovalo nejen do zázemí, ale především do mládeže. Pro dnešních zhruba 300 chlapců dnes fotbal není pouze zdroj zábavy a vyplnění volného času, ale v řadě případů i investicí do budoucna.

V létě klub završí čtvrtou sezónu účinkování ve II. lize. Splnila toto období vaše očekávání?

Druhá nejvyšší soutěž je velice vyrovnaná a skutečnost, že od počátku hrajeme v její horní polovině je důkazem, že kráčíme správným směrem. Jsme přesvědčen, že při splnění určitých podmínek budeme schopní postoupit i výše. Cíle by vždy měly vždy být stanoveny co nejvyšší, na druhou stranu je třeba vycházet z reality. Naší prioritou zatím musí být vytvoření odpovídajícího zázemí včetně stadiónu a kvalitní mládežnické základny. Dále na stadión musíme atraktivní hrou přitáhnout veřejnost celého kraje. Osobně budu spokojen, až když bude naše utkání pravidelně navštěvovat tři a více tisíc diváků.

© 2006-2024 FC Vysočina Jihlava & eSports.cz, s.r.o.  |  RSS
Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno. Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www,fcvysocina.cz.
Nastavení cookies